Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se na bruselském summitu jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají situace na východě Ukrajiny ovládanémseparatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.
Evropská unie prodloužila sankce vůči Rusku za anexi Krymu
Postihy, které Brusel prodlužuje již podeváté, jsou zaměřeny na bankovní, finanční a energetické oblasti. Znamená to, že některé ruské firmy budou mít nadále ztížený přístup k mezinárodním financím nebo že nebude možné vyvážet do Ruska určitá zařízení na těžbu ropy.
Evropští lídři rovněž zopakovali výzvu, aby Moskva bezpodmínečně propustila ukrajinské námořníky i lodě zadržené loni v listopadu v Kerčském průlivu mezi Azovským a Černým mořem. Kriticky se také vyjádřili k rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina vydávat ruské pasy lidem z ukrajinských oblastí obsazených separatisty.
EU je připravena na další kroky
Evropská rada bude podle závěrů dál sledovat situaci na východě Ukrajiny a bude připravena na další kroky, mezi nimiž může být například neuznávání ruských pasů vydaných na ukrajinských územích ovládaných povstalci.
Summit také přivítal středeční informaci mezinárodních vyšetřovatelů k sestřelení letu MH17 nad východem Ukrajiny z roku 2014, podle níž budou obvinění tři ruští občané s vazbou na armádní tajné služby a jeden Ukrajinec. Evropští lídři nadále podporují snahu o nalezení pravdy o sestřelení letounu, v němž zemřelo 298 lidí.
V souvislosti s dezinformacemi a kyberútoky připisovanými zejména Rusku se unijní představitelé shodli na nutnosti zajistit „koordinovanou reakci na hybridní a kybernetické hrozby“. Summit vyzval členské státy, aby ve spolupráci s unijními institucemi pracovaly na zvýšení odolnosti EU vůči kybernetickým útokům zvenčí a na zlepšení ochrany informačních sítí.
