Čínská Huawei prý plánuje žalobu na vládu USA, finanční ředitelka už žaluje Kanadu

Finanční ředitelka čínské firmy Huawei Technologies Meng Wan-čou (jinak též Cathy Mengová) podala žalobu na kanadskou vládu, pohraniční službu a federální policii. Kanadské úřady podle ní závažným způsobem porušily její občanská práva, když ji zadržely a tři hodiny prohledávaly a vyslýchaly, aniž ji informovaly o skutečných důvodech zadržení a jejím právu nevypovídat a mít obhájce. Firma Huawei pak podle listu The New York Times hodlá zažalovat americkou vládu za to, že zakázala federálním agenturám používat její výrobky. Čína také obvinila dva Kanaďany z krádeže státního tajemství.

Společnost Huawei je v USA vnímaná jako hrozba pro národní bezpečnost. Mengová, která je rovněž dcerou zakladatele firmy Huawei Žen Čeng-feje, byla zatčena loni v prosinci na žádost Washingtonu. Ten ji viní z obcházení amerických sankcí vůči Íránu a z podvádění nadnárodních bank při obchodech s Íránem.

Mengová v žalobě tvrdí, že ji kanadské úřady vyslýchaly „pod záminkou běžné celní kontroly“ a využily této příležitosti, „aby ji přiměly poskytnout důkazy a informace“.

V žalobě se dále uvádí, že příslušníci kanadské pohraniční služby zabavili Mengové elektronické přístroje, získali přístupová hesla a nezákonně si prohlíželi obsah jejích dokumentů. Mengové podle jejího názoru přitom záměrně nesdělili pravé důvody jejího zadržení. Teprve po třech hodinách se údajně dozvěděla, že byla zatčena a má právo nevypovídat.

Kanadský soud Mengovou v polovině prosince propustil na kauci deset milionů kanadských dolarů (170 milionů korun). Finanční šéfka Huawei nyní pobývá ve Vancouveru a čeká na řízení o vydání. Kanadská vláda v pátek uvedla, že nemá proti tomuto řízení žádné námitky. Podle tiskových agentur může trvat několik měsíců až let, než bude případ vyřešen.

Zadržení Kanaďané si vyslechli obvinění

Krátce po zatčení Mengové byli v Číně zadrženi kanadští občané Michael Kovrig a Michael Spavor, které nyní úřady obvinily z krádeže státního tajemství. Kovrig podle Číny „na běžný cestovní pas a s obchodními vízy často vstupoval na čínské území s cílem špionáže a krádeže citlivých informací prostřednictvím svého kontaktu v Číně“. „Spavor byl Kovrigovou hlavní kontaktní osobou, která mu poskytovala tajné informace,“ dodaly bez dalších podrobností čínské úřady.

Podle listu The New York Times se Huawei chystá zažalovat americkou vládu. Firma bude pravděpodobně argumentovat, že zákaz používání jejích výrobků je „návrh zákona“ nebo legislativní akt, který trestá osobu nebo skupinu osob bez soudního procesu, uvedl americký deník. Čínská společnost se k článku odmítla vyjádřit, píše Reuters.

Aféra kolem Huawei se dotkla i Česka

Před používáním softwaru i hardwaru společnosti Huawei v prosinci varoval i český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. Na začátku února firma Huawei adresovala především úřadu pro kybernetickou bezpečnost, ale i vládě dopis, v němž požadovala upravit nebo zrušit varování před svými technologiemi. Společnost oznámila, že je připravena bránit se u soudů i prostřednictvím mezinárodní arbitráže.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 28 mminutami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 32 mminutami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...