Evropská komise schválila takzvaný klimatický zákon, který má Unii do roku 2050 dovést k uhlíkové neutralitě. Píše to agentura Reuters. K přijetí legislativy je nutný souhlas europarlamentu a členských států. U části zemí se očekává odpor, jelikož zákon dává Komisi možnost rozhodovat o případných úpravách krátkodobých klimatických cílů EU bez přímého souhlasu států.
Do třiceti let se Unie zbaví emisí, rozhodli eurokomisaři. U části členských států se čeká vzdor
Horizont ČT24: Klimatický zákon EU (zdroj: ČT24)
Nová regulace má být základním pilířem Zelené dohody pro Evropu, tedy dlouhodobé strategie přechodu k ekologicky šetrnému způsobu života, kterou chce prosadit předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová.
„Klimatický zákon převádí náš politický závazek do práva a my se jím nevratně vydáváme na cestu k udržitelnější budoucnosti… Udává směr naší strategii zeleného růstu a zaručuje, že přechod bude postupný a spravedlivý,“ řekla šéfka Komise.
Klimatická odpovědnost je podle ní především závazkem vůči mladé generaci, kterou na jednání Komise reprezentovala švédská aktivistka Greta Thunbergová, již komisaři pozvali jako zvláštního hosta.
Tvář celosvětového protestního hnutí však označila návrh za „kapitulaci“, protože zatím nestanovuje přísnější cíle pro nejbližší roky. „Nepotřebujeme jen závazky pro roky 2030 nebo 2050. Nejvíce ze všeho je potřebujeme pro rok 2020 a každý další měsíc a rok,“ uvedla v otevřeném dopise Komisi.
Podle místopředsedy Komise Franse Timmermanse se sedmnáctiletá studentka postavila k návrhu kriticky, jelikož vychází ze striktnějších požadavků a není tak optimistická jako Komise co se týče příznivého vlivu budoucích technologií na pokles emisí.
„Bez ní a bez toho, jak mobilizovala dvě generace mladých lidí, bychom klimatický zákon nepředkládali,“ ocenil Timmermans přínos Thunbergové pro aktivitu evropských politiků.
Sázejme stromy ve velkém, vyzývá legislativa
Návrh počítá s tím, že „nejpozději do roku 2050“ bude na území EU produkce skleníkových plynů vyvážena opatřeními, která vynulují celkové emise. Mezi ně patří například výsadba stromů či budování technologií absorbujících plyny.
Na cíli dosažení uhlíkové neutrality se shodli prezidenti a premiéři unijních zemí na prosincovém summitu. Výjimku pro pozdější přistoupení k tomuto cíli si už tehdy vyjednalo Polsko.
Norma připravená Komisí počítá s nulovými emisemi pro celou sedmadvacítku, takže by teoreticky zplodiny zemí, které své hospodářství přizpůsobí pomaleji, mohly vyvážit státy s rychlejším přechodem k „zelené“ ekonomice.
Zatímco členské země se dosud zavázaly, že sníží do roku 2030 emise oxidů uhlíku o 40 procent proti hodnotám z roku 1990, Komise v zelené dohodě hovoří o 50 až 55 procentech. Tento krátkodobější cíl však zatím není pro unijní státy závazný a ani navrhovaná klimatická norma jej nezmiňuje.
Tucet zemí ze všech částí EU včetně Francie, Španělska či Slovinska požaduje, aby Komise předložila návrh závazných cílů pro rok 2030 do poloviny letoška. Další země včetně Česka a jiných visegrádských států naproti tomu tvrdí, že chtějí nejprve znát přesný ekonomický dopad opatření spojených se zpřísněním závazků, který zatím experti Bruselu nevyčíslili.
Komise chce pravomoc cíle měnit
Diplomaté předem avizovali, že nejspornějším bodem zákona bude snaha Komise, aby na ni členské země a europarlament delegovaly své rozhodovací pravomoci.
Unijní exekutiva by postup chtěla využít při průběžném hodnocení toho, jak země plní své ekologické závazky. V případě, že by podle Bruselu bylo ohroženo dosažení dlouhodobého cíle klimatické neutrality, mohla by Komise po konzultaci s experty vybranými každým členským státem dílčí cíle upravovat.
Unijní země by mohly v takovém případě rozhodnutí Bruselu zvrátit pouze kvalifikovanou většinou hlasů. Část diplomatů očekává, že přinejmenším v některých státech narazí tento plán na odpor.