Europoslanci odsouhlasili nová pravidla proti klamání zákazníků, když schválili směrnici omezující takzvaný greenwashing, tedy zavádějící označování výrobků za ekologické. Firmám by za to nově měly hrozit pokuty. Rovněž budou muset uvádět, jak snadné je jejich produkty opravit. Až opatření potvrdí také členské státy, budou mít dva roky na zapracování směrnice do národních legislativ.
Firmy na svých výrobcích uvádějí, že jsou „šetrné“, „nezávadné“ či „ekologické“. Ne vždy je to ale pravda. Společnosti často dávají podobná označení na své produkty bez důkazů nebo s chybějícím kontextem. „Dnes se s tím setkáte v podstatě všude. Budete to mít na obalech potravin, drogistickém zboží, ale také v automobilovém odvětví či energetice,“ konstatuje Vladimír Kočí, který je vedoucím Ústavu udržitelnosti a produktové ekologie Vysoké školy chemicko-technologické.
Aby evropští výrobci mohli taková tvrzení použít na svých etiketách, budou muset získat schválení nezávislého úřadu. Evropská komise směrnici navrhla v březnu 2022 a tehdy se opřela o vlastní studii z roku 2020. Podle ní je více než 53 procent podobných tvrzení, která unijní exekutiva prověřila, neopodstatněných, neurčitých nebo zavádějících. Rovných čtyřicet procent pak nebylo podloženo vůbec žádnými fakty.
Greenwashing díky směrnici nyní dostane jednotnou definici. Firmy zároveň budou muset doložit ekologickou nezávadnost svých produktů. V současnosti se na evropské úrovni využívají dva symboly – Ecolabel a EMAS, oba jsou ale pouze dobrovolné. O označení se firmy musí zároveň samy přihlásit.
Lidé budou moci při nákupu zjistit, jak výrobek opravit
Nová opatření se týkají také trvanlivosti výrobků. Zakázané bude například tvrzení, že pračka vydrží pět tisíc pracích cyklů, aniž by to byla za běžných podmínek pravda. Směrnice zavádí i takzvaný index opravitelnosti, díky němuž mohou lidé při nákupu jednoduše poznat, jak snadno lze konkrétní výrobek opravit. Firmy rovněž budou mít povinnost vybrané díly opravit po dobu platné záruky.
Například ve Francii podobná pravidla fungují už od roku 2021, podle expertů jsou ale zatím nedostatečná. U mobilů třeba neřeší recyklování základních desek, které obsahují velké množství vzácných kovů.
Výrobce po začátku platnosti opatření také nebude dále moci tvrdit například, že jeho produkt má menší, nulový nebo dokonce pozitivní dopad na životní prostředí, pokud je toto tvrzení založeno pouze na kompenzaci emisí skleníkových plynů.
Devítiměsíční investigace listů The Guardian, Die Zeit a neziskové organizace SourceMaterial loni zjistila, že pouze osm z 29 projektů schválených neziskovou společností Verra, jednou z největších v odvětví kompenzování skleníkových plynů, má skutečně pozitivní dopad na životní prostředí. Se společností Verra spolupracovala řada velkých světových firem, které se nyní díky takzvaným uhlíkovým kompenzacím prohlašují za klimaticky neutrální.
Ochrana přírody jako kompenzace uhlíkové stopy
Firma může kompenzovat svoji uhlíkovou stopu například tím, že spustí projekt ochrany deštného pralesa nebo jiné přírodní oblasti. Jeden čtvereční kilometr tropického lesa podle vzorce společnosti Verra absorbuje ekvivalent čtyřiceti tisíc tun CO2 a „anuluje“ tím tentýž objem uhlíkových emisí, které firma svou činností vyprodukuje.
Agentura Bloomberg nicméně už v roce 2020 zjistila, že například společnosti Disney nebo banka J. P. Morgan „chránily“ porost, který již byl součástí chráněné rezervace nebo národního parku, a tedy nikdy nebyl v ohrožení pokácení. Firmy tak nemohly právem tvrdit, že se tímto způsobem vykoupily ze své uhlíkové stopy.
Disney ani J. P. Morgan agentura Bloomberg s Verrou nespojuje. Její potvrzení o účinnosti svých uhlíkových kompenzací získaly podle listu The Guardian například společnosti Shell, Gucci, easyJet, Leon, ale třeba také hudební skupina Pearl Jam.
