Evropská unie musí vyjít z krize jednotná a silnější, řekla před europoslanci Merkelová

Hlavní prioritou začínajícího německého předsednictví Evropské unie bude, aby blok ze současné krize vyšel jednotný a silnější. Europoslancům to v Bruselu řekla německá kancléřka Angela Merkelová. Rychlé schválení balíku na pomoc ekonomikám zasaženým koronavirovými omezeními je přitom podle ní v zájmu všech zemí Unie.

„Je klíčové, aby lidé v nejzasaženějších regionech mohli spoléhat na naši solidaritu. Je to i v našem zájmu,“ prohlásila kancléřka během své první návštěvy unijní metropole od vypuknutí pandemie covidu-19.

Německo podle ní v zásadě podporuje návrh Evropské komise, která chce mezi unijní země rozdělit 750 miliard eur (přes 20 bilionů korun), jež si hodlá bezprecedentně vypůjčit na finančních trzích.

Merkelová vyzvala představitele členských zemí, aby se nejpozději do konce července shodli na parametrech fondu, z něhož mají nejvíce čerpat koronavirem tvrdě postižené Itálie a Španělsko.

Rychlá shoda na fondu je podle kancléřky v zájmu všech zemí

„Bude potřeba hodně kompromisů na všech stranách,“ připustila kancléřka, podle níž je rychlá shoda na fondu v zájmu všech zemí. Podobný názor má většina europoslanců a Merkelová se za svůj projev dočkala potlesku v sále, který zákonodárci s povinnými rouškami na obličejích zaplnili zhruba ze třetiny.

Evropský parlament (EP) se zatím stále nevrátil k plnému provozu a většina poslanců bude i při začínající třídenní plenární schůzi debatovat a hlasovat na dálku.

Prezidenty a premiéry zemí EU čeká náročná debata o fondu a novém sedmiletém rozpočtu bloku příští týden. Řada zemí má však k parametrům fondu a způsobu rozdělování peněz výhrady a Merkelová se v duu nejvlivnějších unijních politiků společně s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v posledních týdnech snaží zdůrazňovat nezbytnost rychlé dohody pro pokrizové zotavení ekonomik.

Merkelová bude o plánu jednat s von der Leyenovou a Michelem

Zástupci politických skupin v EP většinou snahu Merkelové o rychlou dohodu na fondu přivítali, někteří však zdůraznili, že parlament nechce v zájmu rychlosti obětovat své zásadní požadavky. Těmi jsou nové zdroje příjmů unijního rozpočtu a podmíněnost čerpání peněz dodržováním principů právního státu.

Kancléřka bude ještě ve středu o plánu jednat s předsedkyní EK Ursulou von der Leyenovou a šéfem Evropské rady Charlesem Michelem. V proslovu v EP zdůraznila, že oživení musí být spojeno s dalšími německými prioritami –⁠ přechodem ke klimaticky odpovědnému a digitálnímu hospodářství.

Také šéfka unijní exekutivy v reakci na slova Merkelové připomněla, že rozdělování zásadní části třičtvrtěbilionového balíku bude podmíněno ekologickými a dalšími reformami ve všech členských zemích. „Pokud chceme z krize vyjít silnější, musíme se všichni změnit k lepšímu… Hospodářské oživení je neoddělitelné od Zelené dohody pro Evropu,“ zdůraznila von der Leyenová.

Mezi dalšími německými prioritami zmínila Merkelová posílení role EU ve světě či dosažení dohody s Británií, na niž zbývá čas do konce roku. „Budu dále tlačit na dobrý výsledek, ale musíme se připravit i na možnost, že jednání skončí bez dohody,“ prohlásila s odkazem na téměř nulový pokrok rozhovorů v klíčových sporných oblastech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
01:38Aktualizovánopřed 5 mminutami

Trumpa překvapily odvetné údery Íránu vůči arabským zemím

Americký prezident Donald Trump v pondělí v rozhovoru se stanicí CNN prohlásil, že ačkoliv americká armáda „dává Íráncům pořádně na frak“, „velká vlna“ útoků teprve přijde. Dál řekl, že Spojené státy jsou v operaci rychlejší, než předpokládaly. Podle něj zatím Washington neví, kdo převezme vedení Íránu po zabitém duchovním vůdci Alím Chameneím. Také vyjádřil překvapení nad tím, že Teherán v odvetě zasahuje arabské země.
18:00Aktualizovánopřed 10 mminutami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael v pondělí třetím dnem pokračuje v rozsáhlých úderech vůči cílům v Íránu, které společně s USA zahájil v sobotu. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
před 13 mminutami

Útoky na Írán si dosud vyžádaly 555 obětí, uvedl Červený půlměsíc

Při amerických a izraelských útocích na Írán, které začaly v sobotu, dosud zahynulo 555 lidí, uvedl v pondělí íránský Červený půlměsíc. Informace z Íránu jsou zatím velmi kusé a nelze je ověřit z nezávislých zdrojů. Údery USA a Izraele zasáhly 24 íránských provincií i hlavní město Teherán. Íránci odpověděli odpálením raket a vysláním dronů na Izrael a americké základny v regionu. Při operaci zemřeli v akci nejméně čtyři američtí vojáci.
11:32Aktualizovánopřed 34 mminutami

Izraelské údery na Libanon si vyžádaly nejméně 52 mrtvých a 154 zraněných

Nejméně 52 mrtvých a 154 zraněných si vyžádaly údery izraelské armády na Libanon, píše AFP. Podle bilance muselo své domy kvůli úderům opustit na 28 500 lidí. Podle AP jsou zhruba dvě třetiny mrtvých a zraněných na jihu Libanonu. Teroristické hnutí Hizballáh předtím podle Reuters zaútočilo v reakci na zabití íránského duchovního vůdce Alího Chameneího drony a střelami na izraelské území. Stovky izraelských letadel udeřily v pondělí na cíle v Libanonu a v Íránu současně, dodal později mluvčí izraelské armády Effie Defrin. Šéf zpravodajské služby Hizballáhu Husajn Mukalled přišel o život.
02:10Aktualizovánopřed 36 mminutami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
07:59Aktualizovánopřed 41 mminutami

Macron nařídil navýšit počet jaderných zbraní, o odstrašení jedná s dalšími státy

Francie a Německo v reakci na bezpečnostní situaci zahájí užší spolupráci v oblasti vojenského odstrašení, která bude koordinovat strategickou spolupráci – včetně konzultací ohledně vhodné kombinace konvenčních a francouzských jaderných kapacit. V prohlášení to uvedli francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz. Informace přichází poté, co Macron uvedl, že nařídil zvýšit počet francouzských jaderných zbraní a že Francie musí zvážit rozšíření své jaderné strategie na celou Evropu. O programu nukleárního odstrašení jedná Paříž i s Varšavou.
16:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Saúdská Arábie a Katar hrozí Íránu odvetou

V Jeruzalémě se ráno ozvalo několik výbuchů a rozezněly se sirény. Armáda dříve varovala, že Írán vypálil na Izrael další rakety, píše agentura AFP. Exploze byly slyšet i v oblasti Tel Avivu v centrální části země. Útoky hlásí i Bahrajn, Katar, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Některé zasažené země už pohrozily Teheránu odvetou.
08:30Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...