BLOG: Je jasné, že pandemie ovlivní americkou ekonomiku, společnost i politiku nejméně na několik let

Pandemie koronaviru ovlivnila Spojené státy v mnoha ohledech, všímá si ve svém komentáři politolog Kryštof Kozák. Nepochybně přitom podle něj zasáhne také do nadcházejících prezidentských voleb, protože obavy z nemoci mohou řadu voličů přimět zůstat doma. „Právě volební účast různých voličských skupin je ale tou klíčovou veličinou, která volby nakonec rozhoduje,“ podotýká.

Spojené státy patří s pěti miliony nakaženými a více než 160 tisíci zesnulými mezi země, které jsou epidemií koronaviru postiženy nejvíce. I přes zvýšené testování se epidemii nedaří zastavit a stále vznikají nová ohniska. Příčin, proč se koronavirus ve Spojených státech tak úspěšně šíří, je více. Situaci určitě nepomohlo úvodní zlehčování problému ze strany prezidenta Trumpa, což zpomalilo počáteční reakci obyvatel.

Americký decentralizovaný systém zdravotnictví také nebyl na pandemii dobře připraven s ohledem na počet lůžek a ochranných pomůcek, a to například i v relativně bohatém New Yorku. Otázka postupu proti pandemii se navíc rychle zpolitizovala, když prezident Trump a republikánští guvernéři tlačili na rychlé otevření ekonomiky, které však znamenalo další zvyšování počtu případů. 

Bezprecedentní propad ekonomiky

Z hlediska ekonomiky došlo k historicky bezprecedentnímu propadu o devět procent HDP, což překonává i finanční krizi z roku 2008. Americký Kongres proto přijal sérii podpůrných balíčků jak pro jednotlivce, tak pro firmy v celkovém objemu přes dva biliony dolarů – pro srovnání byly příjmy amerického rozpočtu v roce 2019 3,5 bilionu dolarů.

Dále se tak výrazně navýšil státní dluh, přitom už před nástupem pandemie byly schodky rozpočtu téměř bilion dolarů ročně. Vzhledem ke světové pozici dolaru jako rezervní měny si toto zadlužování mohou USA zatím dovolit, aniž by se zvýšila úroková míra a aniž by se snížila hodnota dolaru na mezinárodních trzích. Je však velkou otázkou, nakolik je tento přístup dlouhodobě udržitelný a zda nás v brzké době nečeká další devastující finanční krize.

Rouška jako symbol

Není divu, že pandemická krize výrazně zasáhla i do americké politiky – její řešení a řešení problémů zdravotní péče považují Američané za hlavní prioritu ve volbách, těsně v závěsu pak následuje ekonomika, která je však s reakcí na krizi úzce propojená.

Prezident Trump byl jedním z posledních politiků ve Washingtonu, D.C., kteří veřejně podpořili nošení roušek, zatímco Joe Biden ji zodpovědně nosil téměř od prvních dnů pandemie. Tato vizuální symbolika se potom přenesla do politického boje tak, že demokraté upřednostňují životy a zdraví, kdežto republikáni spíše ekonomické zájmy. Donaldu Trumpovi také přiliš nepomohlo, že veřejně kritizoval doporučení odborníků na pandemie a opět se spoléhal spíše na svůj instinkt.

Velký boj se svádí i o znovuotevření veřejných škol – prezident Trump a většina republikánů chtějí školy v září znovu otevřít, kdežto demokraté jsou v tomto ohledu mnohem zdrženlivější a obávají se dalšího šíření nákazy. Vzhledem k tomu, že velkou část pravomocí ohledně reakce na pandemii mají jednotlivé americké státy, je možné sledovat, jaké mají v závislosti na aktuální politické situaci priority právě ohledně otevírání či zavírání ekonomiky.

Zajímavým zjevem byly v tomto ohledu například demonstrace příznivců radikálnější pravice, kteří ve státech s demokratickými guvernéry odmítali vládou navrhovaná omezující opatření s odkazem na osobní svobodu.

  • Autor textu je politolog zaměřující se na severoamerická studia. Působí na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Vliv pandemie na podzimní volby

Obavy z koronaviru výrazně ovlivní i způsob hlasování – v řadě států už byla přijata opatření, která umožňují hlasovat korespondenčně. Donald Trump však tento způsob hlasování odmítá s poukazem na možné zneužití – již po volbách v roce 2016 odkazoval na údajné miliony falešných hlasů. Existuje tedy reálná obava, že odmítne uznat svoji případnou volební porážku, což by vyústilo v hlubokou politickou krizi s nepředvídatelnými důsledky.

Pandemie do voleb určitě zasáhne, neboť obavy o bezpečnost mohou řadu voličů přimět zůstat raději doma. Právě volební účast různých voličských skupin je ale tou klíčovou veličinou, která volby nakonec rozhoduje. Už teď je tak jasné, že pandemie ovlivní americkou ekonomiku, společnost i politiku nejen tento kritický rok, ale přinejmenším i na několik let dopředu.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA znovu zaútočily na Írán, pak Trump zrušil další avizované údery

Americký prezident Donald Trump uvedl, že zrušil bombardování Íránu, které dříve avizoval. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech. Podle šéfa Bílého domu bude brzy oznámen termín a místo podepsání dohody.
00:10Aktualizovánopřed 52 mminutami

VideoNěmecký průmysl čelí čínské konkurenci

Německý kancléř Friedrich Merz volá po lepší obraně Evropy proti nekalým praktikám v mezinárodním obchodu. Podle ekonomů ztratilo německé hospodářství za pět let 400 tisíc pracovních míst, a to kvůli vzestupu Číny. Merz slibuje reformy a tvrdší postup vůči Pekingu v rámci EU. „Čína přímo nahrazuje to, co jsme v Německu tradičně vyráběli po celá desetiletí, a to za ceny, s nimiž se dá jen těžko konkurovat,“ míní německá expertka Mareike Ohlbergová. Ekonomové vládě radí postoj k Číně zpřísnit. V opačném případě hrozí, že bude průmysl pod návalem levnějších výrobků upadat. Volba Německa ovlivní i pozici celé EU. Vztah k Číně bude mezi hlavními tématy bruselského summitu příští týden.
před 1 hhodinou

Po Trumpově odvolání ohlášených úderů na Írán ropa výrazně zlevňuje

Ceny ropy začaly výrazně klesat poté, co americký prezident Donald Trump odvolal ohlášené další údery na Írán. Trump zároveň tvrdí, že bude brzy oznámeno datum a místo podepsání mírové dohody, jejíž hlavní body podle něj Teherán přijal po jednáních na nejvyšší úrovni. Barel Severomořské ropy Brent se dostal pod devadesát dolarů.
před 2 hhodinami

Britský ministr obrany John Healey po sporu s premiérem rezignoval

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil rezignaci na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
13:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusko zabíjelo v Sumské oblasti, Ukrajina zasáhla mosty na Krym

Ruský dronový útok v ukrajinské Sumské oblasti zabil ženu a zranil dvě její vnoučata, další úder tam zabil železničáře, sdělila oblastní správa. Okupační úřady ohlásily, že ukrajinské údery poničily několik mostů mezi Krymem a Chersonskou oblastí. Cílem útoku byl i Sevastopol, kde kromě toho nebudou ve čtvrtek k dostání žádné pohonné hmoty. Nálet hlásí i ruský Krasnodarský kraj, kde hoří rafinerie.
11:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Kyjev a Budapešť se shodly na většině bodů k právům maďarské menšiny na Ukrajině

Ukrajina a Maďarsko se podle zdrojů Suspilne Ukraine shodly na deseti z jedenácti požadavků Budapešti týkajících se práv maďarské menšiny. Dohoda se má týkat zvláštního statusu škol, širšího používání maďarštiny i dvojjazyčných úředních nápisů. Suspilne navštívilo Berehovo v Zakarpatské oblasti a ptalo se místních, jak jazykovou otázku vnímají.
před 7 hhodinami

Demonstrace požadující rezignaci bolivijského prezidenta Paze se opět rozhořely

Farmáři a domorodí dělníci se v úterý 10. června opět střetli s policií. Dál blokují dodávky potravin i léků do měst a požadují okamžité odstoupení prezidenta Rodriga Paze, který podle nich neplní volební sliby, že zlepší ekonomickou situaci v zemi. Policie proti nim zasahuje i za použití slzného plynu a pokračuje i vlna zatýkání.
před 7 hhodinami

Státy EU a europoslanci se shodli na úpravě emisních povolenek ETS 2

Zástupci členských států Evropské unie a Evropského parlamentu se v noci na čtvrtek shodli na podobě úpravy systému emisních povolenek ETS 2, jejímž cílem je předejít výrazným výkyvům cen povolenek. Informovala o tom Rada EU zastupující unijní země. Dohodnutá úprava počítá s cenovým stropem 45 eur (1100 korun) za tunu vyprodukovaného oxidu uhličitého, po jejímž dosažení by se automaticky uvolňovaly povolenky z rezervy tržní stability (MSR). Cenový strop byl nastaven na cenách z roku 2020.
05:00Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...