V Portu probíhá neformální summit Evropské unie. Lídři členských zemí se neshodli na uvolnění patentů. Zásadní podle EU je, aby další západní země začaly více vyvážet vakcíny a aby se mimoevropským státům dostalo technické podpory k jejich výrobě. Účastníci summitu se věnují také sociálním tématům. Shodli se na pomoci v zaměstnanosti a na sociálně spravedlivé ekonomice.
EU není pro rychlé uvolnění patentů vakcín. Na summitu se také rozhodla podpořit zaměstnanost
Evropská unie nepovažuje uvolnění patentů za potřebné rychlé řešení nedostatku vakcín v méně hospodářsky vyspělých zemích světa. Po nočním jednání s prezidenty a premiéry členských zemí na summitu v Portu to v sobotu prohlásil předseda Evropské rady Charles Michel.
„Nemyslíme si, že je to v krátkodobém horizontu dokonalé řešení. Ale jsme připraveni se v tomto tématu zapojit, hned jak bude na stole nějaký konkrétní návrh,“ řekl Michel novinářům po příchodu na sobotní jednání. V Portu se koná neformální summit, který se kromě otázky patentů vakcín věnuje hlavně sociálním tématům.
Očkování chudších zemí Afriky, Asie či Latinské Ameriky je pomalé, protože se tam zatím nedostává vakcín. Na stole měli při pátečním jednání v Portu představitelé zemí EU návrh, podle něhož by farmaceutické firmy v zájmu co nejrychlejšího rozšíření výroby očkovacích preparátů do celého světa dočasně přišly o svá patentová práva.
Tuto myšlenku prosazuje stovka zemí Světové obchodní organizace (WTO) včetně Spojených států. Před jednáním ji s výhradami podpořila například Francie nebo Španělsko, zatímco Německo nápad kritizovaný výrobci vakcín odmítá. Německá firma BioNTech je ve spolupráci s americkým Pfizerem největším dodavatelem vakcín do EU.
Michel stejně jako řada lídrů unijních zemí prohlásil, že by další vyspělé státy měly podobě jako evropský blok začít exportovat podstatnou část očkovacích preparátů vyrobených na svém území. Unijní politici dlouhodobě vyzývají Británii či Spojené státy, aby se v tomto směru více angažovaly.
Lídři nyní jednají o ekonomickém zotavení EU po krizi způsobené pandemií, důraz přitom kladou na jeho sociální aspekty. Odpoledne mají na programu videokonferenci s indickým premiérem Naréndrou Módím, s nímž by se měli shodnout na obnovení rozhovorů o obchodní dohodě.
Lídři zemí EU chtějí vyšší zaměstnanost a sociálně spravedlivou ekonomiku
Prezidenti a premiéři členských zemí EU vedli v Portu v sobotu debatu o tom, jak může Evropská unie lépe dbát na sociální otázky v době hospodářské krize vyvolané pandemií. Rokovali o tématech, jako je podpora zaměstnanosti, minimální mzda či platová rovnost mezi muži a ženami, na něž mají mnohdy rozdílné názory.
„Chceme se přiblížit k plné zaměstnanosti, chceme, aby více Evropanů mělo přístup k dovednostem, které potřebují. A chceme, aby všichni Evropané měli rovné příležitosti v ekonomice, která bude více digitální a udržitelná,“ prohlásila po jednání šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová.
Fond o celkovém objemu 750 miliard eur (19,5 bilionu korun) by podle ní měl přispět například k tomu, aby se země postaraly o lidi ohrožené ztrátou práce či chudobou. Důležité podle ní bude i podpořit rekvalifikace a tvorbu nových pracovních míst v rámci přechodu ke klimaticky šetrné a digitální ekonomice.