Brusel – Belgické parlamentní strany se dnes dohodly na rozpočtu pro příští rok, který má snížit státní deficit na 2,8 procenta hrubého domácího produktu. Podle tiskových agentur se tak otevřela i cesta ke vzniku nové vlády, na kterou se čeká už 530 dnů. Zkrachovalo přitom již osm pokusů vládu ustavit. Belgii byl rovněž o stupeň snížen rating od agentury S&P.
Dosud znesvářené politické bloky rozdělené na vlámskou a valonskou koalici se domluvily na kompromisu pouze několik hodin poté, co agentura Standard & Poor's podlehla pesimističtějšímu odhadu dalšího výkonu belgického hospodářství a snížila rating země z AA+ na AA.
Agentura to zdůvodnila obavami právě z dalšího zvyšování již tak vysokého státního dluhu pod tlakem slabé evropské ekonomiky a finančního trhu. „Překročení psychologické hranice znamená, že trhy se na Belgii teď budou dívat jako na slabší zemi spíš než jako na evropské jádro,“ řekl Peter De Kauter, hlavní ekonom BNP Paribas Fortis.
Politické strany se také dohodly na tom, že pro rok 2015 připraví dokonce vyrovnaný rozpočet. Nynější dohodu uvítal belgický král Albert II., který požádal šéfa socialistů Elia Di Rupa, aby pokračoval ve vyjednávání o sestavení nové vlády.
Právě otázka rozpočtu byla poslední vážnější překážkou pro zformování kabinetu, protože vyjednávačům se již podařilo vyřešit řadu sporných bodů, týkajících se zejména ústavních změn. „Liberálové chtějí svoje vítězství a socialisti také, takže je to tvrdý střet těch dvou. Kdo první mrkne, ten prohrává,“ poznamenal novinář Peter De Lobel.
Obyvatel Bruselu:
„Byli jsme považovaní za seriózní stát, zakládajícího člena unie a teď se na nás dívají jak na banánovou republiku.“
Cena za rok a půl bez vlády mezitím šplhá do miliard
Státní dluh každý den roste. Provizorní vláda chce získat část úspor od Belgičanů. V přepočtu na hlavu je mají v unii nejvyšší, stát jim teď za ně nabízí dluhopisy. „Čtyři procenta úrok, to není tak zlé, ale je to trochu o strach, když pořád hledáme rovnováhu. Už by se s tím vážně mělo něco dělat,“ konstatoval jeden z obyvatel Bruselu.
O vládě vyjednává šest stran – tři vlámské a tři valonské. Belgii se zhruba 10,5 milionu obyvatel tvoří dvě hlavní jazykové komunity. Většinoví Vlámové, kteří žijí zejména na bohatším severu, představují zhruba 60 procent obyvatelstva.
Frankofonní Valoni obývají jih země a tvoří většinu populace v Bruselu. Obě jazykové komunity mají vlastní politické strany. Jejich regiony mají značnou autonomii. Právě otázky dalšího posílení pravomocí i peněz pro regiony patřily k hlavním důvodům sporů, které dlouhodobě Belgii sužují.
