BLOG: Je jasné, že pandemie ovlivní americkou ekonomiku, společnost i politiku nejméně na několik let

Pandemie koronaviru ovlivnila Spojené státy v mnoha ohledech, všímá si ve svém komentáři politolog Kryštof Kozák. Nepochybně přitom podle něj zasáhne také do nadcházejících prezidentských voleb, protože obavy z nemoci mohou řadu voličů přimět zůstat doma. „Právě volební účast různých voličských skupin je ale tou klíčovou veličinou, která volby nakonec rozhoduje,“ podotýká.

Spojené státy patří s pěti miliony nakaženými a více než 160 tisíci zesnulými mezi země, které jsou epidemií koronaviru postiženy nejvíce. I přes zvýšené testování se epidemii nedaří zastavit a stále vznikají nová ohniska. Příčin, proč se koronavirus ve Spojených státech tak úspěšně šíří, je více. Situaci určitě nepomohlo úvodní zlehčování problému ze strany prezidenta Trumpa, což zpomalilo počáteční reakci obyvatel.

Americký decentralizovaný systém zdravotnictví také nebyl na pandemii dobře připraven s ohledem na počet lůžek a ochranných pomůcek, a to například i v relativně bohatém New Yorku. Otázka postupu proti pandemii se navíc rychle zpolitizovala, když prezident Trump a republikánští guvernéři tlačili na rychlé otevření ekonomiky, které však znamenalo další zvyšování počtu případů. 

Bezprecedentní propad ekonomiky

Z hlediska ekonomiky došlo k historicky bezprecedentnímu propadu o devět procent HDP, což překonává i finanční krizi z roku 2008. Americký Kongres proto přijal sérii podpůrných balíčků jak pro jednotlivce, tak pro firmy v celkovém objemu přes dva biliony dolarů – pro srovnání byly příjmy amerického rozpočtu v roce 2019 3,5 bilionu dolarů.

Dále se tak výrazně navýšil státní dluh, přitom už před nástupem pandemie byly schodky rozpočtu téměř bilion dolarů ročně. Vzhledem ke světové pozici dolaru jako rezervní měny si toto zadlužování mohou USA zatím dovolit, aniž by se zvýšila úroková míra a aniž by se snížila hodnota dolaru na mezinárodních trzích. Je však velkou otázkou, nakolik je tento přístup dlouhodobě udržitelný a zda nás v brzké době nečeká další devastující finanční krize.

Rouška jako symbol

Není divu, že pandemická krize výrazně zasáhla i do americké politiky – její řešení a řešení problémů zdravotní péče považují Američané za hlavní prioritu ve volbách, těsně v závěsu pak následuje ekonomika, která je však s reakcí na krizi úzce propojená.

Prezident Trump byl jedním z posledních politiků ve Washingtonu, D.C., kteří veřejně podpořili nošení roušek, zatímco Joe Biden ji zodpovědně nosil téměř od prvních dnů pandemie. Tato vizuální symbolika se potom přenesla do politického boje tak, že demokraté upřednostňují životy a zdraví, kdežto republikáni spíše ekonomické zájmy. Donaldu Trumpovi také přiliš nepomohlo, že veřejně kritizoval doporučení odborníků na pandemie a opět se spoléhal spíše na svůj instinkt.

Velký boj se svádí i o znovuotevření veřejných škol – prezident Trump a většina republikánů chtějí školy v září znovu otevřít, kdežto demokraté jsou v tomto ohledu mnohem zdrženlivější a obávají se dalšího šíření nákazy. Vzhledem k tomu, že velkou část pravomocí ohledně reakce na pandemii mají jednotlivé americké státy, je možné sledovat, jaké mají v závislosti na aktuální politické situaci priority právě ohledně otevírání či zavírání ekonomiky.

Zajímavým zjevem byly v tomto ohledu například demonstrace příznivců radikálnější pravice, kteří ve státech s demokratickými guvernéry odmítali vládou navrhovaná omezující opatření s odkazem na osobní svobodu.

  • Autor textu je politolog zaměřující se na severoamerická studia. Působí na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Vliv pandemie na podzimní volby

Obavy z koronaviru výrazně ovlivní i způsob hlasování – v řadě států už byla přijata opatření, která umožňují hlasovat korespondenčně. Donald Trump však tento způsob hlasování odmítá s poukazem na možné zneužití – již po volbách v roce 2016 odkazoval na údajné miliony falešných hlasů. Existuje tedy reálná obava, že odmítne uznat svoji případnou volební porážku, což by vyústilo v hlubokou politickou krizi s nepředvídatelnými důsledky.

Pandemie do voleb určitě zasáhne, neboť obavy o bezpečnost mohou řadu voličů přimět zůstat raději doma. Právě volební účast různých voličských skupin je ale tou klíčovou veličinou, která volby nakonec rozhoduje. Už teď je tak jasné, že pandemie ovlivní americkou ekonomiku, společnost i politiku nejen tento kritický rok, ale přinejmenším i na několik let dopředu.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po nehodě vrtulníku zemřeli poblíž Kilimandžára dva Češi

Poblíž Kilimandžára zemřeli ve středu dva čeští občané. Informaci místních médií potvrdil mluvčí českého ministerstva zahraničí Daniel Drake. Podle serveru Tanzania Times u nejvyšší africké hory havaroval vrtulník, nehodu nepřežil nikdo z pasažérů.
10:23Aktualizovánopřed 40 mminutami

Papež vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce

Papež Lev XIV. ve svém prvním vánočním požehnání a poselství Městu a světu (Urbi et orbi) vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce a k zastavení dalších ozbrojených konfliktů a násilností ve světě. Vyzval rovněž k solidaritě s migranty či s lidmi trpícími přírodními katastrofami. Už ve vánočním kázání uvedl, že odmítání pomoci chudým a cizincům je rovnocenné odmítání samotného Boha. Kritizoval také tvrdý postup amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči imigrantům.
11:55Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Země vyzvaly Izrael, aby nerozšiřoval osady na Západním břehu. Ten to odmítl

Skupina čtrnácti zemí, mezi nimi i Británie, Francie, Itálie, Německo či Kanada, odsuzuje rozhodnutí Izraele schválit dalších devatenáct osad na okupovaném Západním břehu. Vládu premiéra Benjamina Netanjahua proto žádá, aby rozhodnutí z minulého týdne zrušila. Počet izraelských osad na tomto okupovaném palestinském území se za tři roky zvýšil na 69. Jeruzalém výzvu odmítl a označil ji za morálně chybnou.
08:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Americké úřady nalezly milion dokumentů souvisejících s Epsteinem, tvrdí ministerstvo

Americké ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že zpracovává zhruba milion dokumentů, které by mohly souviset s případem sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ve středu večer to napsaly agentury Reuters a AP. Americký Kongres nařídil ministerstvu zveřejnit dokumenty související s Epsteinem do pátku 19. prosince. Resort zopakoval, že kvůli velkému množství materiálů bude zveřejňování trvat ještě několik dalších týdnů.
před 5 hhodinami

Prezidentem Hondurasu se podle úřadů stane Asfura podporovaný Trumpem

Po sečtení sporných okrsků se stal vítězem prezidentských voleb v Hondurasu konzervativní kandidát Nasry Asfura, uvedly podle agentur AP a Reuters volební úřady. Asfuru dříve podpořil americký prezident Donald Trump, který čelil kritice, že nevhodně zasáhl do voleb. Asfura uvedl, že je připraven převzít vládu. Středopravicový politik Salvador Nasralla, který skončil druhý, hovoří o volebních podvodech a vyzval k přepočtu všech hlasů, porážku odmítl uznat.
před 5 hhodinami

KLDR údajně otestovala novou raketu

Severokorejský vůdce Kim Čong-un se údajně zúčastnil testu nové rakety. Ve čtvrtek ráno to napsala severokorejská státní média, která citovaly agentury AFP a Reuters. Kim ve středu navštívil i doky, kde KLDR podle státních médií staví svou jadernou ponorku.
před 5 hhodinami

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánovčera v 12:54
Načítání...