Ministři zahraničí Ruska a Spojených států Antony Blinken a Sergej Lavrov poprvé přímo jednali v islandském Reykjavíku na okraj zasedání Arktické rady. Zdůraznili, že mají velmi rozdílné názory na světové dění, ale stále mohou najít cesty spolupráce, napsala Reuters. Blinken Rusům vytkl věznění dvou amerických občanů, vojenskou přítomnost na okupovaných územích Ukrajiny a zacházení s Alexejem Navalným. Lavrov zase kritizoval nové pozice americké armády v Norsku. Vyšlo také najevo, že USA upustily od sankcí proti společnosti Nord Stream 2 AG budující nový plynovod z Ruska do Německa. O případném setkání prezidentů Joea Bidena a Vladimira Putina se nerozhodlo.
Agentura RIA Novosti po jednání napsala, že ruský ministr schůzku se svým americkým protějškem označil za konstruktivní. První osobní setkání vrcholných diplomatů trvalo hodinu a tři čtvrtě, přitom původně se očekávalo, že bude jen hodinové.
Ve věci Arktidy Blinken naléhal, že musí být oblastí bez konfliktů, kde se země chovají zodpovědně a ekologicky. Lavrov označil Arktidu za oblast ruského vlivu a varoval Západ před jeho tamními ambicemi. Zopakoval svou podporu obnově dialogu náčelníků generálních štábů osmi členských zemí Arktické rady.
Kritizoval, že Norsko, které je členským státem NATO, minulý měsíc povolilo Spojeným státům vybudovat zařízení na třech jeho leteckých a jedné námořní základně. „Náš soused Norsko, které nikdy nevyznávalo trvalou přítomnost cizí armády na svém území, se rozhodlo pro změnu,“ podotkl Lavrov.
Ohledně dalších témat zaznělo, že Washington usiluje o propuštění Paula Whelana a Trevora Reeda, dvou amerických občanů vězněných v Rusku. Blinken také vyjádřil znepokojení nad ruskou vojenskou přítomností na Ukrajině a v jejím blízkém okolí.
Zmínil i zdravotní stav ruského opozičního politika Alexeje Navalného. Ten je vězněn v procesu, který opozice i mnohé západní země považují za zmanipulovaný. Stěžuje si na nekvalitní zdravotní péči. Ruské úřady ho zatkli hned po návratu z Německa, kde se léčil z otravy novičokem. Tu má podle řady indicií včetně přiznání jednoho z agentů na svědomí tajná služba FSB. Ruské vedení podíl na otravě odmítá.
Sankce za plynovod
Během schůzky Blinkena s Lavrovem vyšlo oficiálně najevo, že Spojené státy uvalily sankce proti osmi lodím a institucím zapojeným do stavby plynovodu Nord Stream 2, který povede po dně Baltského moře a bude jím proudit plyn z Ruska do Německa.
Americká administrativa však upustila od sankcí proti společnosti Nord Stream 2 AG, která za projektem stojí, a jejímu výkonnému řediteli Matthiasi Warnigovi, jenž je považován za spojence Kremlu. „To je rozhodně pozitivní signál,“ reagoval kremelský mluvčí Dmitrij Peskov.
Dlouhé napětí
Blinken po schůzce s Lavrovem varoval, že pokud se Rusko bude chovat vůči Spojeným státům nebo jejich spojencům agresivně, Washington na to odpoví. Myslí si, že svět by byl bezpečnější, pokud by Spojené státy a Rusko spolupracovaly. Existuje podle něho mnoho oblastí, ve kterých se americké a ruské zájmy protínají.
Podle Lavrova existují „zásadní rozdíly v tom, jak hodnotíme mezinárodní situaci“, Moskva je podle něho ale připravená o všech otázkách diskutovat.
Mezi Spojenými státy a Ruskem panuje v posledních měsících velké napětí. Biden v březnu přisvědčil na otázku, zda pokládá Putina za „zabijáka“, a prohlásil, že Rusko „zaplatí“ za údajné vměšování do amerických voleb. Moskva kvůli tomu povolala svého velvyslance v USA ke konzultacím, doposud se do Spojených států nevrátil, píše agentura Reuters.
V polovině dubna pak USA uvalily na Rusko sankce a vyhostily deset jeho diplomatů za vměšování do listopadových voleb v USA či kybernetické útoky na americké vládní instituce a soukromé firmy. Rusko recipročně vyhostilo deset amerických diplomatů. V pátek Moskva zařadila Spojené státy spolu s Českem na seznam zemí, které nejsou přátelské.
