Policisté při zákroku v Teplicích chybili, uvedla Šimůnková. V červnu po něm zemřel muž

Policisté při červnovém zákroku v Teplicích podle zástupkyně veřejného ochránce práv Moniky Šimůnkové třikrát chybovali, záchranáře například volali pozdě. Následně podle ní pochybilo i Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje. Vyplývá to ze zprávy o šetření policejního zákroku, kterou Kancelář veřejného ochránce práv zveřejnila na webu. Po zásahu policistů v Teplicích zemřel Rom. Šimůnková uvedla, že šetření dosud neuzavřela. Mluvčí krajské policie Daniel Vítek ČTK řekl, že se policie vyjádří až poté, co se se stanoviskem vydaným zástupkyní veřejného ochránce práv seznámí.

Muž zemřel 21. června ráno poté, co ho zajistila policie. Podle ní se předtím ve čtvrti Bolevec dobýval do jednoho domu, napadl svého příbuzného a poté i přivolané policisty.

Policie použila donucovací prostředky. Zajištěný nejevil známky zranění, ale po chvíli zkolaboval a nepodařilo se ho oživit ani policii, ani přivolaným záchranářům. Z amatérského videozáběru je patrné, že policisté při zatýkání několik minut klečeli muži na krku. Bezpečnostní složky vinu na jeho úmrtí opakovaně odmítly. Uvádějí, že Rom byl vůči policistům agresivní, napadl je, a proto policisté použili donucovací prostředky.

Vyšetřovatelé nařídili pitvu, podle jejích předběžných výsledků smrt muže nesouvisela s policejním zákrokem, ale zřejmě s předávkováním drogami. Pitva podle policie neodhalila známky poranění orgánů ani dušení; podle jejích závěrů měl muž v těle pervitin a zemřel na selhání srdce.

Policisté chybovali třikrát, uvedla Šimůnková

„V šetření, které jsem zahájila z vlastní iniciativy, jsem se zaměřila na zákonnost postupu policie a přiměřenost použití donucovacích prostředků. Mé šetření v žádném ohledu nenahrazuje postupy orgánů činných v trestním řízení,“ uvedla zástupkyně ombudsmana.

Podle ní policisté zasahující na místě pochybili tím, že záchrannou službu volali až s tříminutovým zpožděním, ačkoli nutnost lékařského ošetření byla podle ní od počátku zjevná. Nikdo z policistů také nemonitoroval zdravotní stav člověka, vůči kterému zákrok směřoval. Včas se tak nezjistilo, že přestal vykazovat známky života. Šimůnková to považuje za porušení zásady přiměřenosti a porušení povinnosti dbát na to, aby donucovací prostředek nezpůsobil osobě újmu zřejmě nepřiměřenou povaze a nebezpečnosti jejího protiprávního jednání. Třetí pochybení vidí Šimůnková v tom, že po kolapsu dotyčného mu policisté nesejmuli pouta z rukou a nezahájili okamžitou resuscitaci vlastními silami.

Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje pak podle Šimůnkové pochybilo tím, že při interním šetření události nedostatečně zjistilo skutkový stav, když opominulo absenci výpovědí osádky prvního vozidla záchranářů, které mají pro hodnocení postupu policistů podle ní zásadní význam.

Kvůli mužově smrti se už konalo několik demonstrací, jejich účastníci dávali najevo názor, že policie pochybila. Případ vzbudil pozornost nejen v České republice.

Zasahujících policistů se kromě policejního prezidenta Jana Švejdara zastal premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), což rodina zemřelého považuje za skandální, protože podle ní předjímají výsledky vyšetřování.

Generální inspekce bezpečnostních sborů již dříve oznámila, že v jednání policistů momentálně nespatřuje trestný čin, a nebude proto ve věci zahajovat úkony trestního řízení. K důslednému vyšetření incidentu vyzvala Rada Evropy i česká pobočka organizace na ochranu lidských práv Amnesty International, která zákrok policie označila za hrubý a nezákonný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ústecký kraj

Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.
před 13 hhodinami

Nejdéle vězněný Čech zůstává za mřížemi, znalci doplní posudek

Okresní soud v Mostě nerozhodl o návrhu na propuštění nejdéle vězněného Čecha Zdeňka Navrátila, dříve Vocáska. Znalci doplní posudek. Spis se prvoinstančnímu soudu vrátil z odvolacího soudu v Ústí nad Labem. Navrátil, který si odpykává trest za dvě vraždy, za mřížemi dosud strávil téměř 39 let. Podle věznice Bělušice, kde trest vykonává, není možné vyloučit, že Navrátil po propuštění znovu nespáchá trestný čin. Tato zpráva věznice je odlišná oproti loňskému září, kdy se soud zabýval žádostí o propuštění poprvé, nyní se k ní musí vyjádřit znalci. Soud řízení odročil na červen.
9. 4. 2026Aktualizováno9. 4. 2026

Chátrající armádní areály se mění. Kasárna nahrazují školy, byty i domovy

V Benešově začala demolice bývalých Táborských kasáren z konce 19. století. Areál, který sloužil armádě více než sto let, má ustoupit výstavbě školy. Nejde o jedinou proměnu vojenského objektu – kasárna v Česku postupně mizí a nahrazují je budovy jiného účelu podle potřeb měst. Například v Pardubicích vyroste na místě bývalých kasáren škola, v Mostě domov pro lidi s duševním onemocněním a v Opavě se budovy kasáren rekonstruují na byty.
8. 4. 2026

VideoVědci vracejí zaniklé památky severních Čech do krajiny díky 3D vizualizacím

Vědci z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem pomyslně vrátili památky ze zaniklých obcí severních Čech, které musely v minulém století ustoupit povrchové těžbě uhlí, do jejich původního prostředí. Předměty i části staveb nasnímali a jako 3D modely je pomocí vizualizace zasadili zpět do míst, odkud pocházejí. K cyklostezce, která vede dnes už rekultivovaným územím, by se tak vrátil například odpočivný kámen z Libkovic. Na kopci nedaleko Kadaně by pak znovu stál gotický portál z kostela Narození Panny Marie z někdejší Bystřice. Výzkum i vizualizaci zachráněných památek financoval projekt Spravedlivá transformace, který pomáhá bývalým těžebním oblastem v regionu.
7. 4. 2026

Dražší paliva i asfalt mohou ovlivnit a zpozdit dopravní stavby

Firmy budující dopravní infrastrukturu jsou v nejistotě. Kvůli dopadům války na Blízkém východě dostává Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) od zhotovitelů napříč projekty upozornění, že současná situace je těžko předvídatelná. Stavební společnosti hlásí výrazné zdražování paliv i asfaltu. U klíčové suroviny navíc panují obavy z možného nedostatku. Podle ŘSD by to mohlo stavby prodražit i zpozdit.
6. 4. 2026

Invazní pták husice nilská se šíří po Česku

Agresivní pták původem z Afriky – husice nilská – se šíří v Česku. Ornitologové ji pozorují už téměř ve všech regionech s většími rybníky. Druh patří mezi invazní, stát už několik let nařizuje myslivcům odstřel. I přesto její počty nadále rostou.
6. 4. 2026

Výstavní připomínka Adrieny Šimotové začíná Rozhraním

Filozofující malířka a básnířka Adriena Šimotová se narodila před sto lety. Průřez její tvorbou představuje výstava Rozhraní v Galerii Benedikta Rejta v Lounech. Jedná se o první ze tří výstav, které se k tomuto výročí letos chystají.
2. 4. 2026

Reorganizace Agentury pro sociální začleňování budí obavy obcí i krajů

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) sloučilo Odbor bydlení a Agenturu pro sociální začleňování do Odboru rozvoje bydlení a soudržnosti a zrušilo patnáct pracovních míst. Města a obce, které se dlouhodobě potýkají se sociálním vyloučením, varují, že by mohlo dojít k narušení zavedeného systému pomoci. Resort ale tvrdí, že jde pouze o reorganizaci a podpora zůstane zachována. Odbory přesto vyhlásily stávkovou pohotovost a upozorňují na možné ohrožení projektů i spolupráce s obcemi.
1. 4. 2026
Načítání...