Velitele československých pilotů v řadách britského Královského letectva (RAF) Karla Janouška připomíná nová pamětní deska. Odhalena byla na domě v pražské Malé Štěpánské ulici, ve které žil několik let po propuštění z komunistického vězení. Legendární představitel československých letců zemřel před 50 lety.
Velitele československých pilotů RAF Janouška připomíná nová pamětní deska
Karel Janoušek se narodil v říjnu 1893 v Přerově. Za Československo bojoval v obou světových válkách. V první vstoupil do legií, v jejichž řadách se účastnil bojů u Zborova nebo Kazaně. Ve vlasti se poté podílel na budování nové armády a od poloviny dvacátých let nastoupil službu u vojenského letectva.
Po vypuknutí druhé světové války se ve Velké Británii stal nejvyšším představitelem československých pilotů. „Zorganizoval na patnáct set československých letců, kteří zasáhli do bojů o Anglii,“ poznamenala starostka Prahy 2 Jana Černochová (ODS). Janouška označila za jednoho z největších českých válečných hrdinů.
Architekt československých perutí
Za architekta československých perutí v Anglii ho označil i britský velvyslanec v Praze Nicholas Archer, který zároveň připomněl, že jako jediný Čechoslovák dosáhl hodnosti leteckého maršála RAF. Do přímých bojů s Němci Janoušek především kvůli svému věku nezasáhl.
„Je to hrdina, je to osobnost, kterou je třeba si připomínat,“ řekl velitel Vzdušných sil Armády ČR Petr Mikulenka. Připomněl, že jeho jméno jako čestný název nese 26. pluk velení, průzkumu a řízení ve Staré Boleslavi. Pojmenován po něm byl i jeden z vládních airbusů.
Pamětní fotografie generála Karla Janouška v jednom ze dvou letounů Airbus dopravní letky Armády ČR
Janouška čekala perzekuce a vězení
Karla Janouška po návratu z Anglie do poválečného Československa čekal těžký osud. Stejně jako další letci působící v RAF čelil perzekuci komunistického režimu a na dlouhá léta skončil ve vězení. Komunisté mu zabavili majetek a vyměřili mu velmi nízký důchod, ještě po sedmdesátce proto musel pracovat.
Vzpomenout na něj přišla i praneteř Mahulena Křenková. Potkávala ho v Malé Štěpánské u své babičky, sestry Janouškovy manželky, která ho po komunistickém věznění ubytovala. „Moje vzpomínky jsou dětské, ale nesmírně si ho pamatuju, musel ze sebe zářit nějakou sílu, protože si pamatuju jeho osobnost, jak se pořád smál,“ řekla.
Poznamenala, že si nepamatuje, že by byl i přes komunistickou represi zlomený. „Nevím, jestli si to někdo dovede představit, být absolutně na vrcholu a pak úplně, ale úplně na dně. Vůbec nechápu, jak to mohl komunistický režim dopustit, když za naši zemi ve válce bojovali a oni je pak zavřeli a mučili,“ podotkla.
Janoušek v komunistickém vězení strávil 12 let, částečné rehabilitace se dočkal v roce 1968, ale generálská hodnost mu byla vrácena in memoriam až v roce 1990. V roce 2016 obdržel nejvyšší české státní vyznamenání Řád bílého lva. Autorem nové pamětní desky na domě v Malé Štěpánské ulici, kterou druhá městská část Prahy nechala vytvořit, je sochař Petr Císařovský.