Čekáme, že bude hůř. Padne-li Hongkong, padne symbol svobody, říká vůdce protestů

Nahrávám video
Události, komentáře s jedním z vůdců hongkongských demonstrací
Zdroj: ČT24

Nikdo nedokáže říct, jak dlouho bude napjatá situace v Hongkongu ještě panovat, naší vůlí je ale dosáhnout demokracie. Budeme proto pokračovat v boji, uvedl v pořadu Události, komentáře jeden z vůdců protivládních protestů v Hongkongu Wong Yik Mo. Podle něj se policie k ostré střelbě začne uchylovat častěji. Reagoval tak na případ, kdy bezpečnostní složky při úterní demonstraci střelily do hrudníku osmnáctiletého studenta. Ten nyní čelí obvinění z napadení policisty a výtržnictví. Rozhovor vedl Michal Kubal.

Jak moc mění situaci při demonstracích použití ostré munice?

Je to poprvé, kdy byla použita ostrá munice v Hongkongu, a očekáváme, že situace bude o dost horší. Když poprvé použili slzný plyn, pak už se nezastavili a používali ho dál. Takže teď očekáváme, že asi policie bude těchto prostředků používat i do budoucna. Říkají, že jen chrání své životy, tak doufejme, že se z toho poučí.

Viditelně Peking zesiluje svůj tlak. Odstrašuje to lidi v Hongkongu, anebo to naopak přivádí další demonstranty, kteří podporují vaše protesty?

Snaží se lidi odstrašit, ale ve skutečnosti jenom vyprovokovali větší emoce u lidí v Hongkongu. Viděli jsme během tří až čtyř měsíců, že lidí v ulicích přibývá, takže oni nás do těch ulic vyvolávají.

Jak dlouho podle vás může vydržet tato výbušná situace, tohle napětí v současném patu, který se ale stále někam posouvá?

Odpověď je, že nevím, a nikdo to neví. Na samotném počátku jsme neočekávali, že do ulic vyjdou dva miliony lidí, ale byl to milion už po jednom týdnu. Mysleli si, že když se lidé unaví, zůstanou doma, ale lidé chodí dále. Každý den vycházejí do ulic. Jde tedy o odvahu lidí a jejich vůli dosáhnout demokracie. Nevíme, budeme jen pokračovat v boji.

Tlačíte čínské vedení do kouta. Svět vidí, jak se jim situaci nedaří dostat pod kontrolu. Nehrozí podle vás, že nakonec opravdu sáhnou po síle, po tvrdé brutální síle?

Na samotném počátku to Carrie Lamová a Peking mohly zastavit, když vyšel milion lidí do ulic. Mohli říct, že stáhnou ten návrh zákona (umožňující vydávat lidi podezřelé z trestných činů do pevninské Číny) a bylo by to. Vždy, když tedy Carrie Lamová nebo Peking jedná, tak jednají velmi pomalu a příliš pozdě. Oni sami se vehnali do situace, která vládne nyní v Hongkongu. Mysleli si, že mohou dosáhnout toho, abychom šli domů. Ale nedělají to, co je k tomu zapotřebí.

Teď je to 30 let od pekingského zásahu na náměstí Nebeského klidu, nebojíte se, že dojde k podobnému masakru i v Hongkongu?

Samozřejmě se toho obáváme, ale v Pekingu měli armádu, teď mají i policii, ozbrojenou policii a myslíme si, že už působí různé síly. Máme důkazy, že někteří příslušníci armády jsou přítomni v Hongkongu, že jsou to také policisté z pevniny. Takže opravdu se obáváme, máme strach. Když jednou bylo vystřeleno ostrou municí, tak se všichni bojí a bojíme se ještě víc, že naši přátelé, naši bratři a sestry budou v nebezpečí a my je chceme zachránit.

Jak si vysvětlujete to, že se protesty ani náznakem nedostaly do pevninské Číny?

My samozřejmě na pevninu nejdeme. Před třemi nebo čtyřmi lety byly případy knihovníků, kteří byli uneseni do Číny mimo naši hranici, a jsou politici, kterým je zakázáno tam vstupovat. Myslíme, že situace kolem návrhu zákona je velmi nebezpečná. Nyní všichni protestujeme a chováme se jako disidenti. Čína bude dávat pozor, aby se protesty nepřenesly, a my tam nepůjdeme.

Oficiální čínská média často zdůrazňují scény z násilných střetů, házení zápalných láhví a podobně. Jak moc to násilí při demonstracích ubližuje vašemu obrazu? Je vůbec možné se něčemu podobnému vyhnout v té fázi protestu, ve které už Hongkong teď je?

Čínský tisk, to je prakticky propaganda, každý to ví. Ale ne třeba v cizině. Když vycestujeme do ciziny, zjišťujeme, že ne všichni to vědí. Nyní jsou maskovaní policisté mezi protestujícími a ti například házejí cihly nebo zápalné láhve a potom se to svaluje v reportážích na demonstranty, ale ve skutečnosti takovéto incidenty provokuje policie, která spolupracuje s příslušníky mafie.

Už to trvá měsíc, dva měsíce, tři měsíce a my můžeme dělat jenom jedno, kontaktovat se mezi sebou. My využíváme minimální síly, když to srovnáte s policií, ta střílí ostrou municí. Tak kdo mluví o násilí?

Jste tady na pozvání Knihovny Václava Havla. Během protestů velmi často zaznívají české nebo československé paralely. V čem je ta obdoba mezi situací v komunistickém Československu a v současném Hongkongu?

Jedni i druzí jsme se postavili proti komunistické straně a zažili jsme velký útlak a surové zákroky. Nebyla svoboda projevu. Když se disidence nebo disent pokládá za zločin a můžete se dostat do vězení, pak se to může opakovat i jinde. Tehdejší lid v Československu a my v Hongkongu jsme se postavili totalitnímu režimu, který se snažil udržet si totální kontrolu i nad naším myšlením. Chtěli vládnout terorem, a to my nechceme.

Tehdejší Československo usilovalo o demokracii a my máme také takovou naději. Naději, za kterou bojujeme. Lidé chtějí ochránit svou domovinu a budoucí generace a o to nám jde. Může se stát, že nějací lidé zemřou, Čína je nyní velmocí srovnatelnou s Ruskem, ale my chceme celému světu říct, že jestliže padne Hongkong, padne symbol svobody a budou poškozeny univerzální hodnoty demokracie a svobody, a proto musíme ochránit všechny na světě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Námořní doprava v Hormuzském průlivu je stále omezená

Námořní doprava v Hormuzském průlivu stále není plně odblokovaná. Média informovala o tom, že některé tankery se kvůli uzavření úžiny musely vrátit. Námořnictvo íránských revolučních gard podle tamních médií zveřejnilo mapu s alternativními trasami pro plavbu touto oblastí. Její úplné znovuotevření byla hlavní podmínka amerického prezidenta Donalda Trumpa pro ohlášení stávajícího příměří mezi Washingtonem a Teheránem. Británie a Francie naléhají na úplné otevření průlivu.
před 4 mminutami

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
05:33Aktualizovánopřed 35 mminutami

Ceny ropy se vrátily k růstu

Ceny ropy se po středečním prudkém poklesu vrátily k růstu, zůstávají ale pod sto dolary za barel. Trhy ve středu reagovaly na zprávu o dvoutýdenním příměří schváleném Íránem a Spojenými státy a slibovaly si od toho odblokování klíčového Hormuzského průlivu. Ačkoliv úžinou od té doby proplulo několik lodí, provoz je nadále výrazně omezený. Podle agentury Bloomberg lze hovořit o tom, že průliv zůstává prakticky uzavřen.
před 37 mminutami

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 4 hhodinami

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 5 hhodinami

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...