Silnice číslo 43 z Brna na Svitavy povede přes brněnskou městskou část Bystrc a potom dál na sever k Moravské Třebové. Jihomoravští zastupitelé zakotvili její trasu v zásadách územního rozvoje, jejichž aktualizaci na svém posledním zasedání před volbami schválili. Jednání zastupitelstva provázely protesty odpůrců bystrcké varianty.
Trasa silnice 43 se v Jihomoravském kraji řeší už léta a provází ji dohady. Kraj nechal v loňském roce zpracovat územní studii, která doporučila vést rychlostní silnici přes Bystrc. Obchvat ani nulovou variantu studie nedoporučila.
Silnice 43 se má odpojit od D1 blízko městské části Bosonohy a směřovat severně přes Bystrc, podél hráze Brněnské přehrady a přes městskou část Kníničky. Dále povede ke Kuřimi a na sever k Černé Hoře a Moravské Třebové, kde se má napojit na plánovanou dálnici D35.
Místní se bojí hluku a prachu
Na zasedání zastupitelstva proti schválení varianty přes Bystrc protestovala skupina lidí, převážně obyvatel Bystrce a okolních obcí, kteří se obávají zhoršení životního prostředí v městské části a chtěli by silnici vést obchvatem.
Krajští zastupitelé ale ujišťují, že silnice v zástavbě povede pod zemí v tunelech a mosty budou kryté tubusem. Náměstek hejtmana Martin Maleček (Starostové pro Jižní Moravu), který aktualizaci předkládal, řekl, že hlukovou studii kladně posoudilo také ministerstvo životního prostředí a krajští hygienici.
„Kritici tvrdí, že realizace trasy bystrckou stopou je o 25 miliard dražší než optimalizovaná trasa boskovickou brázdou. Nechal jsem si to zjistit, je dražší o 4,2 miliardy,“ řekl Maleček.
Kraj nevlastní zdrojová data studie
Pro schválení aktualizace zásad územního rozvoje bylo 45 z 54 přítomných zastupitelů. Hlasování se nezúčastnil hejtman Bohumil Šimek (ANO) ani brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS).
Proti byla jako jediná zastupitelka Jana Drápalová (Zelení a Piráti), která také navrhovala odložit schvalování. Podle ní je jedním z problémů to, že kraj nevlastní zdrojová data, na jejichž základě najatá firma vypracovala studii stavby.
„Nemůžeme si nijak ověřit, že trasa přes Bystrc je nejlepší variantou na základě posouzení expertů a nikoli výsledkem toho, co řadu let prosazují politici,“ uvedla.
Veřejnost také poukazovala na možné procesní pochybení, kvůli kterému by mohl aktualizaci zásad územního rozvoje zrušit soud. Bývalý náměstek brněnského primátora Matěj Hollan (Žít Brno) jako občan uvedl, že veřejnost neměla možnost účastnit se vypořádávání připomínek. Připomněl, že soud už dříve kvůli pochybením zrušil aktualizaci brněnského územního plánu.
Odpůrci tvrdí, že ve studii jsou chyby
Odpůrci se shodli na tom, že aktualizace obnáší mnoho pochybení a nedůvěřují protihlukovým opatřením, že je ochrání od hlučné dopravy. „Proces pořizování aktualizace nenavázal na platné zásady z roku 2016, kde byly vymezeny dva koridory územních rezerv. Územní studie předjímala, že výsledkem musí být bystrcká trasa. Kraj navíc tvrdí, že návrh obsahuje tunely. To ale není pravda. Žádné tunely na výkresech nenajdete,“ vyjmenoval některé z bodů kritiky Petr Firbas.
Firbas dodal, že schválení aktualizace územního plánu zastupiteli neznamená konec. „Budu za lidi bojovat. Ke krajskému soudu podám žádost o přezkum,“ řekl. Totéž zamýšlí i Hollan.
„Územní plánování v Jihomoravském kraji je jako zakletý hrad. Některé varianty spojení se v něm vždycky ztratí. Jedna jistota však zůstává, kvalitní dopravní spojení s okolními regiony je stále stejně v nedohlednu jako před deseti lety,“ uvedl v tiskové zprávě starosta obce Ostopovice Jan Symon.
Úředníky zahltily připomínky generované robotem
Úředníci Jihomoravského kraje se museli nedávno také vypořádat s desítkami tisíc automaticky vytvořených připomínek, které se týkaly právě aktualizace zásad územního rozvoje. Na dva měsíce to zaměstnalo celé oddělení, do práce lidé museli i o víkendech. Každou připomínku museli tamní pracovníci posoudit, případně na ni odpovědět.
„Byť ty připomínky byly stejné, tak byly často psány jiným fontem a vždy byly v jiném pořadí. My jsme museli mít jistotu, že jsme žádnou připomínku nepřehlédli,“ popsala vedoucí oddělení územního plánování Jana Janíková. „Jsme přesvědčeni, že účelem těch připomínek byla výhradně obstrukce,“ dodala. Stránka vytváření sestav připomínek už nefunguje. Podle spolku, který za ní pravděpodobně stojí, poukazují připomínky na zájem lidí o proces aktualizace.
