Většina poslanců Evropského parlamentu podpořila návrh, aby Evropská unie omezila do roku 2030 emise skleníkových plynů o 60 procent proti úrovním roku 1990. V těsném hlasování o pozměňovacích návrzích k takzvanému klimatickému zákonu se přiklonili k variantě, která jde v emisních limitech dále než zářijový plán Evropské komise. Unijní exekutiva navrhla cíl nejméně 55 procent. Část europoslanců jej chtěla zachovat, další prosazovali dokonce až 70procentní metu. Poslanci se zabývají také čerpáním evropských peněz, které by mohlo být propojené s dodržováním vlády práva.
Výsledky úterního hlasování zveřejnil Evropský parlament ve středu ráno. Šedesátiprocentní variantu podpořilo 352 poslanců včetně většiny členů početně silných skupin socialistů, liberálů a zelených. Proti bylo 326 zákonodárců, zdrželo se 18. Ostatní návrhy potřebnou podporu nezískaly. Dosud platný závazek přitom počítá se 40procentním omezením.
„Evropský parlament, pokud to tak mohu říct, je v zásadě jedna z nejzelenějších institucí tady v Bruselu. Je to ta instituce, která tlačí ty ostatní do co nejzelenější politiky,“ uvedl bruselský zpravodaj ČT Lukáš Dolanský.
Podle Dolanského všechny členské státy souhlasily s číslem čtyřicet procent, ovšem kromě Polska. „EK nedávno přišla s novinkou – se zvýšením tohoto čísla na 55 procent, nyní slyšíme od poslanců číslo 60,“ řekl s tím, že nyní je otázka, co bude následovat a jak komplikované bude vyjednávání o tomto poslaneckém návrhu.
Budou státy souhlasit?
To, co EP schválil, je podle Dolanského pouze pozměňovací návrh v celém balíku. „O tom se hlasuje dnes, hlasuje se ovšem distančně, to znamená, že ty výsledky budeme vědět až zítra ráno,“ řekl ve středu. Dá se údajně očekávat, že takto vysoké číslo budou některé členské státy vetovat.
„Musíme si také uvědomit, že každý členský stát je na tom jinak. To číslo vychází na jednotlivé členské státy podle jejich ekonomické úrovně nebo ekonomické síly. Třeba v Německu to číslo 55 v reálu znamená 68 procent právě proto, že je to silná ekonomika. Je otázka, jestli i samotné Německo bude schopné dosáhnout takových cílů kolem 70 procent,“ řekl Dolanský.
Zvláště některé země severní a západní Evropy už daly najevo, že podporují hodnoty navržené komisí. Vlády některých zemí východního křídla EU včetně Česka či Polska však považují i 55procentní cíl za nereálný vzhledem k očekávaným dopadům na ekonomiku.
Limity k roku 2030 jsou součástí normy, která má stanovit podmínky pro to, aby Unie byla v polovině století klimaticky neutrální. Tedy aby neprodukovala žádné emise skleníkových plynů nebo aby takové emise vyvážila například výsadbou stromů.
Dotace podmíněné vládou práva?
Poslanci také navrhují, aby čerpání evropských dotací bylo propojené s dodržováním takzvané vlády práva. Podle Dolanského jde o to, že když na posledním summitu lídři jednali o balíku peněz, který by měl nastartovat ekonomiku zasaženou koronavirovou krizí, tak se bavili i o tom, zda tyto peníze mají být podmíněné vládou práva.
„Nakonec, a byl to (maďarský premiér) Viktor Orbán, který vyvolával, že to byl jeho úspěch, v tom samotném závěru summitu nebyla zmíněna vláda práva. Nicméně je tam odkaz, který říká, že bude představen režim podmíněnosti pro ochranu rozpočtu,“ uvedl Dolanský.
Bruselský zpravodaj připomněl, že když země vstupovaly do Evropské unie, tak se zavázaly, že budou dodržovat některé hodnoty a principy, na kterých EU stojí.
