Barack Obama Američanům vyprávěl o Pražském jaru 1968

Washington - K dnešnímu výročí okupace Československa v roce 1968 se vyjádřil i jeden z kandidátů na křeslo amerického prezidenta - Barack Obama. V krátkém projevu přiznal, že jeho země toho tehdy pro Čechy a Slováky mnoho neudělala, ale později vykonala hodně pro vybudování svobodné Evropy. USA podle něj přispěly k Evropě, ve které nemusí žádný stát zažít to, co Československo.

„Úspěšně jsme ukončili studenou válku, pomohli jsme novým demokraciím od Česka po Bulharsko postavit se na vlastní nohy. Zastavili jsme zvěrstva občanské války na Balkáně,“ říká Obama v krátkém videu.

Terorizujete sousedy, vzkázal Moskvě Obama

Současný rusko-gruzínský konflikt illinoiskému senátorovi připomněl právě srpnové dny roku 1968, jejichž opakování se Američané a Evropané snažili zabránit. „Ty temné dny se už nikdy nesmí vrátit. Gruzie i všechny evropské národy musí mít možnost žít svobodně a bezpečně v rámci svých hranic. Musí mít práva, ktera byla tak tragicky odepřena Čechům a Slovákům v roce 1968. Rusko už není bývalý Sovětský svaz z dob studené války, Washington a Moskva mají společné zájmy jako boj proti terorismu, nešíření zbraní hromadného ničení a zlepšování životního prostředí,“ vzkázal do Ruska Obama.

Současné Rusko se podle Obamy vzdaluje od demokracie. Svou velikost stále definuje v opozici k ostatním a stále předpokládá, že sílu a stabilitu si zachová tak, že bude oslabovat a destabilizovat své sousedy. „Rusko zůstává přesvědčeno, že je lepší být obáván než respektován. Takové smýšlení nemá v našem století místo,“ říká Obama.

„Pohádka“ o malé zemi ze středu Evropy

Video bylo určené spíše americkému publiku jako součást prezidentské kampaně. Demokratický kandidát v něm představuje Čechům obecně známé pozadí srpnových událostí. „Stejně jako jeho sousedé ve východní Evropě, Československo bylo komunistickou zemí a členem Varšavské smlouvy nikoli vlastní volbou, ale proto, že leželo v části Evropy, která byla po druhé světové válce okupována sovětskými silami,“ vysvětluje Obama.

„Každý evropský národ by měl mít právo vybírat si své vůdce, spojence a svůj osud. To platí jak pro Českou republiku, tak pro Gruzii a Ukrajinu. Před čtyřiceti lety o tato práva přišla jedna malá země, jejíž lidé chtěli jen nezávislost a svobodu. Dnes si připomínáme jejich odvahu a musíme uctít jejich odkaz tím, že se zastaneme nezávislosti a svobody všech národů a zemí,“ dodává muž, který možná už příští rok najde své nové působiště v Bílém domě. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 20 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...