Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová je sto dní v úřadu. Šéf bratislavského Institutu pro veřejné otázky Grigorij Mesežnikov oceňuje její důraz na demokratické hodnoty. Politolog a slovakista Pavel Hynčica naopak kritizuje její konfrontační styl posilující rozdělení společnosti.
Čaputová hájí demokracii, ale také posiluje rozdělení společnosti, míní odborníci
10 minut
Sto dní Zuzany Čaputové očima Pavla Hynčici
Její slova rezonují zatím hlavně v zahraničí. Během prvních sto dní stihla oficiálně navštívit Francii, Německo, Rakousko, Ukrajinu a všechny země visegrádské čtyřky (V4).
V Česku vyjádřila pochopení pro demonstranty proti premiérovi Andreji Babišovi (ANO), v Budapešti zase hájila liberální demokracii kritizovanou předsedou tamní vlády Viktorem Orbánem.
„Obhajovala hodnoty, které jsou společné. Dala najevo, že naše priorita je v hodnotových otázkách a v dodržování pravidel,“ zhodnotil projevy v zemích V4 Mesežnikov. „Demonstruje oddanost demokracii, a to i v rovině hodnot. U našich partnerů potvrzuje, že Slovensko se nachází na správné straně v pozici loajálního spojence,“ dodal.
Stejného názoru je i rektor Bratislava International School of Liberal Arts Samuel Abrahám. „Slovensko díky ní vypadá lépe, než jaké ve skutečnosti je,“ řekl a dodal, že věří i v to, že přinese opravdové zlepšení.
3 minuty
Horizont ČT24: Zuzana Čaputová sto dní ve funkci
Konfrontační styl
Tento přístup je však vzhledem ke společenské atmosféře v zemi i v regionu velmi konfrontační, podotýká Hynčica. Upozorňuje, že Čaputová politicky pochází ze strany Progresívne Slovensko, která „reprezentuje poměrně vyhraněnou politiku v určitém slova smyslu“. Prezidentka je tak podle něj představitelkou jedné části rozdělené společnosti. Abrhám s tím nesouhlasí: „Ví, že někdy musí být rázná a někdy nadstranická.“
Hynčicovi také vadí, že prezidentka není příliš originální a drží se obecných frází. Nedokáže vystoupit nad rámec sporů a hrát roli moderátora, kterou by slovakista od hlavy státu očekával. Připisuje to mimo jiné její politické nezkušenosti.
Důvěra Slováků v prezidentku ovšem roste. Podle posledního průzkumu agentury Focus pro televizi Markíza z poloviny září jí věří 56 procent respondentů, což je nejvíc mezi politiky. Opačný názor má 41 procent Slováků. Ještě v červnu byla druhá za premiérem Peterem Pellegrinim. „Vybudovala si takové postavení, že pokusy útočit na ni nepatřičným způsobem škodí jejím oponentům,“ komentoval to Mesežnikov.
Spory doma
V domácí politice nemá příliš silné pravomoci, až na mimořádné situace, které se očekávají teprve s parlamentními volbami v březnu 2020.
Přesto už se dostala do sporu s expremiérem a šéfem strany Smer-SD Robertem Ficem. Ten od ní požadoval jmenování nových ústavních soudců ještě předtím, než parlament zvolí potřebný počet kandidátů.
Na začátku září zase vyzvala k rezignaci tehdejší náměstkyni ministerstva spravedlnosti Moniku Jankovskou nominovanou Smerem-SD. Reagovala tak na to, že policie této političce zabavila mobilní telefony podobně jako několika dalším představitelům justice včetně soudců. Podle médií Jankovská v minulosti čile komunikovala s podnikatelem Mariánem Kočnerem, který je obviněný z objednání vraždy novináře Jána Kuciaka.
Jankovská nakonec skutečně rezignovala, opozice ale kvůli ní vyvolala hlasování o nedůvěře premiérovi Peterovi Pellegrinimu, protože se nezasadil o její odvolání.
Vystudovaná právnička Čaputová také prosadila své připomínky do zákona, na jehož základě slovenští soudci přijdou o talár, pokud se rozhodnou kandidovat ve volbách do sněmovny nebo do Evropského parlamentu. Změnu navrhla opozice i v reakci na možné politické ambice soudce nejvyššího soudu Štefana Harabina.
Prezidentská kampaň: symbol změny
Šestačtyřicetiletá politička v rozhodujícím kole březnových přímých prezidentských voleb porazila místopředsedu Evropské komise Maroše Šefčoviče, jehož podporovala nejsilnější vládní strana Smer-SD. Získala 58,41 procenta hlasů.
V kampani se označila za symbol změny a volání po spravedlivém a férovém Slovensku, což po loňské vraždě novináře Kuciaka a jeho přítelkyně žádali účastníci největších demonstrací v zemi od pádu komunismu.
