Vybudování vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe by v základní variantě stálo 610 miliard korun. Tato cena zahrnuje vybudování všech tří větví včetně napojení na území Slovenska a Polska. Vyplývá to ze studie proveditelnosti, kterou v úterý na Oderském fóru v Bohumíně představil ředitel odboru strategie ministerstva dopravy Luděk Sosna.
V případě schválení záměru a nejoptimističtějšího průběhu povolovacích procesů by se podle něj mohl kanál začít stavět nejdříve v roce 2028, záleží ovšem také na schválení stavby na polské straně.
Projekt počítá s propojením trojice řek s cílem umožnit plavbu nákladních lodí z Dunaje do Severního a Baltského moře. České vlády se už možnou výstavbou kanálu zabývaly od 90. let, ale zatím bez konkrétních výsledků. Současný projekt má navíc řadu odpůrců, zejména z řad ekologů, naopak jeho propagátorem je prezident Miloš Zeman.
Základní varianta kanálu je nyní koncipována jako jednokomorová, ale na některých místech jsou v návrhu dvoukomorová řešení, protože by jedna plavební komora nemusela stačit. Studie ministerstva dopravy prověřovala celkem 48 úseků a 16 variantních tras. U dunajské větve kanálu se prověřovaly dvě varianty, napojení na Dunaj nebo na Váh.
Splavnění labské větve je nejdražší
Investičně nejnáročnější je labská větev. Varianta splavnění Odry jenom do Ostravy by podle studie přišla na 42,9 miliardy korun, splavnění dunajské větve do Hodonína na 72 miliard a do Přerova na 118 miliard korun. Kombinace dunajské a labské větve by stála 423 miliard, kombinace dunajské a oderské části 209 miliard a pouze labské a oderské 488 miliardy.
Sosna řekl, že v současné době pokračuje revize studie a zapracovávání připomínek od členů monitorovacího výboru. „Odhaduju, že zhruba v horizontu dvou až tři měsíců by studie mohla být představena veřejnosti,“ řekl. Vláda by podle něj studii mohla dostat ještě letos.
U Odry se řeší například místo přechodu do Polska. „My jsme navrhli takzvanou levostrannou variantu, která umožňuje kratší obejití oderských meandrů. Čekáme na reakci polské strany, zda to pro ně bude přijatelné,“ řekl Sosna.
Komplikace v Poodří
Dalším složitým místem v Moravskoslezském kraji je obchvat Chráněné krajinné oblasti Poodří. „Tam se snažíme trasu trošku uhnout tak, abychom nezasahovali do prvních dvou nejcitlivějších zón z hlediska ochrany přírody a krajiny a byli vysunuti do třetí, respektive čtvrté, aby ten zásah byl co nejmenší. Nelze to vyřešit tak, že bychom obešli ten prostor úplně, to možné není,“ uvedl Sosna.
V případě schválení výstavby kanálu by stavba musela absolvovat všechny obvyklé povolovací procesy, bylo by nutné také vykoupit pozemky. „Odhaduju, že pokud by to opravdu velmi rychle všechno dobře šlo u těch nejjednodušších částí, tak realizace by mohla začít tak v letech 2028 až 2030, a to říkám nejrychleji, pokud opravdu všechno půjde hladce,“ řekl Sosna.
Na polské straně by studie mohla být zpracována v příštím roce. Podle Sosny je polská součinnost nutná – nebylo by totiž smysluplné stavět plavební cestu na českém území k hranici, pokud by dál nepokračovala. „Tam musí být synergie na polské straně, jinak to nemá smysl,“ dodal.
Projektový manažer Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Pavel Santarius uvedl, že z rozvojové studie využití splavněné Odry z polského města Kędzierzyn-Koźle přes Ostravu až do Mošnova vyplývá, že splavnění řeky podpoří turistický a rekreační ruch a rozvoj malých a středních firem.
Mohlo by přinést až 632 nových pracovních míst na obou stranách hranice, především v ubytovacích, stravovacích či dopravních službách. Výnosy z cestovního ruchu by podle studie mohly ročně představovat až 16 milionů eur (přes 400 milionů korun).
