Liao I-wu: Spisovatelé nemohou změnit nic

Praha - V rámci festivalu Svět knihy přijel do České republiky čínský spisovatel a disident Liao I-wu, aby zde představil svou knihu Hovory se spodinou. Publikace obsahuje 25 rozhovorů s lidmi z okraje čínské společnosti a autor za ni získal již několik významných ocenění. Web ČT 24 přináší v tomto článku s Liao I-wuem rozhovor.

Neuvěřitelné příběhy prostitutky, omývače mrtvol, buddhistického mnicha, hlídače veřejných záchodků, stoupence duchovního hnutí Falun Gong, bývalého rudého gardisty, rodiny oběti masakru na náměstí Nebeského klidu, čtrnáctiletého zlodějíčka a mnoha dalších skládají ve spisovatelově mozaice nelichotivý a krutý obraz Číny. Tyto jedinečné rozhovory, které Liao I-wu vedl s respektem, vcítěním i smyslem pro humor, ukazují Čínu, jak ji nemáme šanci nikdy poznat. Svět utlačovaných bezdomovců, vyvrhelů a pouličních muzikantů, jimž ale nikdo nemůže vzít jejich důstojnost, vtip a lidskost, fascinujícím způsobem odhaluje složité souvislosti, vazby, vztahy a hluboce skryté pravdy čínské společnosti.

Liao I-wu (1958) vyrůstal jako dítě rodičů bez „povolení k trvalému pobytu“ ve velké bídě a hladu 60. let 20. století. V roce 1989 uveřejnil báseň Masakr. Za ni byl čtyři roky vězněn v těžkém žaláři, kde byl krutě mučen, bez zjevného důvodu a s mizivými vyhlídkami na zlepšení své situace. Ve vězení se několikrát pokusil o sebevraždu, ale, dle jeho slov, bohužel ho vždycky zachránili. Po propuštění se kromě jiných příležitostných prací živil i jako pouliční hudebník.

Knihu Hovory se spodinou, na které začal pracovat již ve vězení, po vydání úřady okamžitě zakázaly, přestože vyšla v cenzurované podobě. Následovalo cílené šikanování a pronásledování, které v roce 2011 I-wu ukončil emigrací. Nyní žije v německém exilu.

V roce 2007 byl nezávislým čínským PEN-centrem vyznamenán cenou Svoboda psát. Získal též Cenu sourozenců Schollových (2011), Kapuscinského cenu za nejlepší literární reportáž (2011), Mírovou cenu německých knihkupců (2012) a Cenu za odvahu (2013).

Liao I-wu, jehož životní příběh v podtextu doprovází všechny Hovory se spodinou, poskytl webu ČT24 rozhovor:

Obecně v podobných knihách rozhovorů vystupují jako respondenti většinou výrazné osobnosti inteligence, umělci, politici, osoby, které svým morálním postojem a vzdělaností dokáží pojmenovat a tím odhalit neduhy společnosti. Proč vy jste si vybral lidi z opačného konce?

Hlavním důvodem bylo, že i já jsem byl na tom opačném konci. Patřil jsem ke spodině. Po masakru na náměstí Nebeského klidu spousta lidí dostala strach ze smrti a v podstatě onen vlastenecký cit, který se projevoval v 80. letech, kdy jsme chtěli zlepšit poměry v zemi, se vytratil. Lidi se naučili milovat peníze. My všichni, kteří jsme skončili ve vězení v důsledku onoho masakru, jsme byli většinovou společností zavrhnuti. Když jsem vyšel z vězení, neměl jsem jinou možnost než žít na dně společnosti. Tím pádem jsem přirozeně komunikoval s těmi lidmi, kteří jsou v mé knize.

Jak probíhal výběr respondentů, hrála v tom úlohu náhoda, nebo jste měl konkrétní plán, koho oslovit?

Zpočátku v tom hrála hlavní úlohu náhoda, protože například ve vězení jsem si nemohl vybírat, s kým budu na cele. Moji spoluvězni mi jako první začali vyprávět naprosto šílené osobní příběhy a já je zaznamenával. Když jsem vyšel z vězení, hrál jsem po různých barech a opět se setkával s lidmi, kteří naprosto změnili můj pohled intelektuála na společnost. Obecně panuje názor, že v diktatuře lidi mlčí, že je to němá společnost, ale já jsem zjistil, že všichni rádi hovoří o svém osudu, jen není ten, kdo by jejich příběhy poslouchal, zaznamenal a vydal. Tak jsem se toho ujal sám.

Jste spokojený s tím, jaký obraz o čínské společnosti kniha podává? Je to komplexní, nebo tam něco chybí?

Osobně jsem vlastně zažil několik vězení, první bylo to, které mělo zdi a mříže, a druhé bylo poté, když jsem vylezl zpoza mříží. Mříže a zdi vidět nebyly, ale přesto jsem nežil svobodně. Lidé, mezi nimiž jsem se pohyboval, moc mluvit nechtěli, bylo velmi obtížné rozvázat jim jazyk. Aby začali zveřejňovat ty šílené příběhy, bylo kolikrát zapotřebí se s nimi třeba opít, nakolik momentální situace ovlivnila celkový obraz, si netroufám odhadovat.

Sledujete osudy někoho z lidí, které jste zpovídal?

Někteří z nich již zemřeli, další vlastně nikdy neměli žádný pořádný domov, takže poté, co jsme se po náhodném setkání rozloučili, jsem vůbec netušil, kam odešli. Mezi oslovenými byli i někteří moji známí nebo známí známých, takže o nich nějaké povědomí mám.

Stýská se vám?

Se svými přáteli i rodinou jsem stále v kontaktu. Žijeme v době internetu, takže není problém s blízkými lidmi komunikovat.

Myslíte si, že spisovatelé mohou svým dílem něco změnit?

Ne. Změnit nemohou nic.

Svět knihy - Liao I-wu: Hovory se spodinou: pátek 17. 05. 2013, 14:00 - 14:50 na Výstavišti Praha.

Knihu vydalo nakladatelství Mladá fronta, a.s. v překladu Zuzany Li.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoFilmové premiéry: Tajemství sýkorek, Matka či Pillion

Ke zhlédnutí v českých kinech je nově například nekonvenční romance Pillion. Britský snímek o vztahu mladíka z londýnského předměstí s tajemným členem motorkářského gangu zapadá do oblíbeného subžánru o dospívání mileniálů. Ve francouzském animovaném filmu Tajemství sýkorek odkrývá devítiletá Lucie rodinné tajnosti. V životopisném dramatu Matka ztvárnila herečka Noomi Rapaceová, známá třeba z adaptace krimi série Milénium, matku Terezu. Portrét řeholnice se soustředí na dobu, než se stala celosvětově známou osobností. Tuzemská kinematografie do kin vysílá Nevděčné bytosti režiséra Olma Omerzua. Řeší komplikované rodinné vztahy během jedné dovolené.
před 1 hhodinou

Čeho to je obraz? Rusko se vrací na prestižní výtvarné bienále

Benátské bienále je příležitostí vidět na jednom místě současné výtvarné umění z desítek zemí. Rusko mezi nimi od začátku plnohodnotné agrese vůči Ukrajině v roce 2022 chybělo. Letos se ale má vrátit. Pořadatelé hájí otevřenost akce, nicméně snáší se na ně kritika od ostatních účastníků, včetně Česka, a Evropská komise hrozí odebráním peněz. V ruském pavilonu na bienále mnozí vidí snahu Ruska o kulturní rehabilitaci putinovského režimu.
před 2 hhodinami

Asi jsme našli kostru d'Artagnana, oznámili francouzští archeologové

Kostra nalezená při opravách kostela v Maastrichtu může patřit slavnému francouzskému mušketýrovi d'Artagnanovi, informovala agentura AFP s odkazem na místní média. Šlechtic, který se stal předobrazem pro titulní postavu románu Tři mušketýři spisovatele Alexandra Dumase staršího, zemřel v nizozemském městě před více než 350 lety.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Cenu literární kritiky získali Borkovec za prózu a Kauer za poezii

Cenu literární kritiky za rok 2025 získali Petr Borkovec za prózu Nějaká Cécile a jiné a Aleš Kauer za básnickou sbírku Lebka hoří neonovým snem. Pro vítězné knihy hlasovala dvacetičlenná kolegia literárních kritiků pro prózu a poezii na základě nominací vybraných odbornými porotami. Ocenění vyhlásili v pražském Centru současného umění DOX.
před 16 hhodinami

Hra Ochranný reflex odráží v Ostravě téma sexuálního násilí

Dvacet let hluboko ukrývané tajemství odhaluje nová inscenace v Divadle Petra Bezruče v Ostravě. V české premiéře divadelníci nastudovali hru Ochranný reflex. Irská dramatička Deirdre Kinahanová v ní zpracovala téma sexuálního násilí.
24. 3. 2026

Začíná rekonstrukce Nové scény. Národní divadlo tak napravuje kompromis

Národní divadlo zahajuje generální rekonstrukci Nové scény. Za 1,8 miliardy bez DPH má především brutalistní budovu z počátku osmdesátých let lépe přizpůsobit divadelnímu provozu. Plášť ze čtyř tisíc skleněných „obrazovek“, kvůli nimž bývá stavba vyzdvihována i haněna, zůstane, projde ale renovací. Stejně jako architektonicky cenný interiér.
24. 3. 2026Aktualizováno24. 3. 2026

Jan Svěrák sbalil pět švestek a natočil komedii

Režisér Jan Svěrák dokončuje nový film. Jmenuje se Pět švestek a vypráví o partě přátel, která se rozhodne vzít život ještě jednou do vlastních rukou a vyplout na moře. Zahráli si je Lenka Termerová, Oldřich Kaiser, Jan Vlasák, Dana Syslová a Petr Kostka. Premiéra Pěti švestek je naplánován na květen.
24. 3. 2026

VideoVečerníček O Pejskovi a kočičce míří na prestižní festival v Annecy

Tvůrci večerníčku České televize O Pejskovi a kočičce se v červnu zúčastní festivalu ve francouzském Annecy. Prestižní přehlídka novou verzi původního seriálu z padesátých let vybrala do soutěže televizních projektů. Sedm epizod režisérky Barbory Dlouhé podle knihy Josefa Čapka mělo premiéru loni na podzim na Déčku. Obě hlavní postavy namluvil Marek Eben a nově je doprovodila jazzová hudba Jakuba Šafra.
23. 3. 2026
Načítání...