Izrael po středečních raketových útocích podnikl v Libanonu nálety

Izraelské letectvo se přihlásilo k prvním náletům v Libanonu za posledních několik let. Cílem přitom byla odpaliště raket, informuje agentura AFP. Nálety později během dne odsoudil libanonský prezident Michel Aún. Na severní Izrael byly z Libanonu ve středu odpáleny tři rakety. Útok si nevyžádal oběti.

„Armádní stíhačky cílily na odpaliště a infrastrukturu, z níž byly odpáleny za účelem teroru rakety,“ sdělila izraelská armáda v krátkém prohlášení. Ta pravidelně bombarduje pozice palestinského islamistického hnutí Hamás v Pásmu Gazy a podniká nálety v sousední Sýrii, kde cílí na proíránské milice. V Libanonu dosud poslední nálet, o němž se ví, podnikl Izrael v roce 2014, jak potvrdila izraelská armáda agentuře AFP. Nynější nálety byly odpovědí na středeční raketové útoky.

Ve středu byly na Izrael z jižního Libanonu odpáleny celkem tři rakety – dvě z nich dopadly na izraelské území a jedna nepřekonala hranici. Izrael krátce nato začal libanonské cíle ostřelovat a v noci na čtvrtek podnikl nálety. 

Izraelský ministr obrany Benny Gantz vyzval k vyslání silného vzkazu Prozatímním silám OSN v Libanonu (UNIFIL), které jsou rozmístěné na jihu země na hranici s Izraelem, uvedlo izraelské ministerstvo obrany.

Libanonský prezident Michel Aún popsal izraelské noční nálety, které jsou podle něj první svého druhu od roku 2006, jako ukázku sílícího „agresivního záměru“ Izraele vůči Libanonu. Na Twitteru také poznamenal, že nálety představují přímé ohrožení stability a bezpečnosti jižního Libanonu a porušují rezoluce OSN.

Šéf UNIFIL vyzval obě strany ke zdrženlivosti

UNIFIL je v Libanonu od roku 1978 a od roku 2006 ve spolupráci s tamní armádou monitoruje hranici s Izraelem a dohlíží na dodržování rezoluce 1701 Rady bezpečnosti OSN, která byla schválena po válce mezi Izraelem a libanonským šíitským hnutím Hizballáh, jež má v jižním Libanonu silný vliv. Jím vlastněná televize Al-Manár o náletech informovala kolem 02:00 s tím, že zasáhly otevřené prostranství ve vesnici Mahmúdíja v okresu Mardžajún.

Arabsky mluvící mluvčí izraelské armády uvedl, že ta libanonská zodpovídá za to, co se stane na jejím území, a varoval, že Izrael odpoví při případných dalších útocích z Bejrútu.

Šéf UNIFIL generálmajor Stefano Del Col vyzval „obě strany“ k „maximální zdrženlivosti, aby se zabránilo další eskalaci, zejména v den takto vážného výročí“. Libanon si ve středu připomněl rok od ničivé exploze dusičnanu amonného v bejrútském přístavu, která si vyžádala více než dvě stě obětí na životech, přes 6500 lidí zranila a zdevastovala několik čtvrtí libanonské metropole.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Turecku se sešli šéfové diplomacie USA a Ukrajiny. Jednat mají i zástupci Kyjeva a Moskvy

V Istanbulu se očekává jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Personální složení delegací obou zemí, které jsou ve válce od začátku ruské invaze z února roku 2022, bylo dlouhou dobu nejisté. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval k přímému jednání ruského vládce Vladimira Putina, ve středu večer však Kreml oznámil, že ruskou delegaci povede Putinův poradce Vladimir Medinskij. V Turecku se setkali ukrajinský ministr zahraniční Andrij Sybiha a jeho americký protějšek Marco Rubio.
06:21Aktualizovánopřed 2 mminutami

Mnohé principy vojenství jsou nadčasové, shodují se odborníci

Od konce druhé světové války uplynulo již osmdesát let. Během této doby došlo v řadě oblastí k zásadnímu technologickému pokroku, který se nevyhnul ani těm souvisejícím s válečnictvím. Právě posun v oblasti technologií považuje za nejzásadnější rozdíl mezi válčením během druhé světové války a současnými konflikty vojenský historik Tomáš Řepa. Analytik Vojtěch Bahenský pak míní, že přirozenost války zůstává stejná, ale mění se její charakter.
před 46 mminutami

Jednání mezi Kyjevem a Moskvou provázejí nejasnosti. Putin v delegaci chybí

Po více než třech letech se Rusko a Ukrajina chystají obnovit mírová jednání. O ukončení ruské agrese mají opět jednat v Turecku. A to už ve čtvrtek. Klíčovou roli sehrál americký prezident Donald Trump, který Moskvu a Kyjev tlačil k jednání. Ve středu večer ruská agentura TASS uvedla, že ruskou delegaci povede poradce šéfa Kremlu Vladimira Putina Vladimir Medinskij. Podle ČTK z vyjádření Kremlu vyplývá, že sám Putin se jednání v Turecku nezúčastní. Moskva dlouho nechtěla upřesnit, kdo ji v Istanbulu bude zastupovat. Krátce po oznámení z Kremlu agentura Reuters napsala, že do turecké metropole nedorazí ani Trump.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ruská raketa zabila tři lidi v Sumách, hlásí úřady

Rusko v noci na středu vyslalo na Ukrajinu balistickou raketu Iskander-M a 145 dronů různých typů. Na osmdesát z nich bylo sestřeleno, uvedlo letectvo napadené země. Ukrajinské úřady zároveň v té době hlásily jednoho mrtvého a několik zraněných. Později během dne informovaly o dalších třech obětech po útoku na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Trump v Kataru podepsal bilionovou dohodu o hospodářské výměně

Americký prezident Donald Trump v Kataru uzavřel dohodu o hospodářské výměně v celkové hodnotě 1,2 bilionu dolarů (26,7 bilionu korun), uvedl ve středu Bílý dům. Trump je na třídenní návštěvě Blízkého východu. Dříve na summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC) v Rijádu oznámil, že USA hodlají uzavřít dohodu s Íránem, ovšem pod podmínkou, že Teherán přestane podporovat terorismus a vzdá se ambicí na vlastnictví jaderné zbraně.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Řečtí dobrovolní hasiči očekávají náročné léto

Před dvěma lety zažila Evropa jeden z největších lesních požárů, který tehdy pustošil Řecko. Letos plánuje tamní vláda nasadit až osmnáct tisíc hasičů, ke kterým má přibýt deset tisíc dobrovolníků. V roce 2022 bylo hasičů o tři a půl tisíce méně. Stát vyčlenil také dvě miliardy eur (asi 50 miliard korun) na nákup letecké techniky a dronů s termokamerami. Jednotky dobrovolných hasičů jsou zpravidla závislé na darech a vybavení mají často zastaralé.
před 11 hhodinami

Ukrajinské lodě střeží klid v Černém moři. Obilný koridor funguje i bez Ruska

Turecko v roce 2022 zprostředkovalo první dohodu mezi Kyjevem a Moskvou, na jejímž základě vznikl obilný koridor v Černém moři. Došlo tak k částečnému ukončení blokády ukrajinských černomořských přístavů. Přestože Moskva od ujednání časem odstoupila, koridor nadále funguje. Bezpečnost v oblasti pravidelně monitoruje ukrajinské námořnictvo. Menší vojenská plavidla hlídkují i kvůli hrozbě min či riziku ruských diverzních operací. Námořníci nyní vyhlížejí avizovaná mírová jednání v Turecku a doufají, že v jejich zemi brzy zavládne mír.
před 12 hhodinami

Na Ukrajině se bojuje o mírový řád v Evropě, uvedl Merz

Nový německý kancléř Friedrich Merz (CDU) promluvil k zákonodárcům ve Spolkovém sněmu. V projevu uvedl, že Rusko porušilo všechna pravidla nastavená po druhé světové válce. Na Ukrajině se podle něj bojuje o mírový řád celé Evropy. Kyjevu slíbil jednoznačnou podporu, partnerům v EU pak spolehlivost a předvídatelnost.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...