Liao I-wu: Spisovatelé nemohou změnit nic

Praha - V rámci festivalu Svět knihy přijel do České republiky čínský spisovatel a disident Liao I-wu, aby zde představil svou knihu Hovory se spodinou. Publikace obsahuje 25 rozhovorů s lidmi z okraje čínské společnosti a autor za ni získal již několik významných ocenění. Web ČT 24 přináší v tomto článku s Liao I-wuem rozhovor.

Neuvěřitelné příběhy prostitutky, omývače mrtvol, buddhistického mnicha, hlídače veřejných záchodků, stoupence duchovního hnutí Falun Gong, bývalého rudého gardisty, rodiny oběti masakru na náměstí Nebeského klidu, čtrnáctiletého zlodějíčka a mnoha dalších skládají ve spisovatelově mozaice nelichotivý a krutý obraz Číny. Tyto jedinečné rozhovory, které Liao I-wu vedl s respektem, vcítěním i smyslem pro humor, ukazují Čínu, jak ji nemáme šanci nikdy poznat. Svět utlačovaných bezdomovců, vyvrhelů a pouličních muzikantů, jimž ale nikdo nemůže vzít jejich důstojnost, vtip a lidskost, fascinujícím způsobem odhaluje složité souvislosti, vazby, vztahy a hluboce skryté pravdy čínské společnosti.

Liao I-wu (1958) vyrůstal jako dítě rodičů bez „povolení k trvalému pobytu“ ve velké bídě a hladu 60. let 20. století. V roce 1989 uveřejnil báseň Masakr. Za ni byl čtyři roky vězněn v těžkém žaláři, kde byl krutě mučen, bez zjevného důvodu a s mizivými vyhlídkami na zlepšení své situace. Ve vězení se několikrát pokusil o sebevraždu, ale, dle jeho slov, bohužel ho vždycky zachránili. Po propuštění se kromě jiných příležitostných prací živil i jako pouliční hudebník.

Knihu Hovory se spodinou, na které začal pracovat již ve vězení, po vydání úřady okamžitě zakázaly, přestože vyšla v cenzurované podobě. Následovalo cílené šikanování a pronásledování, které v roce 2011 I-wu ukončil emigrací. Nyní žije v německém exilu.

V roce 2007 byl nezávislým čínským PEN-centrem vyznamenán cenou Svoboda psát. Získal též Cenu sourozenců Schollových (2011), Kapuscinského cenu za nejlepší literární reportáž (2011), Mírovou cenu německých knihkupců (2012) a Cenu za odvahu (2013).

Liao I-wu, jehož životní příběh v podtextu doprovází všechny Hovory se spodinou, poskytl webu ČT24 rozhovor:

Obecně v podobných knihách rozhovorů vystupují jako respondenti většinou výrazné osobnosti inteligence, umělci, politici, osoby, které svým morálním postojem a vzdělaností dokáží pojmenovat a tím odhalit neduhy společnosti. Proč vy jste si vybral lidi z opačného konce?

Hlavním důvodem bylo, že i já jsem byl na tom opačném konci. Patřil jsem ke spodině. Po masakru na náměstí Nebeského klidu spousta lidí dostala strach ze smrti a v podstatě onen vlastenecký cit, který se projevoval v 80. letech, kdy jsme chtěli zlepšit poměry v zemi, se vytratil. Lidi se naučili milovat peníze. My všichni, kteří jsme skončili ve vězení v důsledku onoho masakru, jsme byli většinovou společností zavrhnuti. Když jsem vyšel z vězení, neměl jsem jinou možnost než žít na dně společnosti. Tím pádem jsem přirozeně komunikoval s těmi lidmi, kteří jsou v mé knize.

Jak probíhal výběr respondentů, hrála v tom úlohu náhoda, nebo jste měl konkrétní plán, koho oslovit?

Zpočátku v tom hrála hlavní úlohu náhoda, protože například ve vězení jsem si nemohl vybírat, s kým budu na cele. Moji spoluvězni mi jako první začali vyprávět naprosto šílené osobní příběhy a já je zaznamenával. Když jsem vyšel z vězení, hrál jsem po různých barech a opět se setkával s lidmi, kteří naprosto změnili můj pohled intelektuála na společnost. Obecně panuje názor, že v diktatuře lidi mlčí, že je to němá společnost, ale já jsem zjistil, že všichni rádi hovoří o svém osudu, jen není ten, kdo by jejich příběhy poslouchal, zaznamenal a vydal. Tak jsem se toho ujal sám.

Jste spokojený s tím, jaký obraz o čínské společnosti kniha podává? Je to komplexní, nebo tam něco chybí?

Osobně jsem vlastně zažil několik vězení, první bylo to, které mělo zdi a mříže, a druhé bylo poté, když jsem vylezl zpoza mříží. Mříže a zdi vidět nebyly, ale přesto jsem nežil svobodně. Lidé, mezi nimiž jsem se pohyboval, moc mluvit nechtěli, bylo velmi obtížné rozvázat jim jazyk. Aby začali zveřejňovat ty šílené příběhy, bylo kolikrát zapotřebí se s nimi třeba opít, nakolik momentální situace ovlivnila celkový obraz, si netroufám odhadovat.

Sledujete osudy někoho z lidí, které jste zpovídal?

Někteří z nich již zemřeli, další vlastně nikdy neměli žádný pořádný domov, takže poté, co jsme se po náhodném setkání rozloučili, jsem vůbec netušil, kam odešli. Mezi oslovenými byli i někteří moji známí nebo známí známých, takže o nich nějaké povědomí mám.

Stýská se vám?

Se svými přáteli i rodinou jsem stále v kontaktu. Žijeme v době internetu, takže není problém s blízkými lidmi komunikovat.

Myslíte si, že spisovatelé mohou svým dílem něco změnit?

Ne. Změnit nemohou nic.

Svět knihy - Liao I-wu: Hovory se spodinou: pátek 17. 05. 2013, 14:00 - 14:50 na Výstavišti Praha.

Knihu vydalo nakladatelství Mladá fronta, a.s. v překladu Zuzany Li.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Cenu Jindřicha Chalupeckého dostaly Bochanová, Kalousová a Kolektiv Prádelna

Laureátkami Ceny Jindřicha Chalupeckého 2026 se staly Julija Bochanová, Tereza Kalousová a ženský Kolektiv Prádelna. Zvláštní uznání od poroty obdržela skupina Stop Genocide in Gaza za své umělecké intervence s politickým významem. Ceny ve čtvrtek Společnost Jindřicha Chalupeckého udělila v pražském Divadle X10.
před 7 hhodinami

Ukradený Pilát se po sedmnácti letech vrátil do Římova

Do Římova na Českobudějovicku se vrátila ukradená socha Piláta Pontského. Originál zmizel před sedmnácti lety z kaple, která je součástí křížové cesty. Památkáři a policisté vypátrali původní dřevěnou sochu až ve Španělsku.
před 10 hhodinami

Rapová trojice Gufrau a Victor Kal. mají nejvíc šancí na ceny Anděl

Tři šance na zisk ceny Anděl má rapová trojice Gufrau a hudebník Victor Kal., který s ní vystupuje. Víckrát se v nominacích objevují také jména Michala Prokopa, Bena Cristovaa či kapely Mňága a Žďorp. Ocenění udělované Českou hudební akademií převezmou vítězové 11. dubna.
před 11 hhodinami

Berlinale začíná afghánskou romancí. Česko přiváží Chytilovou či knihu ke zfilmování

První afghánská romantická komedie otevírá sedmdesátý šestý ročník filmového festivalu Berlinale. Hlavní soutěž podle kritiků míří letos spíše na cinefily než širší publikum. Český film v klání o Zlatého medvěda chybí. Mimo hlavní soutěžní sekci se nicméně budou promítat tři nové tituly natočené v české koprodukci a rovněž digitálně restaurovaný film Věry Chytilové Panelstory.
před 13 hhodinami

Filmové premiéry: Bouřlivé výšiny, Christy či Kaprálová

Do české kinodistribuce přibyly nové tituly. Očekávanou novinkou je snímek Bouřlivé výšiny, adaptace románu britské spisovatelky Emily Brontëové s Margot Robbieovou a Jacobem Elordim v rolích osudového páru. V životopisném dramatu Christy se Sydney Sweeneyová postavila do ringu jako profesionální boxerka Christy Martinová. Příběh silné ženy, která prorazila v oboru, jemuž dominovali muži, zobrazuje také dokument Kaprálová. V koprodukci České televize vypráví o skladatelce a dirigentce první poloviny dvacátého století.
před 14 hhodinami

Zemřel herec James Van Der Beek. Proslavil ho seriál Dawsonův svět

Po boji s rakovinou ve středu zemřel americký herec James Van Der Beek, známý především jako Dawson Leery ze seriálu Dawsonův svět. Bylo mu 48 let. O úmrtí informují agentury s odvoláním na umělcovu rodinu.
11. 2. 2026

Britney Spearsová prodala práva na svou hudbu za 200 milionů dolarů, píše BBC

Americká popová zpěvačka Britney Spearsová prodala práva na veškerou svou hudební produkci nezávislému hudebnímu vydavatelství Primary Wave za zhruba dvě stě milionů dolarů (asi čtyři miliardy korun), informoval web BBC. Prodej se podle serveru uskutečnil již koncem loňského roku, podrobnosti ohledně transakce a přesná cena ale nebyly zveřejněny.
11. 2. 2026

Josef Šíma viděl neviděné. A pak je namaloval

O významné české malíře nebyla nouze, ovšem co o ty světové? To už aby člověk pohledal. Jedno nezpochybnitelné jméno však máme: Josef Šíma. A každý, kdo by o tom snad pochyboval, může se nechat přesvědčit na výstavě Mezisvěty, připravené Západočeskou galerií v Plzni pro výstavní síň Masné krámy. Je připomenutím první poúnorové výstavy, již pro plzeňskou galerii v roce 1964 uspořádala Anna Masaryková.
11. 2. 2026
Načítání...