Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnost muže, který chce zjistit, zda je otcem dítěte narozeného ženě provdané za jiného muže. Domáhal se testu DNA. Soudy mu nevyhověly, ÚS verdikt potvrdil. Provedení testu DNA by momentálně vystavilo tříletého chlapce nebezpečí ztráty stabilního rodinného zázemí. Manžel převzal plně otcovskou roli a k dítěti se chová stejně jako k ostatním sourozencům. Zamítnutí návrhu na provedení testu DNA rodině poskytuje čas na promyšlení situace a naplánování postupu v budoucnu, uvedl soudce zpravodaj Jaromír Jirsa.
„V nejlepším zájmu nezletilého dítěte není, aby se ve třech letech, kdy situaci nemůže rozumět, dozvědělo holou pravdu, která může dramaticky, ze dne na den změnit jeho život,“ řekl novinářům Jirsa. Aktéři sporu se vyhlášení nálezu osobně neúčastnili. Advokátka stěžovatele Monika Coufalová nález nekomentovala.
Soudní spor se týká dítěte narozeného v manželství, které trvá od roku 2017. Chlapec je prostřední ze tří sourozenců, narodil se v roce 2020. Jako možný biologický otec se přihlásil jiný muž, pisatel ústavní stížnosti.
Matka mu prý na jaře 2020 oznámila, že je těhotná a že dítě pravděpodobně počal on. Narodilo se však v manželství, a tak právním otcem dítěte je ženin manžel. Za těchto okolností se nelze domáhat určení otcovství. Možný biologický otec se tak domáhal alespoň určení příbuzenství.
Zdůraznil, že jeho cílem není rozbít rodinu. Plně prý respektuje to, že v roli otce vystupuje manžel matky, pouze chce mít možnost pravidelně se stýkat se svým biologickým potomkem a podílet se finančně na jeho výživě. Bydlí v zahraničí, kde se také se ženou seznámil. V Česku ji nikdy nenavštívil a dítě osobně neviděl. V ústavní stížnosti poukázal také na to, že chlapec o své identitě v budoucnu nejspíš pochybovat bude, a to kvůli odlišné barvě pleti oproti svým rodičům a sourozencům.
Městský soud v Brně žalobu zamítl. Dospěl k závěru, že pokud chlapec vyrůstá v harmonické rodině a s možným biologickým otcem nemá vybudovaný žádný vztah, tak není v jeho nejlepším zájmu, aby bylo zpochybňováno otcovství. Proto soud ani nedoplnil dokazování prostřednictvím DNA testu. Krajský soud rozhodnutí potvrdil jako věcně správné, stejně jako nyní ÚS. Zdůraznil však to, že nynější výsledek soudního sporu není neměnný.
„Věc bude možné opětovně posuzovat s ohledem na změnu poměrů v rodině. Potřeba určit biologické otcovství může nastat dynamicky a bude na soudech, aby v případě nutnosti zajistily efektivní ochranu základních práv všech dotčených osob. ÚS však apeluje jak na rodiče tříletého dítěte, tak na stěžovatele, aby se vzniklou situaci pokusili vyřešit mimosoudně,“ stojí v nálezu.
