Pandemie koronaviru výrazně zasáhla průmysl či výrobu piva v Plzeňském kraji. V regionu jsou však i firmy, kterým se v době koronaviru dařilo a výrazně rostly. Těm ostatním se snaží pomáhat radnice, například ta plzeňská. Pandemie však omezí například investice do silnic, rozpočet na opravy musel kraj výrazně seškrtat. Ekonomickým dopadům pandemie se věnuje pořad SeČTeno, tentokrát z Plzeňského kraje.
SeČTeno z Plzeňského kraje: Pandemie zasáhla průmysl i výrobu piva, některým firmám se však dařilo
Podle hejtmanky plzeňského kraje Ilony Mauritzové (ODS) je situace v regionu stále vážná a není momentálně na místě jakékoliv větší rozvolňování zavedené uzávěry. O špatné situaci v kraji vypovídá i fakt, že nemocnice v Domažlicích se proměnila na zařízení určené jenom pro covid pozitivní pacienty.
„Transformace byla v několika etapách, museli jsme postupně propustit pacienty necovidové,“ uvedl ředitel domažlické nemocnice Petr Hubáček. Zrušena byla chirurgie nebo interna, počet covidových lůžek se tak zvýšil z 43 na 127. Část z nich poskytla Správa hmotných rezerv.
„Těch pacientů je více, více z nich vyžaduje intenzivní péči, vyžaduje neinvazivní kyslíkovou podporu. Stále jsou to mladší a mladší ročníky,“ upozornila lékařka domažlické nemocnice Barbora Špičková. V nemocnici nyní pomáhají i dva armádní lékaři.
SeČTeno z Plzeňského kraje: Dopady pandemie (zdroj: ČT24)
Šíří se nákaza v průmyslových areálech?
Jedním z nejpostiženějších regionů v Plzeňském kraji je Tachovsko. Podle starosty Tachova Ladislava Macáka (Patrioti Tachova) stále není jasné, zda se nákaza šíří v průmyslových podnicích. „Já beru jako rizikovou skupinu agenturní pracovníky, protože neexistuje dočasný pobyt,“ řekl s tím, že se tak neví, kolik takových pracovníků se v regionu pohybuje a kde bydlí.
Vládou nařízené testování ve firmách zřejmě podle Macáka pomohlo. Chybí však podle něj zejména kontrola agentur, které mají testovat také. „Pracovníci agentur nejsou zaměstnanci firem, podle krajského hygienika jsou agentury také povinné testovat,“ dodal.
Podle ředitelky Regionální hospodářské komory Plzeňského kraje Radky Trylčové se testují také agenturní pracovníci. Uvedla, že testování probíhalo také na ubytovnách, kde tito pracovníci bydlí.
Některé firmy v kraji ale testují už delší dobu. Například firma Grammer testuje už od podzimu, aby předešla šíření nákazy a následnému výpadku pracovní síly. Ředitel Martin Kořínek uvedl, že na testování ve firmě přistoupili kvůli tomu, že chyběly například termíny pro testování a příliš dlouho se čekalo na výsledky.
„(Počet nově nakažených) se v současné době snižuje. V nejhorších týdnech jsme měli až třicet procent pozitivně testovaných zaměstnanců. Číslo se v těchto dnech snížilo asi na polovinu,“ uvedl Kořínek.
Některé firmy rostly
Pandemie koronaviru dopadá téměř na každého. Problémy mají často nejen drobní podnikatelé a malé firmy, ale i větší společnosti. Jsou ale i takové, kterým se v době pandemie daří. Jde například o domažlickou společnost NanoSPACE, která má pobočku i v jihočeském Písku. Z malé firmy se vypracovala na úroveň velmi silného hráče na trhu.
Prvním sortimentem firmy byly přikrývky z nanovláken. Podle ředitele Jiřího Kůse jde o materiál, který dokáže zachytávat velmi malé částice. Objednávek však bylo málo a firma se potýkala i se špatnou kvalitou výrobku. Zlom ale přišel v lednu 2020, kdy se koronavirus začal objevovat v Evropě. „Za první dva měsíce jsme vyrobili a dodali asi 500 tisíc roušek,“ uvedl ředitel výroby NanoSPACE Josef Handrejch.
Objednávek přibývalo a firma začala nabírat zaměstnance. Ti vyrobili za rok jeden a půl milionu ochranných prostředků. Společnost tak zaznamenala celkový nárůst o pět tisíc procent. Teď pracuje na novém typu roušky, která by měla mít absolutní záchyt těch nejmenší částic.
SeČTeno z Plzeňského kraje: Dopad na malé firmy (zdroj: ČT24)
Podpora krajského města
Malým podnikatelům, kteří naopak kvůli koronaviru přišli o spoustu zakázek a také peněz, se snaží pomáhat například město Plzeň. „Snažíme se pomoci dvojím způsobem. Ten první je, že odpouštíme nájmy podnikatelům, kteří jsou v městských nebytových prostorech, odkládáme splátky. Vedle toho jsme ještě na podzim udělali jeden projekt, který se jmenuje Spolu pro Plzeň. Ten byl zaměřen především na podniky v gastronomii a další menší podnikatele,“ řekl primátor Plzně Martin Baxa (ODS).
Projekt podporuje například prodej přes výdejní okénka na sociálních sítích. „Oni opravdu potřebují propagaci, protože jak se ta vládní opatření rychle mění, tak není zřejmé, co je otevřeno, jaké jsou možnosti. My Plzeňanům říkáme: ,Tato zařízení mohou mít otevřeno, nakupujte v nich, využívejte jejich služeb,‘“ řekl Baxa.
Primátor připomněl, že už loni město vyčlenilo čtvrt miliardy korun na pomoc podnikatelům. Peníze jdou však i na podporu neziskových organizací, kulturních akcí či sociálních služeb. „Budeme v tom pokračovat i v letošním roce. Pokud nám to finanční možnosti města umožní, tak je podle mě přímo naší povinností tyto peníze využít na potřebné účely,“ dodal.
Když se pivu nedaří
K Plzeňsku neodmyslitelně patří pivo. Právě i pivovary pandemie koronaviru výrazně zasáhla. Podle informací z Plzeňského Prazdroje jde až 40 procent výroby do restaurací a hospod, které jsou však už delší dobu uzavřené. Loni se prodalo o 111 milionů piv méně než v roce 2019.
„Já jsem přesvědčen, že bude líp, že za chviličku pojedeme v pivovaru opět naplno,“ řekl emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka. V Česku v loňském roce výrazně klesla spotřeba čepovaného piva, Berka ale doufá, že se země opět vrátí na přední příčky. „Když skončila první vlna a nastalo léto, tak naše objemy vyskočily nahoru,“ dodal.
Prodej Plzeňského Prazdroje
Podle Berky však plzeňský pivovar stále hledá cesty, jak pomoci nejen sobě, ale i svým zákazníkům, respektive partnerům. „Už loni jsme začali tím, že jsme jim odebrali prošlé pivo, posílali jsme jim dezinfekci, hledali jsme spolupráci v těch různých programech covidu. Jsou to naši partneři a takhle je chápeme,“ řekl.
Připomněl, že všechno pivo, které bylo staženo z restaurací, muselo být ekologicky zlikvidováno. „Z toho piva, které jsme poslali do těch čističek, vznikl bioplyn, ten potom zase dál sloužil pro potřeby té čističky,“ uvedl Berka. Z piva se nakonec vyráběla i pálenka, to však podle sládka není cesta do budoucna.
Plzeňský Prazdroj
Problémy však kromě velkých pivovarů hlásí i ty menší. Například Chudenický pivovar zastavil výrobu piva na celého čtvrt roku. Minipivovary nakonec zachránilo stáčení piva do PET lahví, které mohou prodávat z výdejních okének. Ztráty jsou však i přesto obrovské.
Ředitelka plzeňského pivovaru Purkmistr Martina Köhlerová uvedla, že na vylévání piva nakonec nedošlo. I tam se rozhodli zbylé pivo vypálit na speciální edici pálenky, takzvané Rouškovice. „Další část, kterou jsme měli připravenou, jsme buď rozdali, nebo jsme prodávali pod cenou,“ řekla.
SeČTeno z Plzeňského kraje: Pivovary sčítají ztráty (zdroj: ČT24)
Pivovar prodává pivo také na e-shopu, náklady však prodej přes internet nepokryje. „Prodáváme v mnohem menší míře než obvykle, protože běžně 90 procent naší produkce prodáme v naší restauraci, která je nyní zavřená,“ dodala Köhlerová.
Dopad na vzdělávání
Nejen podnikání se kvůli koronavirovým restrikcím zastavilo, pandemie má výrazný dopad i na školství. Rektor Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) Miroslav Holeček řekl, že distanční výuka je velká komplikace. „Výkuku si nemůžeme představit jenom jako přenášky v posluchárnách. Je tam spousta praktických činností, jsou tam laboratoře, praktická výuka, toto je velmi ohroženo,“ řekl.
Západočeská univerzita v Plzni
Holeček také uvedl, že tím, jak studenti pomáhali v různých oblastech, se ukázala připravenost vysokých škol na rychlou reakci a pomoc společnosti. „Myslím, že je to příšlib do budoucna, že máme mladé lidi, kteří jsou schopni pomáhat a jsou schopni se k tomu dobře postavit,“ řekl.
Rektor ZČU také zkritizoval to, jakým způsobem se nyní mezi politiky hovoří o maturitě. „Ty signály typu ,Maturita, k čemu je?‘ jsou špatné, do budoucna nám to přinese negativní důsledky,“ upozornil. V souvislosti s novou podobou maturit řekl, že univerzita se bude snažit vyjít všem zájemcům o studium v Plzni vstříc.
SeČTeno z Plzeňského kraje: Dopad pandemie na vědu, výzkum a vzdělávání (zdroj: ČT24)
Omezení dopravy
Plzeňský kraj dokonce kvůli koronavirové pandemii na začátku března přistoupil na výrazné omezení dopravy. Ta nyní funguje v prázdninovém režimu, ostatně jako i v dalších českých krajích. „Prázdninový režim jsme zavedli ve chvíli, kdy byly zavřeny první a druhé třídy základních škol,“ řekl náměstek hejtmanky pro dopravu Pavel Čížek (STAN).
Například počet naježděných kilometrů v autobusové dopravě snížil Plzeňský kraj asi o milion kilometrů, u vlaků pak o zhruba 300 tisíc kilometrů. Kraj sleduje i naplněnost jednotlivých spojů, aby v jednom vozidle necestovalo příliš mnoho lidí najednou. Na druhou stranu jsou však prázdné vlaky a autobusy příliš nákladné.
„Rušili jsme hlavně spoje, kde jsme měli jednoho, dva nebo tři pasažéry dlouhodobě, takže to byla spíš taková optimalizace. Co se týká těch ztrát, které máme na jízdném, tak jsou skutečně vysoké. Za rok 2020 nás to stálo navíc 109 milionů korun,“ řekl Čížek.
Redukce investic na silnicích
Kvůli výrazným výpadkům musel kraj přistoupit na omezení plánovaných investic v dopravě. „Dostali jsme se z plánovaných 640 milionů v roce 2020 na 350 (milionů), které teď máme na silnice. Je to pro nás těžké, hlavně stavby, které se připravovaly v součinnosti s obcemi a nyní se nemohou realizovat,“ řekl náměstek s tím, že výpadek alespoň částečně nahradí příspěvek ze Státního fondu dopravní infrastruktury ve výši asi 300 milionů.
SeČTeno z Plzeňského kraje: Dopady pandemie na hospodaření kraje (zdroj: ČT24)
Peníze by mohly chybět například na opravy komunikací po zimě. Nejhorší situace je podle plzeňských silničářů na silnicích druhých a třetích tříd. Kraj dá zřejmě přednost opravám průtahů přímo v obcích, peníze by měly mířit také do oprav mostů. Aby mohl dát kraj všechny své silnice do pořádku, musel by najednou investovat až deset miliard korun, na opravu a údržbu má však zhruba miliardu na rok.
Naopak na jednu z nejdůležitějších dopravních staveb v kraji, západní obchvat Plzně, peníze budou. Financování stavby za téměř dvě miliardy je totiž zajištěno. „My máme dotaci miliardu a 450 milionů korun z evropských zdrojů,“ dodal Čížek s tím, že stavba probíhá bez problémů. V současné době je podle něj proinvestováno asi 500 milionů korun.
Lyžařské areály bez návštěvníků a bez peněz
Volný čas je další položka na seznamu pandemií omezených věcí. Nejen že je výrazně omezen pohyb osob, ale prakticky celou zimu jsou uzavřené lyžařské areály, a to nejen na Šumavě. Například provozovatel skiareálu na Špičáku si už před měsícem požádal o kompenzaci, kladné stanovisko získal až nyní.
Areál má dostat celkem padesát procent nákladů za poslední dva roky. „Je to na to, pokud bude letní provoz, abychom se dožili další zimy, ale samozřejmě to znamená zastavení všech plánovaných investic, protože na to rozhodně nebude,“ řekl jednatel Ski&Bike Špičák Vladimír Kasík.
Lyžařské areály měly dohromady otevřeno jenom několik dní, a to v období před loňskými Vánocemi. Jejich provozovatelé si dlouho stěžovali na to, že nevědí, zda jim stát vůbec bude ztráty nějakým způsobem kompenzovat.