Zlín si připomíná 150 let od narození Tomáše Bati. Ten založil obuvnickou firmu, která zaměstnávala tisíce lidí nejen v tehdejším Československu. Památník Tomáše Bati ve Zlíně otevřel novou expozici Vysněné město, vzpomínkové akce se konaly u Baťovy sochy v Otrokovicích i u hrobu na zlínském Lesním hřbitově. Program připravila také Nadace Tomáše Bati v Baťově vile. Výročí Baťova narození je zařazeno i do Kalendáře výročí UNESCO.
Když začínal s výrobou bot, byl Zlín maloměstem. Na vrcholu baťovské éry se stal moderní aglomerací. Žádné jiné místo v Československu – a nejspíš ani v Evropě – nezažilo v meziválečném období tak překotný rozvoj.
Zatímco jiné problémy vyčerpávaly, Tomáše Baťu krize posilovaly. Když klesl prodej kožených bot, začal vyrábět plátěné. V nejhlubší ekonomické recesi zlevnil všechny výrobky na polovinu a získal kapitál. Zaměstnancům garantoval podíl na zisku. „Kromě práce nabídl lidem bydlení, kulturu, sport i zázemí, které člověk pro život potřebuje,“ řekla ředitelka Nadace Tomáše Bati Gabriela Končitíková.
První domy pro dělníky nechal Tomáš Baťa postavit v roce 1912, drtivou většinu staveb charakterizuje cihlová fasáda. Průmyslník ale rád experimentoval – zvažoval například montované stavby, jaké jsou třeba na Floridě ve Spojených státech. Vzorový dům stojí ve zlínské čtvrti Letná přesně sto let. Zlín proměnil v zahradní město, funkcionalistická architektura v něm dodnes dominuje.
Vysněné město v památníku
Expozice Vysněné město v Památníku Tomáše Bati sází na vizuální zážitek a aktivní zapojení návštěvníků. „Práce s prostorem, světlem a jednoduchými principy umožní každému prožít expozici po svém a naplnit tak hlavní motto projektu, kterým je ‚Pocta odvaze snít‘,“ uvedla vedoucí památníku Magdaléna Hladká.
Pro památník je od jeho znovuotevření v roce 2019 typická volnost prostoru, která je zachovaná v přízemí a druhé etáži. Ve třetím podlaží je instalace se světly, barvami a více než šedesáti modely budov. Nechybějí modely typických baťovských domků, továren či kostela, na stěnách památníku jsou barevné fólie.
„Název výstavy vychází ze snu o městě Zlín, který sdíleli Tomáš Baťa a František Lýdie Gahura. Sen se v expozici zhmotňuje v mnoha podobách. V tom snu podle mě většina Zlína dodnes nějakým způsobem žije. A my dáváme návštěvníkům této výstavy šanci se na něm alespoň částečně podílet,“ uvedl kurátor Jan Rolník. Expozice připomíná i hlavní Gahurovy stavby ve Zlíně, nechybějí jeho citáty, úryvky dopisů ani vzpomínky na Tomáše Baťu.
Památník Tomáše Bati byl postaven v roce 1933 jako pocta zesnulému zakladateli obuvnického koncernu. Gahura do stavby otiskl Baťovy vlastnosti i základní principy baťovského stavitelství. Dominantou prostoru je věrná maketa letadla Junkers F 13, ve kterém Baťa zahynul.
Baťova vila se zrenovovanou pracovnou
Program připravila také Nadace Tomáše Bati v Baťově vile, kde představila zrenovovanou Baťovu pracovnu. „Po 28 letech prošla zaslouženou obměnou,“ řekl manažer nadace Jakub Malovaný. Nově jsou k vidění Baťovy osobní věci, nechybějí ani informace o jeho podnikání.
„Lidé tady uvidí zajímavé předměty – jednak z toho, co nosíval Tomáš Baťa u sebe a na sobě, ať už je to například jeho osobní prsten nebo spona na kravatu. Máme tady také jeho cestovní doklady. Dokonce jsou tady trosky z letadla, ve kterém přišel o život v červenci 1932. Jsou to jen zlomky, ale podařilo se je tehdy dostat k Marii Baťové a přes rodinu z Toronta se k nám po letech vrátily,“ uvedl Malovaný.
Nové jsou také informační panely o pracovním působení Bati i jeho syna Tomáše Bati juniora. Nechybí seznam výrobních oborů ani výčet továren. „Je tady zachycen také tým Tomáše Bati z roku 1929, kdy firma dominovala. Máme tady všechny důležité spolupracovníky, kteří stáli po jeho boku – a nebýt jich, nebylo by ani tak velkého Tomáše Bati,“ doplnil Malovaný.
Baťovo výročí v kalendáři UNESCO
Ve středu 1. dubna si lidé Baťu připomněli také setkáním u jeho sochy v Otrokovicích na Zlínsku a pietním aktem nazvaným Oslava života u hrobu Tomáše Bati na zlínském Lesním hřbitově. Městské divadlo Zlín připravilo odhalení sochy Tomáše Bati – jeho rodný dům stál v místě, kde dnes divadlo stojí. Autorem sochy je akademický sochař Radim Hanke.
Výročí Baťova narození je zařazeno i do Kalendáře výročí UNESCO. Nominaci na zařazení Bati na seznam podalo město Zlín společně s Nadací Tomáše Bati ve spolupráci s dalšími organizacemi. „Rozhodnutí generální konference UNESCO považujeme za ohromný úspěch. Tomáš Baťa se nyní zařadí mezi skutečné české velikány, neboť za Českou republiku byli na tomto seznamu dosud zapsáni například Karel IV., Tomáš Garrigue Masaryk, Božena Němcová, Jan Amos Komenský nebo Bedřich Smetana,“ uvedl zlínský primátor Jiří Korec (ANO).
Nadace chystá akce na celý rok. V polovině dubna se v Praze uskuteční konference, další bude v září ve Zlíně. Už začala přednášková tour Filozofie Tomáše Bati a její využití v současné praxi. Po městech bude také putovat city modul s typickým baťovským rozměrem 6,15 × 6,15 metru.
„Jak Baťa vyvážel celé továrny, tak my alespoň v rámci Česka vyvezeme kus jeho filozofie a historie do různých měst. Lidé budou moci navštívit místo, kde se s Baťou seznámí,“ uvedla ředitelka nadace Gabriela Končitíková. Chystá se také výstava Stopy Tomáše Bati, na které se spoluautorsky podílel Jaromír 99, i vydání nových knih.
