Číňané mají zájem o dostavbu Dukovan. Chtějí se prý ale vyhnout výběrovému řízení

2 minuty
Čína chce postavit pátý blok jaderné elektrárny v Dukovanech
Zdroj: ČT24

Čínské firmy mají zájem podílet se na dostavbě Jaderné elektrárny Dukovany, přiblížil ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD). Hospodářské noviny zároveň uvedly, že Číňané požadují po české vládě slib, že některá z tamních firem dostane zakázku na dostavbu jaderného bloku v Česku automaticky, bez výběrového řízení. Podle ministerstva průmyslu ale takový požadavek při jednáních nezazněl.

Čína chce postavit pátý blok jaderné elektrárny v Dukovanech, vyplývá to ze seznamu společných česko-čínských investičních projektů. Má o něj zájem celkem šest států a všechny v Česku lobbují za získání zakázky. Informovaly o tom Hospodářské noviny.

Čínská strana chce od české vlády slib dostavby jaderné elektrárny Dukovany bez výběrového řízení. Podmínka je ale pro ministerstvo průmyslu nepřijatelná. „O tom, že by to mělo být bez výběrového řízení, nevím. Rozhodně na to nejsme připraveni,“ uvedl Mládek.

Připustil, že teoreticky takový postup ale možný je. Podle něj se tímto způsobem staví například elektrárna Paks v Maďarsku. Dostavbu tamní jaderné elektrárny provádí ruská společnost Rosatom.

Mluvčí ministerstva průmyslu František Kotrba později doplnil, že při jednáních, která vede vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Ján Štuller, podobný požadavek od čínské strany nezazněl. Resort podle něj očekává, že vláda rozhodne o investičním modelu dostavby nového jaderného zdroje v první polovině roku 2017.

Osloveni byli dodavatelé z šesti zemí

Štuller v srpnu uvedl, že jednání s možnými dodavateli technologie pro stavbu nového dukovanského bloku začínají. Osloveni podle něj byli dodavatelé v šesti zemích – ve Francii, Rusku, USA, Japonsku, Jižní Koreji a v Číně. Celkem má jít o deset projektů firem, některé z toho jsou mezinárodní. 

„V souladu se seznamem, který odsouhlasila vláda, Česká republika oslovila deset společností. Zájem poskytnout informace jich projevilo šest a s nimi v současné době jednáme,“ uvedl dnes bez bližší specifikace Kotrba. Potvrdil, že odpovědi od jednotlivých společností, které se budou týkat technického řešení stavby, česká strana očekává do konce října.

Podle Štullera mají přípravy na stavbu nového jaderného bloku Dukovan zpoždění tři až čtyři roky, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová pak minulý týden hovořila v rozhovoru s ČTK o zpoždění zhruba dvouletém. Současné zpoždění ve výstavbě nových jaderných bloků v Česku by ale podle ní mohla odstranit změna legislativy, která by urychlila povolovací proces.

Vláda loni v červnu schválila Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v ČR. Počítá s výstavbou jednoho jaderného bloku v Dukovanech a jednoho bloku v druhé tuzemské jaderné elektrárně v Temelíně s možností rozšíření na dva bloky v obou elektrárnách. Jako první by stavba měla začít v Dukovanech. Stále ale zbývá dořešit obchodně-dodavatelský model výstavby.

Elektrárna Dukovany má celkový instalovaný výkon 2040 megawattů (MW). Při plném provozu pokrývá pětinu spotřeby elektřiny v Česku. Kvůli nekvalitním rentgenovým snímkům v dokumentaci začali odborníci od loňského září v blocích elektrárny kontrolovat sváry. V důsledku neplánovaných odstávek klesly minulý rok dodávky elektřiny z Dukovan o 18 procent na 12,6 terawatthodiny (TWh). Nižší výrobu má elektrárna kvůli delším odstávkám i tento rok.

Majitel obou tuzemských elektráren, energetická společnost ČEZ, zrušila v dubnu 2014 tendr na dostavbu dalších dvou bloků v Temelíně. Důvodem bylo, že vláda na stavbu neposkytla státní garance. Stavba nových bloků měla být podle původních plánů dokončena v roce 2025 a odhady nákladů se pohybovaly mezi 200 a 300 miliardami korun.

  • První jaderná elektrárna na území České republiky se začala stavět v roce 1978, do provozu byly čtyři její bloky uváděny postupně v letech 1985 až 1987.
  • V Dukovanech byly původně čtyři reaktory, každý o instalovaném výkonu 440 MW. Po modernizaci v letech 2005 až 2012 byl výkon každého z reaktorů zvýšen na 500 MW a celkový výkon Dukovan je tak nyní zhruba 2000 MW, což je prakticky stejné jako v Temelíně, který má dva bloky.
  • Roční výroba elektřiny se v Dukovanech dlouhodobě pohybuje kolem 15 miliard kWh.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
před 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026
Načítání...