Takzvanou převýchovou k vlastenectví prošla za trest 64letá hongkongská aktivistka, která se loni účastnila protestů za demokracii. V srpnu 2019 zmizela v Číně. Návrat do Hongkongu jí státní bezpečnost povolila až po čtrnácti měsících.
Alexandře Wongové se říká „babička Wongová“ a je známou tváří hongkongských protivládních protestů. Nechyběla na jediném – až do loňského srpna, kdy zmizela. Na demonstrace nosívala britskou vlajku, tedy symbol země, která Hongkong do roku 1997 kolonizovala.
„Postrádám britsko-hongkongskou vládu před rokem 1997. Britové nám pomohli vybudovat tolik věcí. Oddělení státní moci, vládu zákona, věrnost morálním zásadám a celý sociální systém,“ řekla na protestu loni v červenci.
Dnes za takové gesto hrozí doživotí, ale tehdy ještě bylo beztrestné. Přesto ji však zadržela policie v sousedním městě. Měsíc a půl pak střídala detenční zařízení, bez obvinění ve vazbě strávila 45 dní.
Aktivismu se musela zříct písemně i před kamerou. „Chtěli, abych řekla tři věci: že mě nemučili a zacházeli se mnou slušně, že miluji svou vlast a že už nebudu protestovat a odejdu do penze,“ vypočítává aktivistka Wongová. „Byla to ta nejhorší věc, kterou jsem ve svém životě udělala,“ dodala.
Pak ji poslali na „vlasteneckou cestu“ do provincie Šen-si na severovýchodě Číny, kde se fotila s čínskou vlajkou a zpívala hymnu. Nakonec ji čínské úřady propustily na kauci, nesměla se však ještě rok vrátit se do Hongkongu. Tato lhůta, kterou strávila v domácím vězení, vypršela minulý měsíc.
Opozice: Porušení principu jedna země, dva systémy
Opozice považuje její případ za další důkaz porušení principu jedna země, dva systémy, který by měl obyvatelům Hongkongu zaručit svobody v pevninské Číně nevídané.
„Obyvatelka Hongkongu se účastnila mírumilovných protestů v Hongkongu, byla zatčena v pevninské Číně a na dlouhou dobu jí byl znemožněn návrat. To je vážná věc,“ komentoval to hongkongský prodemokratický poslanec Fernardo Cheung.
Teď paní Wongové leží na srdci osud dvanácti aktivistů zadržených na moři na útěku na Tchaj-wan. Nejsou o nich žádné zprávy, rodiny ani najatí právníci k nim nemají přístup. Hrozí jim soud a vysoké tresty. Paní Wongová vyzvala k jejich propuštění.
V Hongkongu lidé od loňského června demonstrují za demokratické reformy a proti sílícímu vlivu pevninské Číny, pod jejíž správu se tato bývalá britská kolonie v roce 1997 vrátila.
Peking v reakci na protesty vydal v červnu pro autonomní Hongkong nový bezpečnostní zákon, který má umožnit potlačování teroristických a separatistických aktivit, podvratné činnosti i zahraničního vměšování.
