Západ by měl diktátorskému režimu v Číně připomínat jeho politické vězně, řekl v rozhovoru pro ČT24 jeden z nejznámějších čínských disidentů, spisovatel Liao I-wu. Prezidentem Milošem Zemanem opovrhuje kvůli tomu, jak Pekingu „podlézá“. Podle něj se chová „hůř než prostitutka“. „I ona umí s lidmi obchodovat – ale i když to berete jako obchod, nepotřebujete se tak hrozně ponižovat,“ míní Liao I-wu.
Současnou Čínu nazývá Liao I-wu „diktaturou mocných“. „Diktatura Číny je čím dál tím horší. Od masakru na Náměstí nebeského klidu v roce 1989 je den ode dne silnější a přísnější,“ konstatoval spisovatel, který strávil několik let v tamním vězení a od roku 2011 žije v exilu v Německu. Do Prahy přijel v rámci festivalu Svět knihy.
Západní politici by měli svým čínským protějškům neustále zdůrazňovat význam otázky lidských práv a politických vězňů a zasazovat se o jejich propuštění, jako to dělal bývalý český prezident Václav Havel, připomněl Liao I-wu.
Sám se angažuje tak, že západním politikům před cestou do Číny předá seznam politických vězňů. „Ti, kteří s Čínou obchodují, by neměli zapomínat na mnoho lidí zavřených v čínském vězení, proto je žádáme o to, aby seznam předali (Pekingu) bez ohledu na to, jestli to má nebo nemá dopad. Tímto seznamem zdůrazňujeme západní hodnoty, jako je svoboda a demokracie,“ podotkl disident.
Vyrůstal jako dítě rodičů bez „povolení k trvalému pobytu“ ve velké bídě a hladu 60. let 20. století. V roce 1989 uveřejnil báseň Masakr. Za ni byl čtyři roky vězněn v těžkém žaláři, kde byl krutě mučen, bez zjevného důvodu a s mizivými vyhlídkami na zlepšení své situace.
Ve vězení se několikrát pokusil o sebevraždu, ale, dle jeho slov, bohužel ho vždycky zachránili. Po propuštění se kromě jiných příležitostných prací živil i jako pouliční hudebník.
Knihu Hovory se spodinou, na které začal pracovat již ve vězení, po vydání úřady okamžitě zakázaly, přestože vyšla v cenzurované podobě. Následovalo cílené šikanování a pronásledování, které v roce 2011 I-wu ukončil emigrací. Nyní žije v německém exilu.
V roce 2007 byl nezávislým čínským PEN-centrem vyznamenán cenou Svoboda psát. Získal též Cenu sourozenců Schollových (2011), Kapuscinského cenu za nejlepší literární reportáž (2011), Mírovou cenu německých knihkupců (2012) a Cenu za odvahu (2013).
Havel měl v Číně díky tomu velký vliv, současný český prezident se ale vydal opačným směrem, upozornil Liao I-wu s tím, že Zemanem „hodně pohrdá“.
„To, jakým způsobem se prezident sklání před diktátorskými režimy, je ostuda celé České republiky a jejích občanů. Člověk, který je v rozhovoru pro centrální čínskou televizi tak podlézavý a maže všem med kolem pusy, se chová hůř jak prostitutka. Protože i prostitutka umí s lidmi obchodovat – ale i když to berete jako obchod, nepotřebujete se tak hrozně ponižovat,“ je přesvědčen spisovatel, který se diví, že Zeman může vládnout zemi, kde došlo k sametové revoluci.
Realita je ale taková, že Čína je druhou největší ekonomikou a snaží se s ní obchodovat celý svět. „Obchodování je jádro kapitalistického systému, ale i při obchodování se tyto země opírají o svobodu a demokracii. Kdyby se dbalo pouze na obchodování a zapomnělo na základní hodnoty Západu, pak by tento svět čelil morální krizi, autoritářské režimy by nikdo nekontroloval,“ varuje Liao I-wu.
Čínská média Zemana chválí
V Česku se o významu Zemanovy návštěvy debatuje, Peking má ale jasno. „Čínská strana vnímá Zemanovu návštěvu velmi pozitivně, je představován jako přítel čínského lidu, který to dal najevo tak, že navštívil památník nan-ťingského masakru,“ upozornil sinolog Štěpán Pavlík.
„Ve vztahu k Japonsku mě napadá poznámka, že se velice málokdy stává, že by se někdo ze státních představitelů vyslovil tak jednoznačně pročínsky. Vzhledem k tomu, jakou linii zastává Evropská unie a Česká republika, tak je to o argument víc, proč to mohou Číňané použít jako propagační materiál,“ poznamenal sinolog a ekonom Martin Kříž.
„Nan-ťing je rána, která ještě nebyla uzdravena, Japonci to vnímají jako běžnou válečnou operaci, kdy se japonští muži snažili uspokojovat potřeby čínských žen a vychovávat nevzdělané čínské obyvatelstvo. Číňané to vnímají obráceně – pokaždé, když mají příležitost, se snaží ukázat na brutální zvěrstva,“ říká Kříž.
Čínská média vyzdvihla i Zemanova slova o projektu nové Hedvábné stezky. Prezident ji považuje za velkolepý projekt a návrat k tradici. Hodně čínských webů řeší i spor mezi Zemanem a velvyslancem v Číně kvůli tomu, že se spolu s dalšími deseti velvyslanci podepsal pod dopis kritizující stav lidských práv v Číně.
Pokud jde o přínos prezidentovy návštěvy pro tuzemsko, je důležité si uvědomit, že Česká republika není zas tak důležitým obchodním partnerem, podotkl Pavlík. „Ve vhodnou příležitost to bude čínskou stranou vhodně využito, ve vhodnou příležitost pak zapomenuto,“ míní sinolog.
Pokud jde o podnikatele, radovat se může šéf PPF Petr Kellner, ale i další firmy závislé na tom, aby spolu Česko a Peking v politické rovině vycházely, doplnil Pavlík.
Zeman při návštěvě čínského prezidenta v Praze sliboval, že Čína bude v ČR investovat 95 miliard v roce 2016, na podzim už se ale mluvilo jen o 50 miliardách. „Každý, kdo přišel s Číňany do styku, ví, že je obrovská vzdálenost mezi zdvořilostními gesty a konkrétní akcí. To, že se někdo snaží koupit už hotový dům nebo firmu, navíc není investice, to je spíš určitá forma akvizice,“ upozornil Kříž.
Sliby pro Číňany moc neznamenají, klíčová je politická objednávka
Podle Pavlíka je potíž i v tom, že čínská ekonomika nefunguje „normálně“, protože trh je tam řízen i politickou objednávkou. „Politika je s ekonomikou státu dost jasně svázána. Velké projekty trvají poměrně dlouho, na druhou stranu je velký byznys řízen politickými potřebami – pokud se změní politická objednávka, tak bez ohledu na to, co bylo slíbeno, tak se vždy dají najít důvody, proč to zrušit,“ prohlásil Pavlík.
Číňané také dost dlouho zadržují informace – dle sinologa je to dáno hierarchizací společnosti, kde si všichni chtějí zapsat úspěchy za sebe, zároveň ale nemohou překročit své pravomoci. „Veškerá jednání se tak neúměrně prodlužují, což je výhodné pro čínskou stranu, která z toho může kdykoli vycouvat,“ podotkl Pavlík.
Podle Kříže to ale má i svá pozitiva. „Umožňuje to zachovat určitou kontinuitu, pokud jsou obrovská infrastrukturní díla typu přehrady Tři soutěsky, tak v horizontu dvaceti let nikdo z politiků, bankéřů či investorů v Evropě nebo USA nedokáže pracovat. Umožní to postavit něco, o co se může ta obrovská ekonomika opřít, na rozdíl od projektů v našich podmínkách designovaných na pět let a ještě není jisté, jak to dopadne,“ uvedl sinolog.
