Sanatorium v Pasohlávkách bude důležité pro celou republiku, míní premiér Fiala

Stavba Sanatoria Pálava v Pasohlávkách
Zdroj: ČT24

Léčebně-rehabilitační ústav Sanatorium Pálava v Pasohlávkách na Brněnsku bude důležitý nejen pro Jihomoravský kraj, ale pro celou republiku. Při poklepání základního kamene to v pondělí prohlásil premiér Petr Fiala (ODS). Ústav doplní páteřní síť neurorehabilitačních center, která jsou v tuzemsku dosud tři. Žádné z nich ale není na Moravě, důležitá je přitom provázanost s klinikami v regionu, zdůraznil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Zkušební provoz zahájí ústav v lednu 2026.

„Jsme vynikající v akutní péči, ale v následné péči máme rezervy. I tímto projektem dotváříme páteřní síť a přispíváme k tomu, že následná péče bude dostupná,“ uvedl Fiala. Celkové náklady na stavbu činí 784 milionů korun bez DPH, 289 milionů pokryje dotace z Národního plánu obnovy. „Jsem rád, že se daří směřovat peníze z Evropské unie do takovýchto projektů, které skutečně slouží občanům. Rovněž mě těší, že na zajištění personálu spolupracujeme s Masarykovou univerzitou,“ doplnil premiér.

Léčebný ústav má zajistit následnou péči o pacienty po těžkých a kritických stavech v oborech neurologie, neurochirurgie, traumatologie a ortopedie. Nabídne 214 lůžek. „Bude sloužit pro neurorehabilitaci, jejímž cílem je, aby pacient třeba po cévní mozkové příhodě začal v následné fázi co nejdříve a nejlépe rehabilitovat. Díky tomu se mu vrátí hybnost, nebude mít poruchu řeči, bude se moct vrátit do práce a bude žít nejen dlouhý, ale také kvalitní život,“ nastínil Válek.

V Česku jsou taková rehabilitační centra v Kladrubech, Hrabyni a v Luži-Košumberku. „Jejich kapacita je relativně vysoká, na Moravě takové zařízení ale chybí a nám jde o provázanost. Jde o to, aby neurochirurgické kliniky měly svoje neurorehabilitační zařízení, kam budou pacienty posílat. Díky Sanatoriu Pálava budeme mít v republice kapacitu vysoce přes tisíc pacientů a bude dostatečná. Unikátním doplňkem budou místní přírodní zdroje termální sirné vody,“ dodal Válek.

Specializovaný univerzitní kurz

Zhotovitelem je společnost Sanatorium Pálava VCES – SPIE Stangl. Stavební firma začala s přípravou staveniště loni v prosinci, v polovině ledna zahájila výkopové práce. Aktuálně pracuje na založení stavby, což představuje vyvrtání 75 pilot. Souběžně vzniká projektová dokumentace pro provedení stavby. Masarykova univerzita také v lednu otevřela certifikovaný neurorehabilitační kurz, jehož účastníci mohou v budoucnu najít uplatnění například právě ve vznikajícím zařízení.

Zprovozněním a chodem sanatoria kraj pověřil svou organizaci Jihomoravská zdravotní, a. s. „Pracujeme na synchronizaci vnitřního vybavení se stavbou i zajištění personálu, což zřejmě bude jedním z nejkomplikovanějších úkolů naší společnosti. Má zde pracovat více než 150 lidí. Lokalita nového zařízení je mimo městskou aglomeraci, ale lze lidem nabídnout řešení, která je přesvědčí o tom, že je to správná destinace pro jejich práci. Bavíme se o zajištění transportu, který by byl pro zaměstnance zdarma, nebo vybudování ubytování. Důležité je také finanční ohodnocení. Já jako lékař bych považoval za benefit i to, že pracuji v novém, supermoderním zařízení,“ řekl předseda představenstva organizace Martin Pavlík.

Sousedství čínského projektu

Umístění sanatoria do polí, poblíž nádrže Nové Mlýny, považuje ministr Válek za výhodu pro pacienty. „Součástí neurorehabilitace jsou i procházky, pohyb. Kde by to pro ně mohlo být lepší než u Pálavy, kde jsou vodní plochy, cyklostezky a příroda,“ je přesvědčený ministr.

Podle starostky Pasohlávek Martiny Dominové (Moravané) výstavba na život v obci nemá vliv. Do budoucna může ústav pozitivně ovlivnit zaměstnanost i rozpočet, domnívá se.

Poblíž vznikajícího ústavu má také stát lázeňský komplex, který tam plánuje čínská firma RiseSun. Projekt má územní rozhodnutí a do konce roku by měl získat stavební povolení. Podle hejtmana Jana Grolicha (KDU-ČSL) čínský investor slibuje, že by to měl splnit. I kdyby lázně nevznikly, smysl sanatoria to podle něj nesnižuje. „Tam budou lidé po úrazech mozku, odborníci je tam budou stavět zpátky na nohy. Nebudou tam klienti, kteří by využili lázně,“ míní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Na východě Česka se může tvořit ledovka, varují meteorologové

Ve východní polovině Česka hrozí od středečního odpoledne při mrznoucím dešti ledovka. Zejména v částech Pardubického a Olomouckého kraje se může tvořit i ve čtvrtek dopoledne. Vyplývá to z aktualizované výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Při ledovce je podle meteorologů potřeba počítat s problémy v dopravě, opatrní by měli být také chodci.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Předávali si mě jako ošatku, popsal muž záchranu z jeskyně

Jedno špatné došlápnutí v jeskyni Svážná studna v Moravském krasu o víkendu stačilo k tomu, že si zkušený speleolog a také dobrovolný hasič Václav Adamec vyzkoušel fungování záchranného systému z druhé strany. Vysvobodit se ho se zlomenou holení v neděli podařilo po více než dvaceti hodinách. Adamec se nyní zotavuje a o zkušenosti vypráví: „Ani na chvíli nešla úvaha, že bych se nahoru nedostal.“
před 4 hhodinami

Záchranky měly loni nejvíc výjezdů za patnáct let, evidují i nadužívání služby

Zdravotnická záchranná služba (ZZS) loni v Česku vyjela k více než 1,2 milionu případů. Česká televize to zjistila od ZZS jednotlivých krajů. Podle dat Národního zdravotnického informačního portálu (NZIP) jde o nejvyšší počet za posledních patnáct let. Kromě akutních stavů dál evidují záchranáři také nadužívání služby. Jako příklady uvádějí zveličování závažnosti potíží, volání kvůli dlouhodobým potížím, snahu pacienta dostat se rychleji na urgentní příjem nebo i náhradu za nedostupného praktického lékaře.
před 9 hhodinami

Stát musí kvůli hluku ze silnice zaplatit muži odškodnění

Stát musí Liboru Dolákovi z Brna-Bosonoh zaplatit 150 tisíc korun jako odškodnění za to, že musel kvůli rozhodnutí jihomoravské krajské hygienické stanice snášet zvýšený hluk z dopravy. Hygienici totiž v roce 2016 vydali pro silnici druhé třídy, která vede paralelně s dálnicí D1 na okraji Brna, hlukovou výjimku. Brněnský soud ji ale o dva roky později jako nezákonnou zrušil.
před 9 hhodinami

Středoškoláci se budou ve Vysokém Mýtě učit zvládat krizové situace za volantem

Na autodromu ve Vysokém Mýtě odstartoval v Česku ojedinělý pilotní projekt zaměřený na zvládání krizových situací za volantem. Dopravní odborníci ho připravili pro nejmladší řidiče ze středních škol. Projekt kombinuje teoretickou výuku, praktický výcvik na polygonu, výuku první pomoci pomocí virtuální reality a měření reakční doby na simulátorech.
před 14 hhodinami

Silná ledovka zkomplikovala dopravu

Silná ledovka zkomplikovala železniční i silniční dopravu na řadě míst po celém Česku. Ve středních Čechách ráno nejezdila velká část příměstských a regionálních autobusových linek, zrušeny byly i některé dálkové spoje. Pražské letiště fungovalo několik hodin v omezeném provozu. Ledovka se někde udržela až do odpoledních hodin, hlavně na severu a severovýchodě republiky hrozí i ve středu a ve čtvrtek.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Úrazy kvůli ledovce plnily urgentní příjmy

Pacienti s úrazy po pádech na ledu plnili v úterý urgentní příjmy a chirurgické ambulance pražských nemocnic. Urgentní příjem FN Motol a Homolka byl dopoledne kvůli lidem s úrazy na ledu maximálně vytížen. Ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) i na Bulovce bylo pacientů proti normálu asi o polovinu víc. Nejčastějšími úrazy byly zlomeniny končetin, ale také zranění hlavy či zad. Někteří pacienti s komplikovanými zlomeninami vyžadujícími operaci museli být hospitalizovaní.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Dřív mezi lidi bez domova patřil. Teď jim muž v Plzni pomáhá, popsali Reportéři ČT

V Česku žijí podle nejrůznějších odhadů desítky tisíc bezdomovců. Nelichotivou statistiku se v posledních třech letech pokouší zvrátit plzeňský magistrát. Navázal proto spolupráci se sociálním spolkem K srdci a biskupstvím plzeňským. Zhruba pět set bezdomovců, kteří v západočeské metropoli žijí, tak může získat brigádu a z výdělku si zaplatit alespoň dočasné bydlení v tamních ubytovnách. Díky práci pro plzeňskou městskou policii se do „běžného“ života podařilo z ulice vrátit třiapadesátiletému Romanovi. Nyní pomáhá právě lidem bez domova, mezi něž dřív sám patřil. O jeho příběhu natáčel pro Reportéry ČT David Vondráček.
13. 1. 2026
Načítání...