Alžírský prezident Buteflika ustoupil bouřícímu lidu, popáté kandidovat nebude

Nahrávám video
Horizont ČT24: Buteflika nebude znovu kandidovat
Zdroj: ČT24

Alžírský prezident Abdalazíz Buteflika po masových protestech oznámil, že nebude znovu kandidovat na post hlavy státu. Zároveň odložil volby plánované na 18. dubna a slíbil i změny ve složení vlády a politické a ekonomické reformy. Do konce roku předloží návrh ústavy, kterou by lidé měli schválit v referendu. Jmenovat chce i orgán, jehož úkolem bude naplánovat termín nových voleb. Vzápětí po ohlášení Buteflikova rozhodnutí ohlásil premiér Ahmad Ujahjá rezignaci. Vládu nově povede dosavadní ministr vnitra Núreddín Bedúí.

Dvaaosmdesátiletý Buteflika, který trpí od roku 2013 následky mrtvice, se měl o svůj mandát v dubnu ucházet už popáté. Proti tomu se však v únoru zvedla nebývalá vlna protestů. Denně vycházely do ulic desítky tisíc lidí.

Na stranu protestujících se minulý týden přidalo i několik poslanců Buteflikovy vládní Fronty národního osvobození (FLN), kteří rezignovali na své funkce. V případě Buteflikovy opětovné kandidatury odmítlo dohlížet na průběh voleb více než tisíc soudců. Náčelník generálního štábu alžírské armády také prohlásil, že lidé a armáda mají stejnou vizi budoucnosti země.

Slíbené zkrácení mandátu demonstrantům nestačilo

Prezident Buteflika minulý týden vydal prohlášení, v němž varoval před nepokoji, které by mohly Alžírsko destabilizovat. Situaci se už dříve pokusil uklidnit příslibem, že v případě zvolení nebude mandát zastávat celé volební období. Nynější protesty v zemi, která je významným producentem ropy a zemního plynu, jsou největší od takzvaného arabského jara z roku 2011. 

Demonstrace v Alžírsku
Zdroj: Reuters/Christian Hartmann

Buteflika byl poprvé zvolen v roce 1999 a přičítají se mu zásluhy za ukončení více než deset let trvající občanské války mezi vládou a islamistickými povstalci, která za sebou zanechala asi 200 tisíc mrtvých.

Od mozkové příhody v roce 2013 na veřejnosti Buteflika nemluvil, o svém rozhodnutí znovu nekandidovat informoval v prohlášení, které vydal prezidentský úřad.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 3 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami
Načítání...