Chceš-li mír, připravuj válku, vysvětluje Kyjev přesun jednotek

Kyjev/Moskva – Za nadějný signál mírového řešení dnes ukrajinský prezident Petro Porošenko označil fakt, že z Ukrajiny prý odešly více než dvě třetiny ruských vojáků. Se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem vyjádřili spokojenost s tím, že na východě země stále trvá příměří, které zástupci Kyjeva a proruských separatistů uzavřeli v pátek v Minsku. Přeskupování ukrajinských jednotek na východě země není podle Porošenka přípravou na útok, ale snahou o posílení obrany. „Chceš-li mír, chystej válku,“ zní zdůvodnění. Podle OBSE budou klid zbraní brzy monitorovat bezpilotní letouny.

„Poslední informace od našeho hlavního vedení rozvědky zní, že 70 procent vojsk Ruské federace se stáhlo přes hranice. Dává to další naději na to, že mírové iniciativy mají dobré vyhlídky,“ řekl Porošenko na dnešním jednání vlády. Mezitím ovšem podepsal zákon, který umožní uvalit sankce na ruské společnosti nebo představitele podporující separatisty. 

NATO dříve odhadovalo, že na Ukrajině po boku proruských separatistů působí více než tisícovka ruských vojáků, sami povstalci hovořili o třech až čtyřech tisícovkách „dobrovolníků“. Rusko vyslání ruských vojáků na Ukrajinu popírá, stejně jako vyzbrojování rebelů. Mezi Kyjevem a separatisty nyní platí křehké příměří.

Výměna zajatců se odkládá

Proruští povstalci ze samozvané Doněcké lidové republiky dnes oznámili, že odkládají na čtvrtek chystanou výměnu zajatců s ukrajinskou armádou, s níž rovněž počítá dohoda o příměří. Dnes mělo být na Ukrajině předáno po 36 zajatcích z obou stran, příčina odkladu není jasná. Rebelové dříve také slibovali, že do konce týdne propustí 863 zajatých ukrajinských vojáků. Na oplátku očekávají, že jim Kyjev předá 311 zajatců z řad ozbrojených separatistů. Ukrajinské ministerstvo obrany dnes popřelo tvrzení separatistů, že drží v zajetí asi 2 000 ukrajinských vojáků, zřejmě z dříve obklíčených jednotek. Počty zajatců upřesněny nebyly.

Příměří na Ukrajině budou brzy monitorovat drony

Úřadující předseda Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a švýcarský prezident Didier Burkhalter dnes v Praze oznámil, že pro monitorování situace na hranici mezi Ukrajinou a Ruskem použije OBSE brzy bezpilotní letouny. Burkhalter dorazil do České republiky na zahájení 22. Ekonomického a enviromentálního fóra OBSE. Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek po jednání s ním řekl, že švýcarský prezident považuje český postoj v otázce protiruských sankcí za rozumný a přiměřený. „Sankce nejsou náhradou strategie,“ dodal Zaorálek.

Nahrávám video

Porošenko: Chceš-li mír, nesmí ti zvlhnout střelný prach

Podle ukrajinského prezidenta Petra Porošenka Rusko už stáhlo z Ukrajiny asi 70 procent svých vojáků, což posiluje naděje na mírové urovnání. Také Kreml dnes vyjádřil uspokojení nad dosavadním průběhem příměří.

Přeskupování ukrajinských vládních jednotek na východě země podle ukrajinského prezidenta není přípravou na útok a ofenzívu, ale snahou o posílení obrany ukrajinského území. „Chceme mír. Ale chceš-li mír, nesmí ti střelný prach zvlhnout,“ citovala ukrajinského prezidenta ruská tisková agentura TASS. „Chceš-li mír, chystej válku,“ uvedl na zasedání ukrajinského kabinetu i ministr obrany Valerij Heletej. Zdůraznil, že ukrajinští vojáci nyní nesmějí opominout příležitost všestranně posílit svou obranyschopnost na východě země, protože nelze vyloučit, že příměří nevydrží. Jak uvedl zpravodaj ČT Miroslav Karas, stále jsou na východě Ukrajiny slyšet přestřelky, ve srovnání s předchozími dny však jsou jen sporadické.

Ukrajinské úřady dnes oznámily první oficiální údaj ohledně počtu padlých v „kotli“ u Ilovajska: podle generálního prokurátora v obklíčení zahynulo „nejméně 200 lidí“, vesměs z jednotek dobrovolníků. Přesné údaje však stále nejsou k dispozici. Porážku vládních sil u Ilovajska vyšetřuje parlamentní komise i vojenská prokuratura.

Porošenko navrhuje decentralizaci, trvá ale na unitárním státu

Připravovaná decentralizace ukrajinské státní správy, která počítá se zvláštní statusem pro proruská povstalecká území, nepředpokládá podle Porošenka žádné změny v otázce státní svrchovanosti a územní celistvosti. Příslušný návrh zákona je podle hlavy státu hotov a příští týden bude předložen parlamentu.

Decentralizace státní správy je úhelným kamenem minských dohod z minulého týdne; formulace pasáží o budoucím vnitropolitickém uspořádání jsou ale podle ukrajinských médií tak volné, že umožňují prakticky jakoukoli interpretaci. Kyjev trvá na tom, že nové uspořádání se nijak nedotkne centrálních pravomocí ukrajinské vlády a nepočítá ani se státní formou federace. „Zůstáváme jednotným, unitárním státem,“ potvrdil Porošenko.

Stejně rezolutní jsou ovšem i vůdci vzbouřenců. „Nejvyšší sovět“ samozvané Doněcké lidové republiky schválil usnesení, jímž zavázal povstalecké vyjednavače prosazovat pouze nezávislost na Kyjevu. Šéf luhanské „lidové republiky“ Igor Plotnickij řekl, že separatisté od myšlenky státní samostatnosti v žádném případě neustoupí. „Obyvatelé Donbasu se vyslovili pro nezávislost našich republik a návrat k dřívějšímu stavu už není možný,“ řekl Plotnickij. V řadách separatistů se také projevují rozpory, pokud jde o taktiku vyjednávání s Kyjevem. Militantní tvrdé jádro prý odmítá jakékoli kontakty s ukrajinskými úřady a dohodu z běloruského Minsku neuznává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Polární vír se může rozpadnout už začátkem listopadu. To se zatím nikdy nestalo

V dějinách pozorování se polární vír (někdy i polární vortex) nikdy nerozpadl před koncem listopadu. Letos se to možná stane už o tři týdny dříve, naznačují evropské meteorologické modely. To by mohlo mít zřejmě značné dopady na počasí v Evropě.
před 19 mminutami

Sportovní arbitrážní soud vrátil ruské hokejové týmy do mezinárodních soutěží

Sportovní arbitrážní soud (CAS) rozhodl, že ruské týmy se mohou s okamžitou platností účastnit hokejových šampionátů. Mezinárodní federace IIHF s verdiktem nesouhlasí, ale hodlá ho respektovat.
před 24 mminutami

Ultraortodoxní židé se bouří proti odvodům do izraelské armády

Stovky ortodoxních židů pobouřilo zatčení člena jejich komunity, který se vyhýbal odvodu do izraelské armády. V izraelském městě Bnei Braku se střetli s policií. Ta ve svém prohlášení uvedla, že „terorizovali kolemjdoucí a napadli novináře“. Tři osoby byly zatčeny. Mnoho lidí z obou stran střetu muselo být hospitalizováno. Demonstranti považují zásah policie za politickou pomstu ministra národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira za výsledky voleb. Policie se odkazuje na násilí a porušování zákona z řad demonstrantů.
před 36 mminutami

Ruský list Novaja gazeta končí. Odůvodnil to tlakem úřadů

Opoziční ruské médium Novaja gazeta po více než třech desetiletích existence oznámilo svůj konec. Odůvodnilo to tlakem ze strany ruských úřadů a bezpečnostních složek. V prohlášení na svém webu píše, že činnost ukončí 9. listopadu. O něco dříve vyšlo najevo, že redakce musí opustit budovu, kde sídlila téměř třicet let.
před 1 hhodinou

Izrael sečetl všechny hlasy po volbách, většinu v Knesetu nemá ani jeden blok

Dosavadní vládní koalice premiéra Benjamina Netanjahua bude mít v novém stodvacetičlenném Knesetu třiapadesát křesel, blok čtyř opozičních stran osmačtyřicet poslanců a zbývajících devatenáct mandátů připadne arabským stranám. Vyplývá to z konečných výsledků úterních parlamentních voleb, které izraelská volební komise zveřejnila v noci na pátek. Informoval o tom server The Times of Israel.
02:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Největší krádež v historii kryptoměn.“ Hackeři zřejmě připravili Binance o 6,3 miliardy dolarů

Binance, největší kryptoměnová burza na světě, v noci na pátek informovala o „bezpečnostním incidentu“, při kterém měli hackeři ukrást 6,3 miliardy dolarů (zhruba 137 miliard korun). Napsaly o tom agentury Reuters a AP. Podle některých analytiků jde o největší krádež v historii kryptoměn, podle společnosti TRM Labs za ní stojí Severní Korea. Binance, která má 335 milionů registrovaných uživatelů, část dotčených aktiv zmrazila a ujistila, že prostředky klientů jsou v bezpečí. Dočasně ale pozastavila vklady a výběry.
před 3 hhodinami

WSJ: Ukrajina pod tlakem USA pozastavila útoky na ruské rafinerie nejméně do amerických voleb

Ukrajinská armáda po týdnech tlaku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa minulý týden pozastavila vzdušné údery na ruské rafinerie. Napsal to v noci na pátek SEČ list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na osoby obeznámené s vojenskými operacemi. Neoficiální pauza v těchto útocích má podle listu trvat nejméně do 3. listopadu, kdy se v USA konají volby do Kongresu, možná i déle. Zprávu WSJ převzala také agentura Reuters, která upozornila, že tyto informace nemohla nezávisle ověřit.
04:52Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Zařízení chytré domácnosti mohou být terčem kyberútoků, varují polští experti

Zařízení chytré domácnosti se mohou stát terčem kybernetických útoků, při nichž útočníci převezmou jejich kontrolu nebo získají neoprávněný přístup k údajům uživatelů, varovala polská státní agentura zaměřená na kybernetickou a digitální bezpečnost.
před 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.