Evropská unie by měla na svém území do konce desetiletí vyrábět nejméně čtyřicet procent technologií klíčových k produkci obnovitelné energie. Plánuje také začít těžit, zpracovávat a recyklovat více strategických surovin, aby omezila svou závislost na Číně a dalších mimoevropských dodavatelích. Počítají s tím nově zveřejněné návrhy Evropské komise (EK), které mají zajistit větší soběstačnost EU a posílit její konkurenceschopnost v reakci na masivní zelené subvence USA.
Návrh pravidel určených k podpoře čistého průmyslu (Net Zero Industry Act) stanovuje seznam technologií, jejichž domácí produkci hodlá EU usnadnit s cílem, aby do roku 2030 dosahovala čtyřiceti procent celkového využívaného množství. Jsou mezi nimi solární panely, tepelná čerpadla, větrné turbíny či obnovitelný vodík.
Unie by měla u těchto projektů usnadnit schvalovací procesy, aby se staly atraktivnějšími pro investory. Vybrané strategické projekty mají získat výhodu v podobě zkrácených povolovacích lhůt.
Podle místopředsedkyně EK Věry Jourové se nová pravidla nijak nedotknou toho, že si jednotlivé členské státy mohou stanovit svůj energetický mix, a umožňují podporu jaderné energie. „Budeme rozvíjet čisté nízkouhlíkové technologie, včetně moderních jaderných technologií,“ uvedla k návrhu Jourová. Na výrobu energie z jádra se orientuje například Francie nebo Česko.
Související norma o kritických surovinách (Critical Raw Materials Act) počítá s rozšířením produkce lithia, kobaltu, titanu a dalších materiálů využívaných v zelených či digitálních technologiích.
Povolování těžby by mělo zrychlit
Komise navrhuje, aby EU produkovala desetinu, zpracovávala čtyřicet procent a recyklovala patnáct procent své každoroční spotřeby strategických materiálů. K tomu má pomoci usnadnění administrativních procesů. Povolování strategických těžebních projektů by mělo podle návrhu trvat nejdéle dva roky, u zpracování a recyklace významných surovin to má být nejvýše rok.
„Chceme být lídry v produkci zelených technologií budoucnosti. K tomu potřebujeme kritické suroviny, po nichž v příštích letech poroste poptávka,“ řekl místopředseda EK Valdis Dombrovskis.
Komise očekává, že poptávka po lithiu, které je klíčové při výrobě autobaterií, vzroste do konce desetiletí dvanáctkrát. Kovů ze vzácných zemin využívaných pro větrné elektrárny bude ve stejném časovém období potřeba až šestkrát více než dnes. Podle Dombrovskise je EU v dovozu řady z nich závislá pouze na jediném dodavateli, což není žádoucí.
Největším vývozcem kritických surovin do Evropy je Čína, která dodává například okolo devadesáti procent vzácných zemin i většinu spotřeby některých dalších kovů. Komise navrhuje, aby z jediné mimoevropské země mohlo pocházet nejvýše 65 procent dodávek konkrétního materiálu.
