Evropská unie a USA našly principiální shodu ohledně předávání uživatelských dat do Spojených států

Evropská unie se shodla s USA na principech nové dohody ohledně přenášení osobních dat evropských uživatelů na servery ve Spojených státech. Na páteční tiskové konferenci s americkým prezidentem Joem Bidenem to oznámila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Původní dohodu známou jako Privacy Shield („štít EU–⁠USA“) zneplatnil v roce 2020 Soudní dvůr EU, protože podle něj nezajišťovala dostatečnou ochranu dat evropských uživatelů. Transfery dat dosud pokračovaly na základě starších dohod, o jejich souladu s právem však obecně panovaly nejasnosti, napsala agentura AFP.

„Mám radost, že jsme našli principiální shodu ohledně nového rámce pro transatlantické toky dat,“ řekla von der Leyenová. Podle Bidena dohoda „ulehčí ekonomické vztahy s EU v hodnotě 7,1 bilionu dolarů (158,6 bilionu korun)“.

Soudní dvůr EU v červenci 2020 zneplatnil dohodu mezi Bruselem a Washingtonem a vyhověl tak stížnosti rakouského aktivisty Maxe Schremse, podle kterého nezajišťovala uživatelům dostatečnou ochranu před špehováním ze strany americké vlády.

Soud nechal v platnosti starší mechanismus pro zasílání dat do třetích zemí. Dozorčím orgánů v jednotlivých členských zemích dal nicméně možnost pozastavit nebo zakázat posílání dat mimo EU v případech, kdy nelze mít jistotu o úrovni ochrany údajů v cílových zemích.

Kritika ze strany technologických gigantů

Rozhodnutí Soudního dvora EU přivítali bojovníci za ochranu soukromí uživatelů, ale ostře jej kritizovaly americké technologické firmy. Dohody využívalo asi pět tisíc amerických firem včetně technologických gigantů jako Google či Amazon, které se po rozhodnutí unijního soudu ocitly v právní nejistotě.

Regulační úřady v evropských zemích podle serveru Politico dosud „přivíraly jedno oko“ a doufaly v rychlé uzavření nové dohody. V USA i EU nicméně narůstal tlak na lídry, aby našli trvalejší řešení situace co nejrychleji. Úřady ve Francii, Rakousku či Nizozemsku přitom v poslední době začaly místním firmám zakazovat přesun dat do USA.

Americká společnost Meta Platforms pak v této situaci například v únoru pohrozila, že pokud se nepodaří dohodu obnovit, zváží stažení svých platforem Facebook a Instagram z Evropy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán a Hizballáh rozdrtíme, řekl Netanjahu. Promluvil poprvé od začátku úderů

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Izrael rozdrtí Írán a Hizballáh. Dodal, že po téměř dvoutýdenních izraelsko‑amerických útocích na íránské území už země není taková, jako bývala, a že elitní jednotky Teheránu utrpěly těžké ztráty. Netanjahu to ve čtvrtek dle agentur AFP a Reuters uvedl během své první tiskové konference od vypuknutí války proti Íránu, kterou zahájily Washington a Jeruzalém 28. února.
před 2 mminutami

Velvyslanec USA při NATO sepsul Česko kvůli výdajům na obranu, Babiš se ohradil

Velvyslanec USA při NATO Matthew Whitaker zkritizoval na síti X Česko za nedostačující výdaje na obranu, příspěvek sdílela v českém překladu také americká ambasáda v Praze. Whitaker sdílel článek, v němž se píše, že tuzemský rozpočet na letošek nedosahuje závazku na obranu v rámci NATO. Podle velvyslance musí všichni spojenci nést svůj díl odpovědnosti „bez výmluv a výjimek“. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně ve sněmovně slíbil, že Česko závazky bude plnit. Později napsal, že obranné výdaje tuzemska letos dvě procenta HDP přesáhnou.
16:26Aktualizovánopřed 41 mminutami

Nový íránský vůdce vyzval v prvním prohlášení k uzavření Hormuzu

Nový íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chameneí vydal první prohlášení od nedělního zvolení, mimo jiné vyzval k uzavření Hormuzského průlivu a k jednotě mezi Íránci. Mluvčí tamního ministerstva zahraničí však později uvedl, že průlivem je možné i nadále proplouvat. Írán mezitím pokračoval v dronových útocích na některé země v regionu. Zasaženo bylo například letiště v Kuvajtu, dubajská luxusní čtvrť či italská základna v Iráku.
00:02Aktualizovánopřed 54 mminutami

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let je poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
18:24Aktualizovánopřed 57 mminutami

Izrael tvrdí, že udeřil na další zařízení íránského jaderného programu

Izraelská armáda spustila novou vlnu úderů na Írán a oznámila, že v uplynulých dnech zasáhla zařízení, které považuje za součást íránského jaderného programu. Izraelská armáda intenzivně bombardovala také libanonské hlavní město, kde je hlášeno jedenáct mrtvých. Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že ostřelovalo Tel Aviv. Agentura Reuters uvedla, že izraelská armáda téměř zdvojnásobila evakuační zónu jižního Libanonu, obyvatelé by se podle ní měli přesunout na sever od řeky Zahrání. Armáda židovského státu následně silně bombardovala centrum Bejrútu.
04:15Aktualizovánopřed 59 mminutami

Nález neznámého dronu v areálu polského dolu vyšetřuje vojenská policie

Zaměstnanec hnědouhelného dolu ve středním Polsku ve čtvrtek v jeho areálu našel dron neznámého původu, píší tamní média s odvoláním na policii ve Velkopolském vojvodství. Ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz naznačil, že šlo zřejmě o ruský bezpilotní letoun.
17:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Soudní dvůr EU se zastal transgender osob v otázce osobních dokladů

Země Evropské unie musejí vydávat transgender občanům doklady totožnosti, které respektují jimi zvolené pohlaví, aby mohli žít kdekoliv v evropské sedmadvacítce bez diskriminace, rozhodl podle agentury AFP Soudní dvůr Evropské unie. Reagoval na případ, kdy Bulharsko odmítlo vydat jedné ze svých obyvatelek, která se narodila jako muž, cestovní pas, kde by byla označena jako žena.
před 2 hhodinami

Mezinárodní agentura mluví o největším narušení dodávek ropy v historii

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat.
08:48Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...