EU není pro rychlé uvolnění patentů vakcín. Na summitu se také rozhodla podpořit zaměstnanost

V Portu probíhá neformální summit Evropské unie. Lídři členských zemí se neshodli na uvolnění patentů. Zásadní podle EU je, aby další západní země začaly více vyvážet vakcíny a aby se mimoevropským státům dostalo technické podpory k jejich výrobě. Účastníci summitu se věnují také sociálním tématům. Shodli se na pomoci v zaměstnanosti a na sociálně spravedlivé ekonomice.

Evropská unie nepovažuje uvolnění patentů za potřebné rychlé řešení nedostatku vakcín v méně hospodářsky vyspělých zemích světa. Po nočním jednání s prezidenty a premiéry členských zemí na summitu v Portu to v sobotu prohlásil předseda Evropské rady Charles Michel.

„Nemyslíme si, že je to v krátkodobém horizontu dokonalé řešení. Ale jsme připraveni se v tomto tématu zapojit, hned jak bude na stole nějaký konkrétní návrh,“ řekl Michel novinářům po příchodu na sobotní jednání. V Portu se koná neformální summit, který se kromě otázky patentů vakcín věnuje hlavně sociálním tématům.

Očkování chudších zemí Afriky, Asie či Latinské Ameriky je pomalé, protože se tam zatím nedostává vakcín. Na stole měli při pátečním jednání v Portu představitelé zemí EU návrh, podle něhož by farmaceutické firmy v zájmu co nejrychlejšího rozšíření výroby očkovacích preparátů do celého světa dočasně přišly o svá patentová práva.

Tuto myšlenku prosazuje stovka zemí Světové obchodní organizace (WTO) včetně Spojených států. Před jednáním ji s výhradami podpořila například Francie nebo Španělsko, zatímco Německo nápad kritizovaný výrobci vakcín odmítá. Německá firma BioNTech je ve spolupráci s americkým Pfizerem největším dodavatelem vakcín do EU.

Michel stejně jako řada lídrů unijních zemí prohlásil, že by další vyspělé státy měly podobě jako evropský blok začít exportovat podstatnou část očkovacích preparátů vyrobených na svém území. Unijní politici dlouhodobě vyzývají Británii či Spojené státy, aby se v tomto směru více angažovaly.

Lídři nyní jednají o ekonomickém zotavení EU po krizi způsobené pandemií, důraz přitom kladou na jeho sociální aspekty. Odpoledne mají na programu videokonferenci s indickým premiérem Naréndrou Módím, s nímž by se měli shodnout na obnovení rozhovorů o obchodní dohodě.

Lídři zemí EU chtějí vyšší zaměstnanost a sociálně spravedlivou ekonomiku

Prezidenti a premiéři členských zemí EU vedli v Portu v sobotu debatu o tom, jak může Evropská unie lépe dbát na sociální otázky v době hospodářské krize vyvolané pandemií. Rokovali o tématech, jako je podpora zaměstnanosti, minimální mzda či platová rovnost mezi muži a ženami, na něž mají mnohdy rozdílné názory.

„Chceme se přiblížit k plné zaměstnanosti, chceme, aby více Evropanů mělo přístup k dovednostem, které potřebují. A chceme, aby všichni Evropané měli rovné příležitosti v ekonomice, která bude více digitální a udržitelná,“ prohlásila po jednání šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová.

Fond o celkovém objemu 750 miliard eur (19,5 bilionu korun) by podle ní měl přispět například k tomu, aby se země postaraly o lidi ohrožené ztrátou práce či chudobou. Důležité podle ní bude i podpořit rekvalifikace a tvorbu nových pracovních míst v rámci přechodu ke klimaticky šetrné a digitální ekonomice.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Meloniová prohrála referendum o justiční reformě

Italská premiérka Giorgia Meloniová uznala porážku v referendu, ve kterém Italové v pondělí a v neděli hlasovali o vládní reformě soudnictví. Návrh měl za cíl rozdělit na dvě samostatné skupiny italský justiční stav, který nyní dohromady tvoří soudci a státní zástupci. Podle předběžných výsledků po sečtení 94 procent hlasů se proti změně vyslovilo zhruba 54 procent hlasujících. K urnám přišlo téměř 60 procent voličů, což italská média považují za vysokou účast.
před 45 mminutami

Izrael zasáhl v Libanonu další most, podle místního deníku chce region odříznout

Izraelská armáda se nadále snaží odříznout jižní část Libanonu v oblasti řeky Lítání od zbytku země, píše deník L'Orient-Le Jour (OLJ). Izrael při vzdušných útocích na Libanon znovu cílil na jeden z klíčových mostů přes Lítání, který spojuje oblast Bint Džbajl a Nabatíja. Jeho zničení přerušilo spojení mezi těmito dvěma regiony. V noci na pondělí Izrael bombardoval údolí Bikáa a oblast Baalbek na východě země. V oblasti Súr na jihu země izraelská armáda zabila dva lidi. Pozdě večer izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na bejrútské předměstí Dahíja s tím, že cílí na proíránské hnutí Hizballáh.
17:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na newyorském letišti se srazilo letadlo s hasičským vozem. Zemřeli dva piloti

Na newyorském letišti LaGuardia se v pondělí ráno SEČ srazilo letadlo společnosti Air Canada s hasičským vozem. O život přitom přišli pilot a druhý pilot a přes čtyřicet dalších lidí utrpělo zranění. Informaci přinesl web NBC News, podle něhož bylo na palubě letadla 72 cestujících a čtyři členové posádky. Ve 14:00 místního času (19:00 SEČ) letiště opět otevřelo jednu ranvej, zároveň upozornilo cestující, že nadále lze očekávat zpoždění a rušení letů.
08:03Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Armádní letoun s vojáky na palubě se zřítil na jihu Kolumbie

Armádní transportní letoun C-130 Hercules v pondělí krátce po vzletu havaroval na jihu Kolumbie. Agentura Reuters napsala s odkazem na představitele kolumbijských ozbrojených sil, že v letadle bylo 125 lidí. Tamní prezident Gustavo Petro na síti X uvedl, že zahynul jeden člověk, 77 bylo zraněno a převezeno do nemocnice. Osud 43 lidí je podle prezidenta dosud neznámý. Agentura AFP dříve s odvoláním na armádu uvedla, že zahynulo kolem osmdesáti vojáků.
18:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael znovu zaútočil na Teherán

Izraelská armáda uvedla, že zahájila rozsáhlou vlnu úderů na infrastrukturu v Teheránu, píše stanice Al-Džazíra. V centrální části a také v okolí íránské metropole se ozývaly silné exploze a obyvatelé hlásili výpadky proudu. Izraelská armáda také zaútočila na město Karadž západně od Teheránu. Izraelsko-americké vzdušné útoky zabily v pondělí šest lidí ve městě Tabríz na severozápadě země, uvedla agentura Fars. Írán v reakci útočil na země v regionu.
07:47Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
12:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Protikorupční protesty v Albánii vyústily ve střet s policií

Policie použila v albánské Tiraně vodní kanony proti opozičním demonstrantům požadujícím rezignaci tamní vlády. Reagovali tak na některé protestující, kteří házeli zápalné lahve na kancelář předsedy vlády. Děje se tak poté, co byla místopředsedkyně Belinda Ballukuová obviněna z ovlivňování veřejných tendrů na velké infrastrukturní zakázky ve prospěch některých společností, což Ballukuová odmítá. Boj proti korupci a organizovanému zločinu je pro Albánii zásadní, protože usiluje o vstup do Evropské unie, píše Reuters.
před 2 hhodinami

Maďarsko a Rusko se snažily pomáhat slovenskému Smeru ve volbách, dokazuje podle novináře odposlech

Maďarsko v roce 2020 pomáhalo zajistit tehdejšímu slovenskému premiérovi Peteru Pellegrinimu přijetí u ruského premiéra Michaila Mišustina; Budapešť si od toho slibovala volební vítězství Smeru – sociální demokracie (Smer–SD) nynějšího slovenského ministerského předsedy Roberta Fica. Tvrdí to maďarský investigativní novinář Szabolcs Panyi, který v pondělí zveřejnil údajný přepis odposlechu telefonátu maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa s jeho ruským protějškem Sergejem Lavrovem.
19:51Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...