Izraelské zemědělství má v době války proti teroristickému hnutí Hamás problémy s pracovníky. Pomoct podnikům se snaží také české velvyslanectví. Sestavilo tým dobrovolníků, kteří pracují na farmě vzdálené šest kilometrů od hranice s Gazou. Natáčel tam zpravodaj ČT David Borek.
České velvyslanectví zajistilo brigádníky s diplomatickým pasem. „Je nás tady z ambasády jedenáct a přijeli jsme pomoct při sklizni rajčat,“ přiblížila česká velvyslankyně Veronika Kuchyňová Šmigolová. „Zaškolování proběhlo velmi v pohodě,“ dodává s úsměvem.
České dobrovolníky na farmu nasměroval Amnon Danzig. Žije na severu Izraele v kibucu Sarid, který před sto lety založili Židé z Československa. Po teroristických útocích odjel pomáhat do vesnic na jihu.
„Je to tady náročná manuální práce, která mi připomíná doby, kdy jsem byl dvacátníkem. Publikoval jsem to na sociálních sítích. A paní velvyslankyně to viděla a řekla: Hm, já bych chtěla také přijet,“ vysvětluje Danzig.
Problémy zemědělských vesnic
Není to jen zdvořilostní, formální akce. Izraelské zemědělství má velký problém. Vesnice u hranic s Gazou jsou napůl vylidněné.
Všechny zemědělské vesnice v Izraeli teď řeší podobné otázky. Jak hospodařit v čase války? Zahraniční pracovníci, především z Thajska, z velké části odjeli domů.
Farma navíc zažila i osobní tragédii. Spolumajitel Cijon nedávno předal její vedení svému synovi, kterého ale 7. října zavraždili teroristé. Na kruhovém objezdu v centru vesnice přibyl na jeho památku čerstvý pomník. „Měl ženu a tři děti. Desetiletá dvojčata a sedmiletou dceru. Není to jednoduché. Je velmi těžké to přijmout,“ říká Cijon.
Teď podnik zachraňují brigádníci včetně těch českých. Zadarmo a s rizikem, že se kdykoliv můžou rozeznít sirény. „Když zazní signál poplachu, prostě si lehneme na zem,“ podotýká spolumajitel firmy. A pak hned zpátky mezi rajčata. Ani válka nesmí zastavit koloběh práce.
