Praha – Magické datum 21. prosince 2012 se kvapem blíží. Tento den končí etapa mayského kalendáře a podle některých lidí nastane konec světa. Zaručených konců světa bylo ale v historii lidstva dost. Jde o oblíbenou lidovou zábavu, kterou máme asi i tak trochu v genech, protože strach z budoucnosti je dobrý pro naše přežití.
Kolem 21. prosince 2012, v den zimní rovnodennosti, se uzavře 13. cyklus mayského kalendáře nazývaný baktun. Ačkoli se znalci kultury dávných Mayů shodují, že rozhodně nevnímali tento den jako apokalyptický, rozšířily se zvěsti, že v tento kvůli kosmické katastrofě skončí život na Zemi.
Desítky tisíc lidí očekávajících konec světa se chystají ukrýt v hoře u jihofrancouzské vesnice Bugarache. Přivedla je sem poplašná zpráva, kterou ezoterici vyčetli z mayského kalendáře. Uvnitř hory se má totiž skrývat UFO, které věřící odnese do bezpečí.
Pověra děsí místní obyvatele i francouzské úřady. Ty už činí praktická opatření. „Říkám lidem: Nejezděte sem! Z prostého důvodu - nebude tu nic k vidění,“ tvrdí starosta Bugarache Jean-Pierre Lord. „Podle mě se tu 21. prosince nic nestane. Ale musíme být připravení na ten obrovský příval lidí a zájem vzbuzený médii,“ dodává oblastní prefekt Eric Freysselinard.
NASA smetla dohady o vesmírné apokalypse ze stolu
Do debaty o konci světa už zasáhli i vědci z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Uspořádali diskusi na sociálních sítích a trpělivě odpovídali na dotazy o blížící se kosmické katastrofě. Například o představě, že 21. prosince narazí do Země splašená planeta a všechny zabije. Ve skutečnosti by jakákoliv planeta, která by měla během tří týdnů narazit do Země, byla už teď nejjasnějším objektem na obloze vyjma Slunce a Měsíce.
„Nemá to žádný podklad,“ řekl astrobiolog NASA David Morrison. „Je to jenom uměle vytvořená fantazie.“ Ta ale podle Morrisona může mít skutečné důsledky. Coby jeden z hlavních mluvčích NASA, pokud jde o mýty o zkáze světa, už Morrison dostal mnoho e-mailů a dopisů od znepokojených lidí, především mladých. Někteří mu píšou, že nemohou jíst, anebo jim obavy brání ve spánku. Dalším se v hlavě honí myšlenky na sebevraždu. „Zatímco někteří lidé to berou jako vtip a jiní jako záhadu, existuje tu skupina lidí, kteří se toho opravdu bojí,“ řekl.
K Zemi se neblíží žádné objekty, ať už planetární nebo jiné, které by do ní mohly 21. prosince narazit, řekl planetární odborník Don Yeomans. Další zvěsti, například že se náhle obrátí magnetické pole Země nebo že se planeta rozletí a spadne do černé díry ve středu Mléčné dráhy, vědci rovněž zavrhli.
A nakonec se shodli na jediném: Spíš než se bát apokalypsy nebo kosmické katastrofy by bylo lepší soustředit se na tak plíživé problémy, jako jsou například klimatické změny. „Největší hrozbu pro Zemi jak v roce 2012, tak v budoucnosti, představuje jen její lidská rasa,“ dodala Mitzi Adamsová, heliofyzička NASA.
Dnešní společnost je za vrcholem, přerod ale ještě žádná nezvládla
To, co vypadá jako esoterické třeštění, se ale netýká jen několika tisíc příznivců apokalypsy. „Ve společnosti se vytvořila atmosféra, že lidé, kteří trpí nejistotou nebo strachem, se vlastně vezou po tomto očekávání. Takže dělají zásoby a bojí se letošního slunovratu… Já bych u nás ta čísla odhadoval na desítky tisíc. Mají za to, že k něčemu dojde, že nastane nějaká pozitivní transformace, nebo dokonce i nějaká katastrofa,“ říká religionista a odborník na náboženská hnutí Zdeněk Vojtíšek.
Západní civilizace má v sobě očekávání konce zakódované. Zatímco myšlení východu se pohybuje ve věčném kruhu zániku a zrození, to evropské si dějiny tradičně představuje jako úsečku, která směřuje ke svému zakončení. „Žijeme v zajetí některých mýtů, které vyplývají z toho, že naše pojetí života a vývoje je lineární. Neustále se ženeme vpřed, neustále se domníváme, že musíme zvyšovat HDP, abychom se měli o procento lépe. Když se to neděje, máme pocit selhání,“ říká egyptolog Miroslav Bárta.
Za obavou z apokalypsy podle odborníků stojí křehkost naší civilizace. „Když se udělá funkční analýza naší společnosti, tak zjistíme, že vykazuje příliš mnoho shod se společnostmi, které se ocitly za vrcholem. To není nic hrozného. Znamená to, že ta společnost se musí přerodit,“ říká Bárta. Každý přerod je ale tvrdým nárazem, jak ukazují dějiny velkých civilizací. „Chcete upřímnou odpověď? Nikdo to nezvládl,“ uzavírá egyptolog.
