Ebola má v Demokratické republice Kongo už přes 1800 obětí. Nová vlna epidemie nemoci vypukla ve střední Africe loni v srpnu. Nakažených je v Kongu 2700, podle vládních koordinátorů se ale ví jen o polovině případů. Boj se šířením nemoci znesnadňuje nedůvěra venkovských komunit ve zdravotníky. Mnozí místní lidé se raději nechají léčit čaroději nebo věří, že po očkování zemřou.
Boj s ebolou ve střední Africe ztěžují i pověry místních. S novou vlnou epidemie se tam potýkají už rok
7 minut
Horizont ČT24: Rok od vypuknutí epidemie eboly ve střední Africe
Například Mussa a Asiya Kethemboovi z východního Konga zemřeli na ebolu krátce po sobě. Rodiče, kteří po sobě zanechali dvě malé děti, odmítli jít po prvních příznacích do zdravotního střediska. „Snažili jsme se je několik dní přesvědčit, ale Mussa to odmítal a pozval domů tradiční léčitele – čaroděje,“ vysvětlil komunitní pracovník Josue Paluku Kalume.
Když oba nemocné převezli k lékařům už bezvládné, bylo pozdě. Účinnost léčby výrazně zvyšuje právě včasný zásah. I tak ale umírá polovina nakažených.
Žádný účinný lék k dispozici není a ty experimentální se nedostaly ani do druhé fáze klinického zkoušení pro jejich vedlejší účinky. V současné době léčba zahrnuje spíše rehydrataci a pomocnou léčbu doprovodných jevů, jako je krvácení, průjmy a vysoká horečka.
Lidé věří v uřknutí a konspirační teorie
„Lidé svou nemoc ukrývají, utíkají, přesouvají se, myslí si, že dostat se do zdravotnického centra je jako dostat se do domu smrti,“ přibližuje komplikovanou situaci Margaret Harrisová, mluvčí týmu Světové zdravotnické organizace v Demokratické republice Kongo.
Mezi tamními obyvateli kolují nesmyslné legendy o uřknutí, konspirační teorie, že virus šíří Západ nebo že nemocným kradou krev a orgány. Množí se i útoky na zdravotníky. Místní lidé mnohdy odmítají nejen léčbu, ale i prevenci. Věří třeba tomu, že po očkování nebudou moci mít děti nebo že je vakcína zabije.
Nedůvěru ještě přiživují čerstvé spory v Demokratické republice Kongo o nový typ experimentální vakcíny. Experti Světové zdravotnické organizace ručí za její bezpečnost i účinnost, plně se ale může vyzkoušet až při epidemii. Stejně se postupovalo i u nyní běžně používané vakcíny, která byla poprvé nasazena v roce 2015 v Guineji.
Novou vakcínu tak zatím testují v sousední Ugandě, kde nedávno zemřeli dva nakažení občané Konga. Na hraničních přechodech tam zavedli i kontrolu tělesné teploty a povinnou dezinfekci. Největší výzvou je však zabránit průchodům přes neoficiální přechody.
Nyní používaná vakcína navozuje ochranu prakticky okamžitě, byť nefunguje na dlouhou dobu, ale měla by sloužit i nadále pro kontaktní případy, tedy v situacích, kdy už byl dotyčný (nemoci) vystaven nebo když je to zdravotník v rizikové oblasti. Zatímco druhou (novou) vakcínou je nutné přeočkovávat zhruba po dvou měsících a měla by ochránit očkovaného na delší dobu.
Virus se objevil v dalším velkém městě
Stejná je situace ve Rwandě, která dokonce nakrátko zavřela přechod s konžským městem Goma, kde se objevilo několik případů. Dříve se přitom epidemie šířila převážně na venkově. „Starosti nám nejvíc dělá výskyt eboly v dalším městě, Gomě, kde žijí dva miliony lidí a které předtím nepatřilo do zasažené oblasti,“ potvrdil Bruce Ribner, odborník na infekční nemoci z univerzity v Emory.
V Kongu už naočkovali necelých 200 tisíc lidí. Přednost mají zdravotníci a lidé, kteří byli nemoci vystaveni. Očkování sice nově dostává každý, kdo projeví zájem, na všechny se ale i tak nedostane, protože vakcín není dost. Jen ve dvou postižených provinciích na východě země žije 10 milionů lidí.
