Kvůli omezení cestování chybí v britském zemědělství desítky tisíc sezonních pracovníků, kteří do země pravidelně přijížděli hlavně ze zemí východní Evropy. Do kampaně, která má Brity přesvědčit, aby sami podpořili farmáře a přiložili ruku k dílu, se zapojil také princ Charles. Podle statistického úřadu v zemi rekordně narostl počet lidí, kteří žádají o podporu v nezaměstnanosti. Během dubna přibylo 856 tisíc nezaměstnaných, nyní jich je 2,097 milionu, nejvíc od roku 1996.
Britským farmám chybí pracovníci z Evropy. Přiložte sami ruku k dílu, vyzval Brity princ Charles
On-line přenos
Šíření koronaviru - květen
- 23:26
Guvernér Louisiany John Bel Edwards prodloužil koronavirová opatření o další čtyři týdny. Ta původně přitom měla skončit tento pátek.
- 23:23
Dalším dvěma organizátorům Trumpova předvolebního mítinku v Tulse vyšel pozitivní test na koronavirus. Celkově jich je už osm. Informoval o tom britský deník The Guardian.
- 19:02
Ve Francii zaznamenali v minulých 24 hodinách 31 úmrtí s covidem-19. Denní počet zemřelých se tak už jedenáctý den za sebou drží pod stovkou.
- Celosvětově byla nemoc covid-19 potvrzena u 4,8 milionu lidí, 1,7 milionu pacientů se uzdravilo a 318 tisíc lidí zemřelo.
- Nejvíce potvrzených případů nákazy hlásí Spojené státy americké, následuje Rusko a Brazílie. Jihoamerická země přeskočila ve statistikách Velkou Británii.
- Americký prezident Donald Trump oznámil, že preventivně užívá antimalarikum, lékař mu jej nepředepsal.
- Trump kvůli přístupu k pandemii vytkl Světové zdravotnické organizaci, že je pod vlivem Číny.
- Počet potvrzených případů nákazy koronavirem v Indii překonal 100 tisíc. Podle agentury Reuters je patrné, že nárůsty nově infikovaných v zemi zatím nezpomalují.
„Jídlo nevzniká nějakým kouzlem, je výsledkem práce našich zemědělců a pěstitelů,“ řekl princ Charles ve videu. „V následujících měsících bude potřeba tisíců lidí, kteří pomohou sbírat úrodu… Nepochybuji o tom, že to bude monotónní a často úmorná práce. Ale je velice důležité, že v dobách globální pandemie přispějete k úsilí celého národa,“ zdůraznil.
Vláda zahájila kampaň nazvanou Sbírej pro Británii (Pick for Britain) minulý měsíc poté, co se ukázalo, že budou výrazně chybět pracovní síly v zemědělství. Ministr životního prostředí George Eustice začátkem měsíce odhadl, že v zemi je nyní oproti obvyklému stavu jen zhruba třetina sezonních pracovníků.
Odhaduje se, že v období od dubna do října britští farmáři potřebují 70 až 90 tisíc lidí pro zajištění výsadby, sběru úrody a jejího zpracování. Britové v minulosti tvořili pouze nepatrnou část této pracovní síly.
Nejvíc nezaměstnaných Britů od roku 1996
„Naše údaje ukazují, že covid-19 má výrazný dopad na trh práce,“ uvedl člen vedení britského statistického úřadu Jonathan Athow k dubnovým údajům o nezaměstnanosti.
Statistický úřad oznámil, že míra nezaměstnanosti v tříměsíčním období do konce března činila 3,9 procenta. Zvýšila se tak pouze o 0,1 procentního bodu proti předchozímu tříměsíčnímu období do konce února. Britský Úřad pro rozpočtovou odpovědnost (OBR) ale upozornil, že ve druhém čtvrtletí by se mohla míra nezaměstnanosti vyšplhat na deset procent. Koronavirus totiž začal mít na ekonomiku vážnější dopady až v posledním březnovém týdnu.
„Můžeme očekávat, že nezaměstnanost velmi rychle vystoupí někam nad deset procent. To jsme neviděli od začátku 90. let minulého století,“ řekl serveru BBC ředitel britského institutu pro ekonomický a sociální výzkum NIESR Jagjit Chadha.
Britská ministryně práce Therese Coffeyová uvedla, že Británie se s nárůstem nezaměstnanosti v důsledku pandemie způsobené koronavirem dokáže vypořádat. Dodala, že vláda pracuje na tom, aby se lidé vrátili do práce, jakmile se ekonomika zotaví.
Stanice BBC informovala, že země zvažuje na podzim mimořádný den pracovního volna, který by měl podpořit domácí cestovní ruch. Britská vláda prý však také posuzuje i případná hospodářská rizika tohoto kroku.
Události: Situace kolem koronaviru ve světě (zdroj: ČT24)
Reuters: Počet mrtvých v Británii je o osm tisíc vyšší, než uvádí vláda
Z výpočtu agentury Reuters vyplývá, že ve Velké Británii zemřelo s covidem-19 už téměř 43 tisíc lidí – tento údaj je asi o osm tisíc vyšší než bilance zveřejněná ministerstvem zdravotnictví. Agentura do svého součtu započítala čerstvé údaje britského statistického úřadu ONS, už dříve zveřejněná data ze Skotska a Severního Irska a také aktuální vládní bilanci.
Polemiky kolem počtu úmrtí hlášeného vládou v Británii trvají už řadu týdnů, neboť ministerstvo zdravotnictví dlouho oznamovalo pouze případy z nemocnic. Na konci dubna přístup změnilo a v oficiální statistice už figurují i úmrtí nakažených v domovech důchodců a v domácnostech.
V Británii se kvůli koronaviru zvýšila nezaměstnanost
Chorvatsko chce dohodu o turistech s pěti státy včetně Česka, píše list
Podle chorvatského deníku Jutarnji list chce Záhřeb uzavřít dohodu o příjezdu turistů s pěti státy Evropské unie, mezi nimiž je i Česká republika. Nejprve je nutné navázat bilaterální vztahy s evropskými státy po vzoru dohody se Slovinskem. Koncem týdne by se mohlo vědět, které státy budou následovat s domluveným otevřením hranic od 1. června. Velmi pravděpodobně to budou Česko, Maďarsko, Rakousko a Slovensko a o dva týdny později přibude Německo, píše Jutarnji list.
„Není nutné, aby se (hranice) otevřely se všemi současně, ale začátek června je plán druhé vlny dvoustranných dohod, zatímco začátek třetí by byl od 15. června, kdy by měly být navázány vztahy s Německem,“ napsal deník, který čerpá z informací získaných na chorvatském ministerstvu turistiky.
Chorvatsko už před deseti dny umožnilo příjezdy turistům ze zemí EU a schengenského prostoru volného pohybu. Původně se to týkalo zahraničních majitelů nemovitostí a plavidel v Chorvatsku, později ale byla interpretace rozšířena i na vlastníky obytných aut stojících v chorvatských kempingových zařízeních.
V sobotu ministr vnitra Davor Božinović upřesnil, že se povolení ke vstupu do země vztahuje i na osoby, které mají rezervaci pobytu v hotelích, kempech nebo soukromých ubytovacích zařízeních.
obrázek
Řecko se pro turisty otevře možná už v půli června, uvádí deník
Řecko se možná pro zahraniční turisty otevře dříve než prvního července, který ještě minulý týden vláda uváděla jako možný termín. Podle úterní zprávy deníku Kathimerini úřady uvažují o tom, že náštěvníci z Evropské unie a Izraele budou moci přijet za rekreací už v půlce června. Oficiálně by měl termín pro otevření hranic tento týden oznámit řecký premiér Kyriakos Mitsotakis.
Atény začaly s rozvolňování karanténních opatření tento měsíc. V neděli se poprvé opět mohli věřící účastnit bohoslužeb, v pondělí se otevřely archeologické památky a příští týden začnou fungovat restaurace, kavárny a bary. Na 15. června vláda naplánovala otevření muzeí a ve stejném termínu se můžou otevřít i sezonní ubytovací zařízení. Celoročně provozované penziony a hotely ubytují první zákazníky už 1. června.
Belgičtí zdravotníci chystají kvůli výroku ministryně stávku
Část belgických zdravotníků pohrozila stávkou kvůli vyostřujícím se sporům s vládou. Dlouhodobě napjatou situaci zhoršila víkendová návštěva premiérky Sophie Wilmésové v jedné z nemocnic, kde se k ní shromážděný personál demonstrativně otočil zády, neboť podle zdravotníků neřeší akutní nedostatek sil a peněz v oboru.
Poté, co jedna z ministryň řekla, že se zdravotníci chovají „jako děti, které nedostaly, co chtějí“, začaly odbory chystat časově neomezený protest. Sama premiérka, jejíž počínání během krize většina Belgičanů schvaluje, reagovala smířlivěji. Podotkla sice, že zdravotníci již před vypuknutím pandemie věděli, že si volí náročné povolání, avšak připustila, že význam zdravotnických profesí je třeba posílit.
Belgie patří k zemím výrazně zasaženým šířením nemoci covid-19, kvůli níž byly zdejší nemocnice v minulých týdnech pod velkým tlakem. V některých zdravotnických zařízeních se naplnila kapacita lůžek a personál byl přetížen dlouhými službami kvůli nedostatku náhradníků.
Belgičané práci lékařů a zdravotníků již od března oceňují každovečerním potleskem, avšak řada profesionálů z nemocnic dává najevo, že by jim byla milejší reforma zdravotní péče, která by do systému přidala lidi i peníze.
Světová banka již poskytla koronavirovou pomoc ve sto zemích
Světová banka již spustila své nouzové programy koronavirové pomoci ve sto rozvojových zemích a zavázala se poskytnout zvýhodněné půjčky a garance za zhruba 5,5 miliardy amerických dolarů (138,3 miliardy korun).
Uvedl to prezident organizace David Malpass, který varoval, že globální pandemie a s ní související omezení ekonomické aktivity může stáhnout až 60 milionů lidí do extrémní chudoby. Budou tak vymazány snahy o snížení chudoby z posledních tří let. Globální ekonomika by pak mohla letos klesnout o pět procent.
Malpass rovněž prohlásil, že je znechucený neochotou soukromých věřitelů účastnit se programu odpuštění dluhů pro nejchudší země světa. Někteří komerční věřitelé stále a ve velkém přijímají platby dokonce i od nejchudších zemí.
Prodej aut v EU klesl o tři čtvrtiny
Podle Evropského sdružení výrobců aut klesl prodej nových osobních vozů v Evropské unii v dubnu meziročně o rekordních 76,3 procenta. Většina prodejen aut v EU byla podle sdružení v důsledku opatření proti šíření koronaviru po celý duben uzavřena.
„První celý měsíc s restrikcemi souvisejícími s nemocí covid-19 vedl k nejvýraznějšímu měsíčnímu propadu poptávky od začátku záznamů,“ uvedlo sdružení s tím, že se během dubna prodalo 270 682 vozů. V období od ledna do dubna prodej aut v EU meziročně klesl o 38,5 procenta na 2,75 milionu vozů.
Státy EU chtějí podpořit koronavirem zasaženou kulturu
Evropská unie se chystá podpořit kulturu a kreativní obory, které přišly či přijdou o velkou část příjmů kvůli šířící se nákaze koronavirem. Kromě pomoci, kterou poskytují kulturním institucím jednotlivé státy, se chystá v rámci několika výzev přispět desítkami milionů eur také Evropská komise.
Po úterní videokonferenci ministrů kultury to řekla eurokomisařka Mariya Gabrielová. Ministři chtějí, aby pomoc evropské kultuře byla součástí chystaného fondu na podporu oživení ekonomik.
Trump bere antimalarikum, lékař mu jej nepředepsal
Americký prezident Donald Trump oznámil, že „zhruba týden a půl“ každý den bere antimalarikum hydroxychlorochin a zinkový doplněk stravy ve snaze zmírnit zdravotní potíže, pokud by se nakazil koronavirem. Účinnost přípravku k léčbě covidu-19 se přitom dosud neprokázala, jak připomněla agentura AP.
Prezident dodal, že lékař Bílého domu mu užívání antimalarika nepředepsal, přípravek si prý Trump sám vyžádal. „Začal jsem to brát, protože si myslím, že je to dobré,“ řekl Trump. „Slyšel jsem mnoho dobrých příběhů,“ doplnil.
Americký prezident v minulosti opakovaně hovořil o hydroxychlorochinu jako o potenciálním léku proti covidu-19, navzdory varováním lékařů a úřadů. Přípravek může u některých pacientů vyvolat vážné vedlejší účinky a jeho účinnost proti koronaviru se dosud neprokázala.
Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) v dubnu před užíváním hydroxychlorochinu u pacientů s covidem-19 mimo nemocnice a klinické testy varoval s tím, že může způsobit vážné poruchy srdečního rytmu.
Události: Preventivní léčba Donalda Trumpa (zdroj: ČT24)
Trumpa za užívání antimalarika kritizovala i televize Fox News. „Pokud to (hydroxychlorochin) berete jako preventivní léčbu, abyste zahnali virus, nebo v nejhorším možném případě bojujete s virem a patříte k ohrožené části populace, tak vás to zabije. Nemůžu to říct jasněji. Tohle vás zabije,“ řekl moderátor Fox News Neil Cavuto.
Prezident nejprve na Twitteru sdílel několik příspěvků jiných uživatelů, kteří Cavuta nazývali hlupákem a dalšími méně slušnými nadávkami. Následně napsal: „Fox News už nejsou, co bývaly. Chybí nám velký Roger Ailes. Máte víc antitrumpovských lidí, daleko víc než kdy předtím. Hledám nový prostor pro vyjádření!“
Roger Ailes byl zakladatel a dlouholetý šéf Fox News, působil také jako mediální poradce řady republikánských prezidentů. V roce 2016 odstoupil poté, co se proti němu objevily desítky obvinění ze sexuálního obtěžování podřízených. O necelý rok později zemřel.
Ruský premiér se po prodělání covidu-19 vrací do práce
Návrat ruského premiéra Michaila Mišustina do čela vlády vyplývá z nařízení prezidenta Vladimira Putina, které bylo zveřejněno na webu Kremlu. Krizový štáb informoval, že v zemi se počet dosud potvrzených případů nákazy koronavirem přiblížil ke 300 tisícům.
Předseda vlády 30. dubna oznámil, že se koronavirem nakazil a je v péči lékařů. Nyní se už v pondělí zúčastnil videokonferenčního zasedání předsednictva koordinační rady pro boj s koronavirem, ale stále nebylo zcela jasné, zda je už vyléčený.
Události: Dříve nakažený ruský premiér se zúčastnil jednání (zdroj: ČT24)
Indie pomůže dělníkům opustit města, rostou obavy z šíření nákazy
Indie vypraví speciální vlaky a autobusy, aby umožnila milionům dělníků opustit velká města, kam přijeli ze svých domovských oblastí za prací. Informovala o tom indická federální vláda.
Dělníci se začali vydávat na pěší cestu domů už v březnu, kdy indický premiér Naréndra Módí vyhlásil ve snaze zastavit šíření koronaviru rozsáhlá karanténní opatření a zrušil veškerou veřejnou dopravu. Úřady se původně snažily docílit toho, aby migrující dělníci zůstali ve městech, kde jsou zaměstnaní, ale nyní se jim snaží pomoci dostat se domů.
Tento krok přichází v době, kdy počet potvrzených případů nákazy v Indii překročil 100 tisíc. Panují obavy, že dělníci, kteří pracovali v takových městech, jako je Bombaj, Dillí či Ahmadábád, mohou zavléct koronavirus do venkovských oblastí.
Severoafrické země chystají speciální opatření pro konec ramadánu
V souvislosti s blížícím se závěrem ramadánu, který 23. a 24. května zakončí v muslimských zemích svátek íd al-fitr, zpřísňují Alžírsko, Tunisko a Egypt opatření proti koronaviru.
Alžírská vláda rozhodla nově o povinném nošení roušek na veřejných místech, Tunisané nebudou moci navštěvovat příbuzné v jiných částech země a v Egyptě se posune zákaz večerního vycházení na dřívější hodinu, uvedla agentura AFP.
Zavřené dětské hřiště v katarském Dauhá
Katar přitvrzuje opatření proti šíření koronaviru
Katar kvůli pandemii covidu-19 do konce května zpřísnil omezení komerčních aktivit. V rámci opatření, která mají zabránit dalšímu šíření koronaviru, se musí v zemi zavřít veškeré obchody s výjimkou lékáren a obchodů s potravinami. Uzavření nákupních center a restaurací úřady nařídily už dříve. Nákaza se v zemi, kde většinu obyvatel tvoří cizinci, podobně jako v okolních státech začala šířit mezi zahraničními dělníky, kteří žijí ve stísněných podmínkách.
Katarská vláda bude nově od 22. května také požadovat po všech občanech a rezidentech, aby si stáhli mobilní aplikaci, která má monitorovat případy covidu-19.
V autech nesmí cestovat více než dva lidé. Pokud vůz řídí šofér, smí v něm být tři osoby. Autobusy mohou naplnit svou kapacitu maximálně z poloviny. Cvičení je povoleno v blízkosti domova, lidé ale musí dodržovat rozestupy a nosit roušky.
Katar, který má zhruba 2,8 milionu obyvatel, v pondělí hlásil 1364 nových případů koronaviru, čímž celkový počet potvrzených nákaz v zemi vystoupil na 33 969, což je mezi šesti arabskými státy Zálivu po větší Saúdské Arábii nejvyšší počet.
Brazílie má po USA a Rusku nejvyšší počet nakažených na světě
Brazílie v pondělí zaznamenala 674 úmrtí lidí s koronavirem, mrtvých tak země eviduje už 16 792. Počet potvrzených případů nákazy vystoupil na 254 220. Co do počtu potvrzených infekcí tak Brazílie předstihla Velkou Británii a stala se po USA a Rusku zemí s třetím nejvyšším počtem potvrzených případů covidu-19 na světě.
Brazílie s asi 210 miliony obyvatel je nejhůře zasaženou zemí Jižní Ameriky. Bilance nakažených a mrtvých, kterou země hlásí každý den, nicméně neodráží přesný počet infekcí a úmrtí za posledních 24 hodin, ale spíše čísla, která byla za tu dobu zadána do systému. Zároveň jsou oficiální statistiky i v Brazílii nižší než skutečnost, protože se tam provádí málo testů.
Brazilský prezident Jair Bolsonaro se kvůli přístupu k řešení současné krize stal terčem kritiky. Zároveň ale stále má mnoho stoupenců. Minulý týden kvůli neshodám s prezidentem rezignoval ministr zdravotnictví Nelson Teich, který přitom do funkce nastoupil teprve před měsícem.
Nahradil tehdy Luize Henriqueho Mandettu, kterého Bolsonaro z čela resortu odvolal právě kvůli jeho přístupu k boji s koronavirem. Mandetta opakovaně vyzýval k omezení pohybu na veřejnosti či dodržování bezpečné vzdálenosti, Bolsonaro jej kvůli tomu obviňoval z hysterie a zbytečného přehánění.