Drama u obléhané hongkongské univerzity. Policistu zasáhl šíp, střety sledovali čínští vojáci

U obléhaného kampusu polytechnické univerzity v Hongkongu znovu vypuklo násilí. Policie použila proti protestujícím slzný plyn, demonstranti se bránili benzinovými bombami a podomácku vyrobenými zbraněmi. Jeden policista byl zasažen šípem. Podle agentury Reuters šlo o jedny z nejdramatičtějších scén za pět měsíců trvání krize v bývalé britské kolonii. Policie pohrozila demonstrantům, že v případě nutnosti použije ostrou munici.

Polytechnická univerzita je poslední z pěti univerzit, která zůstává obsazena aktivisty. Ti ji využívají jako základnu pro blokování nedalekého silničního tunelu. Policisté nasadili slzný plyn po několika klidných hodinách, kdy demonstranti spali na trávníku a v univerzitní knihovně. Studentští aktivisté v obraně použili benzinové bomby, z nichž některé zapálily stromy mimo areál.

Při dalším incidentu pak na policisty zezadu najížděl automobil. Jeden z policistů na něj vypálil dávku ze své zbraně, auto se obrátilo a ujelo. Policie pak vyzvala radikální demonstranty, aby přestali používat zápalné bomby, šípy, auta a další smrtící prostředky. Pohrozila, že v opačném případě bude nucena sáhnout k silovým prostředkům včetně ostré střelby.

Některé části kampusu vypadají v neděli spíše jako pevnost s barikádami a černě oděnými demonstranty na hradbách. Ti mají improvizované zbraně jako cihly, bedny zápalných bomb, luky a šípy. „Nechceme útočit na policii, jen chceme chránit náš kampus a chceme chránit Hongkong,“ řekl agentuře Reuters dvacetiletý studen Chan.

Jeden policista byl zasažen do nohy šípem vystřeleným demonstranty. Podle policie šlo o styčného důstojníka pro média, který byl převezen do nemocnice.

Po půlnoci místního času (večer SEČ) zaplavilo ulice poblíž polytechniky několik tisíc lidí. Jeden z nich řekl, že nejde jen o to podpořit ty, kdo jsou uvnitř, ale dát najevo nesouhlas s postupem policie. Podle místního tisku lidé v ulicích napadali obchody a zapalovali popelnice.

Přítomnost čínských vojsk

Podle Reuters drama sledovali čínští vojáci ze základny nedaleko polytechniky pomocí dalekohledů a byli vybaveni výstrojí pro potlačování demonstrací. Už v sobotu vojáci v tričkách a krátkých kalhotách s kbelíky a košťaty odklízeli materiál nahromaděný při střetech policistů s demonstranty.

Podle agentury DPA to bylo od vypuknutí demonstrací poprvé, co armádní posádka v Hongkongu opustila svá kasárna. Mluvčí hongkongské vlády sdělil, že šlo o „dobrovolnou aktivitu“ vojska, kterou si místní úřady nevyžádaly.

Neobvyklá akce vyvolala velkou pozornost především kvůli přetrvávajícím obavám mnoha obyvatel Hongkongu, že se čínská armáda zapojí do potlačování demonstrací. Touto možností opakovaně hrozili vrcholní představitelé v Pekingu. Čínská lidová armáda udržuje v Hongkongu asi 10 tisíc vojáků, uvedla agentura DPA.

Šest měsíců trvající protivládní protesty ve finančním centru se 7,5 milionu obyvatel poznamenalo vzrůstající násilí, ačkoli účast na demonstracích se podle agentury AP postupně snižuje.

Protesty v Hongkongu jsou namířené proti vládě bývalé britské kolonie, která se v roce 1997 vrátila pod čínskou správu a v současnosti je spravována podle principu jedna země, dva systémy. Ten má zaručovat demokratické zřízení a autonomní výsady. Kritici ale tvrdí, že Čína tyto svobody postupně omezuje, což Peking popírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje, přistál i v Egyptě

Na Letiště Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Po cestě podle údajů serveru Flightradar24 uskutečnil mezipřistání v egyptské Hurgadě.
05:16AktualizovánoPrávě teď

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 2 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 5 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 6 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 7 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...