Liao I-wu: Spisovatelé nemohou změnit nic

Praha - V rámci festivalu Svět knihy přijel do České republiky čínský spisovatel a disident Liao I-wu, aby zde představil svou knihu Hovory se spodinou. Publikace obsahuje 25 rozhovorů s lidmi z okraje čínské společnosti a autor za ni získal již několik významných ocenění. Web ČT 24 přináší v tomto článku s Liao I-wuem rozhovor.

Neuvěřitelné příběhy prostitutky, omývače mrtvol, buddhistického mnicha, hlídače veřejných záchodků, stoupence duchovního hnutí Falun Gong, bývalého rudého gardisty, rodiny oběti masakru na náměstí Nebeského klidu, čtrnáctiletého zlodějíčka a mnoha dalších skládají ve spisovatelově mozaice nelichotivý a krutý obraz Číny. Tyto jedinečné rozhovory, které Liao I-wu vedl s respektem, vcítěním i smyslem pro humor, ukazují Čínu, jak ji nemáme šanci nikdy poznat. Svět utlačovaných bezdomovců, vyvrhelů a pouličních muzikantů, jimž ale nikdo nemůže vzít jejich důstojnost, vtip a lidskost, fascinujícím způsobem odhaluje složité souvislosti, vazby, vztahy a hluboce skryté pravdy čínské společnosti.

Liao I-wu (1958) vyrůstal jako dítě rodičů bez „povolení k trvalému pobytu“ ve velké bídě a hladu 60. let 20. století. V roce 1989 uveřejnil báseň Masakr. Za ni byl čtyři roky vězněn v těžkém žaláři, kde byl krutě mučen, bez zjevného důvodu a s mizivými vyhlídkami na zlepšení své situace. Ve vězení se několikrát pokusil o sebevraždu, ale, dle jeho slov, bohužel ho vždycky zachránili. Po propuštění se kromě jiných příležitostných prací živil i jako pouliční hudebník.

Knihu Hovory se spodinou, na které začal pracovat již ve vězení, po vydání úřady okamžitě zakázaly, přestože vyšla v cenzurované podobě. Následovalo cílené šikanování a pronásledování, které v roce 2011 I-wu ukončil emigrací. Nyní žije v německém exilu.

V roce 2007 byl nezávislým čínským PEN-centrem vyznamenán cenou Svoboda psát. Získal též Cenu sourozenců Schollových (2011), Kapuscinského cenu za nejlepší literární reportáž (2011), Mírovou cenu německých knihkupců (2012) a Cenu za odvahu (2013).

Liao I-wu, jehož životní příběh v podtextu doprovází všechny Hovory se spodinou, poskytl webu ČT24 rozhovor:

Obecně v podobných knihách rozhovorů vystupují jako respondenti většinou výrazné osobnosti inteligence, umělci, politici, osoby, které svým morálním postojem a vzdělaností dokáží pojmenovat a tím odhalit neduhy společnosti. Proč vy jste si vybral lidi z opačného konce?

Hlavním důvodem bylo, že i já jsem byl na tom opačném konci. Patřil jsem ke spodině. Po masakru na náměstí Nebeského klidu spousta lidí dostala strach ze smrti a v podstatě onen vlastenecký cit, který se projevoval v 80. letech, kdy jsme chtěli zlepšit poměry v zemi, se vytratil. Lidi se naučili milovat peníze. My všichni, kteří jsme skončili ve vězení v důsledku onoho masakru, jsme byli většinovou společností zavrhnuti. Když jsem vyšel z vězení, neměl jsem jinou možnost než žít na dně společnosti. Tím pádem jsem přirozeně komunikoval s těmi lidmi, kteří jsou v mé knize.

Jak probíhal výběr respondentů, hrála v tom úlohu náhoda, nebo jste měl konkrétní plán, koho oslovit?

Zpočátku v tom hrála hlavní úlohu náhoda, protože například ve vězení jsem si nemohl vybírat, s kým budu na cele. Moji spoluvězni mi jako první začali vyprávět naprosto šílené osobní příběhy a já je zaznamenával. Když jsem vyšel z vězení, hrál jsem po různých barech a opět se setkával s lidmi, kteří naprosto změnili můj pohled intelektuála na společnost. Obecně panuje názor, že v diktatuře lidi mlčí, že je to němá společnost, ale já jsem zjistil, že všichni rádi hovoří o svém osudu, jen není ten, kdo by jejich příběhy poslouchal, zaznamenal a vydal. Tak jsem se toho ujal sám.

Jste spokojený s tím, jaký obraz o čínské společnosti kniha podává? Je to komplexní, nebo tam něco chybí?

Osobně jsem vlastně zažil několik vězení, první bylo to, které mělo zdi a mříže, a druhé bylo poté, když jsem vylezl zpoza mříží. Mříže a zdi vidět nebyly, ale přesto jsem nežil svobodně. Lidé, mezi nimiž jsem se pohyboval, moc mluvit nechtěli, bylo velmi obtížné rozvázat jim jazyk. Aby začali zveřejňovat ty šílené příběhy, bylo kolikrát zapotřebí se s nimi třeba opít, nakolik momentální situace ovlivnila celkový obraz, si netroufám odhadovat.

Sledujete osudy někoho z lidí, které jste zpovídal?

Někteří z nich již zemřeli, další vlastně nikdy neměli žádný pořádný domov, takže poté, co jsme se po náhodném setkání rozloučili, jsem vůbec netušil, kam odešli. Mezi oslovenými byli i někteří moji známí nebo známí známých, takže o nich nějaké povědomí mám.

Stýská se vám?

Se svými přáteli i rodinou jsem stále v kontaktu. Žijeme v době internetu, takže není problém s blízkými lidmi komunikovat.

Myslíte si, že spisovatelé mohou svým dílem něco změnit?

Ne. Změnit nemohou nic.

Svět knihy - Liao I-wu: Hovory se spodinou: pátek 17. 05. 2013, 14:00 - 14:50 na Výstavišti Praha.

Knihu vydalo nakladatelství Mladá fronta, a.s. v překladu Zuzany Li.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

The Saturn Revue má atmosféru futuristického jazzového klubu

V Nové Spirále na pražském Výstavišti bude mít premiéru The Saturn Revue. Kabaretní show pracuje s futuristickými prvky i s atmosférou jazzových klubů dvacátých a třicátých let minulého století. Podílí se na ní padesátka umělců i živý orchestr, který zahraje přímo na scéně.
před 28 mminutami

Marcellův pohled připomíná život a tvorbu Mastroianniho

Marcello Mastroianni byl jednou z největších hereckých hvězd dvacátého století. Italský kulturní institut v Praze teď jeho filmovou kariéru přibližuje výstavou fotografií. Vznikla k hercovým nedožitým stým narozeninám. Oslavil by je loni 26. září.
před 3 hhodinami

Argentinské úřady našly ztracený obraz ukradený nacisty

Argentinským úředníkům se podařilo zajistit obraz, který před desítkami let ukradli nacisté v Nizozemsku. Osud malby během posledního týdne poutal pozornost světových médií poté, co ho našli nizozemští novináři na fotografiích jedné argentinské realitní firmy. Když ale den po zveřejnění informace podnikla policie v domě nedaleko Buenos Aires zásah, obraz tam už podle tamních médií nenašla.
před 3 hhodinami

Ukradená socha svaté Ludmily se vrátila do Česka

Po třiceti letech se do Česka vrátila ukradená barokní socha svaté Ludmily. Dřevěnou památku se podařilo objevit na aukci v Německu. Dřevěnou plastiku ve středu na ministerstvu kultury za přítomnosti zástupců Národního památkového ústavu, policie a Zemského kriminálního úřadu Bádensko-Württembersko předali představitelům královéhradecké diecéze.
před 15 hhodinami

Skutečné válce předchází informační, říká režisér Velkého vlasteneckého výletu

Dokumentarista Robin Kvapil vzal do blízkosti bojových linií tři pochybovače o válečných hrůzách na Ukrajině. Snímek Velký vlastenecký výlet se promítá v českých kinech. Cílem nebylo nikoho měnit, uvedl režisér v Interview ČT24. Fascinuje ho prý spíše, když konfrontace s válečnou realitou v postoji lidí nezmění nic.
před 23 hhodinami

Argonauti řeší svá traumata s diváky na jedné lodi

Jubilejní desátý ročník festivalu Antická Štvanice uvádí inscenaci Argonauti, která je současnou adaptací legendárního mýtu o Iásonovi a posádce lodi Argó. Příběh slavné cesty za zlatým rounem a setkání poslední pětice, která dobrodružství přežila, je k vidění na pražském ostrově Štvanice.
2. 9. 2025

AI načetla první vícehlasnou audioknihu v Česku, dopamin nepotřebuje

České nakladatelství Témbr zkouší natáčet audioknihy pomocí umělé inteligence. Na základě vzorků reálných hlasů načítají text hlasové klony. Pilotním počinem je Svět levného dopaminu. Motivační kniha se stala první vícehlasnou audioknihou v Česku načtenou AI.
2. 9. 2025

Myšička načetl Kingův román Misery

Román Misery od jednoho z nejslavnějších autorů hororů a thrillerů Stephena Kinga je v Česku poprvé jako audiokniha. Načetl ji herec Martin Myšička. Příběh je o spisovateli Paulu Sheldonovi, který se po autonehodě ocitá v moci své nebezpečné fanynky. King vycházel z vlastní zkušenosti se závislostí na lécích a s fanatickými obdivovateli. Spisovatel napsal osmdesát knih, z nichž se mnoho dočkalo zfilmování. Adaptace Misery je ale jediným snímkem, který získal Oscara. Spolu se Zlatým glóbem ho dostala herečka Kathy Batesová za roli zdravotní sestry a zároveň věznitelky svého oblíbeného autora knih. Přibývají ale i další filmové adaptace. V září jde do kin snímek Dlouhý pochod, v listopadu pak bude mít premiéru Běžící muž.
2. 9. 2025
Načítání...