Průmyslová zóna na letišti Líně se má zmenšit. Dohodu s obcemi a státem stvrdili krajští zastupitelé

Nahrávám video

Zastupitelé Plzeňského kraje v pondělí schválili dohodu s obcemi a ministerstvy průmyslu a dopravy o výrazném zmenšení průmyslové zóny na záložním armádním letišti Líně u Plzně. Automobilka Volkswagen tam zvažuje výstavbu továrny na baterie do elektroaut za 120 miliard korun. Stát, který takzvanou gigafactory podporuje, tam chce vybudovat strategický podnikatelský park (SPP). Pro zmenšení zóny ze současných více než sedmi set hektarů, což je plocha vedená v krajském územním plánu, zásadách územního rozvoje, na 280 hektarů hlasovalo 29 ze 43 přítomných zastupitelů.

Změna zásad územního rozvoje, kterou zadal resort průmyslu a obchodu, bude hotová do konce roku. Kraj o ní bude poté znovu hlasovat – podle náměstka hejtmana Petra Vanky (ANO) v lednu nebo v únoru. Rozhodnutí Volkswagenu by mělo padnout podle pondělní diskuse zastupitelů do konce září, do té doby se má sejít premiér Petr Fiala (ODS) se šéfem automobilky. Mluvčí koncernu pro baterie Stefan Ernst nicméně nepotvrdil, že rozhodnutí o továrně by mohlo padnout již tento měsíc. „O tom nic nevím,“ řekl.

Součástí pondělního usnesení je také podmínka, aby letecká záchranná služba zůstala v Plzeňském kraji – aby ji provozovala armáda v režimu 24 hodin po sedm dní v týdnu. Na tom se jednoznačně shodly koalice i opozice. Pokud si Volkswagen zvolí pro gigafactory právě Líně, museli by se odtud letečtí záchranáři přesunout do jiné lokality v Plzeňském kraji. Ministerstvo průmyslu už podle informací z pondělního jednání možná místa finalizovalo, ale neuvedlo, jaká to jsou. Dohoda neřeší náhradní letiště pro piloty a aviatické kluby, které nyní v Líních působí – to také hledá resort průmyslu.

Obce v okolí letiště Líně, jejichž starostové na pondělním jednání byli, schválení dohody krajskými zastupiteli přivítaly. „Je to první krok k tomu, aby se schválila změna zásad územního rozvoje. Pokud změna zásad projde, tak by jednou provždy měla zmizet hrozba toho, že se zóna rozleze až pod okna lidí,“ uvedl starosta Dobřan Martin Sobotka (Aktivní Dobřany).

Současná plocha zóny v zásadách územního rozvoje je podle něj přes sedm set hektarů proto, že dříve neplatila taková omezení pro zabírání zemědělské půdy, lesa a zeleně. Nové zásady tak jednou provždy uzavřou možnost stavět zónu na těchto plochách. Zmenšená rozloha 280 hektarů pro gigafactory, její doplňkové provozy i infrastrukturu podle ministerstva průmyslu s rezervou postačují. Zhruba dvě stě hektarů má zabírat průmyslová plocha a zbytek železnice, trafostanice a čistírna odpadních vod.

Budoucnost letecké záchranné služby

Zastupitelé napříč politickým spektrem i starostové by uvítali, kdyby součástí schválené dohody byly, právě kvůli zachování nonstop letecké záchranné služby v regionu, také ministerstva zdravotnictví a obrany. „Mělo by to větší váhu,“ poznamenal hejtman Rudolf Špoták (Piráti). Kvitovali ale, že její součástí jsou připravované dopravní stavby, do nichž má dát stát několik miliard korun, a některé z nich se budou realizovat i v případě, pokud Volkswagen zvolí pro gigafactotry namísto Líní zónu v Polsku, Maďarsku nebo na Slovensku.

„Chtěli jsme dosáhnout toho, aby se průmyslová zóna zmenšila jednou provždy a je jedno, jestli přijde Volkswagen. Vyřešení dopravy v území je nutné k tomu, aby se obce v okolí letiště Líně mohly nějak rozvíjet,“ řekl starosta Zbůchu Dušan Duchek (SNK Pro Zbůch). Podle starostky Chlumčan Vladimíry Štejrové (Pro rozvoj obce Chlumčany) bude každé zmenšení strategického podnikatelského parku znamenat snížení dopravy. „Zmenšená velikost strategického podnikatelského parku stačí i pro další rozvoj kraje,“ uvedla.

Hejtman řekl, že považuje za stále platné loňské červencové usnesení o přípravě strategického podnikatelského parku, kde je uvedeno, že průmyslový park je určený výhradně pro gigafactory a že letecká záchranná služba v Líních zůstává, což ale podle opozičního zastupitele Martina Baxy (ODS) v místě, kde by stála gigafactory, nelze. Vedení kraje a Plzně uvedlo, že k tomu v srpnu vyzvalo šéfy resortů zdravotnictví a obrany.

„Odpověď ministra zdravotnictví je, že platí, že letecká záchranná služba bude na území kraje na dobu neurčitou a její umístění mimo Líně je věcí ministerstva průmyslu a obchodu, které už je v této věci ve finální fázi,“ informoval náměstek hejtmana Pavel Čížek (STAN).

„Našli jsme shodu na textu dnešní (pondělní, pozn. red.) dohody s vedením kraje,“ sdělil Baxa. Senátor a zastupitel Pavel Karpíšek (ODS) řekl, že ze strany vlády nadále platí, že letecká záchranná služba zůstane v Plzeňském kraji a stát bude realizovat připravovanou výstavbu infrastruktury.

Primátor Plzně a koaliční zastupitel Roman Zarzycký (ANO) uvedl, že pro dohodu v pondělí nehlasoval kvůli tomu, že nemá stále odpovědi na klíčové otázky. Podle něj Volkswagen dosud neřekl, zda půjde do Líní, což by podle čerstvého písemného příslibu státu mělo být do konce září 2023. „Dále nemám od ministryně Černochové (obrany, Jany, ODS, pozn. red.) vyjádření, zda armáda letiště Líně potřebuje, nebo ne,“ zdůvodnil.

Soudní spor

Zastupitelka za opoziční SPD Marie Pošarová upozornila, že pro případnou gigafactory musí stát co nejdříve vyřešit několikaletý soudní spor mezi ministerstvem obrany a současným nájemcem letiště, který tam má působit do roku 2030. „K definitivnímu verdiktu soudu zatím nedošlo,“ upozornil hejtman.

Jeho náměstek Josef Bernard (STAN) dále odmítl, že by se gigafactory mohla přemístit do Karlovarského kraje, o čemž se nyní občas diskutuje. „Ze srovnávací studie to není na poddolovaném území možné,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Slibované čtyři miliardy na vodní hospodářství chce Šebestyán v roce 2027

Ministr životního prostředí Martin Šebestyán (za SPD) řekl, že pro rok 2027 chce na vodní hospodářství čtyři miliardy ze státního rozpočtu. Připomněl, že na této částce byla dohoda v roce 2018, kdy vznikala Koalice proti suchu. Dodal, že od roku 2028 bude možné využít i finanční prostředky, které v současnosti jeho resort vydává na obnovu lesů po kůrovcové kalamitě. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 3 hhodinami

Priessnitzovy lázně řeší výskyt 111 případů zažívacích potíží

Celkem sto jedenáct případů akutních zažívacích obtíží zaznamenala olomoucká krajská hygienická stanice v uplynulých dnech mezi klienty a návštěvníky Priessnitzových léčebných lázní v Jeseníkách. Lidé trpěli zejména zvracením, průjmem a bolestmi břicha. Zdroj nákazy zatím zjištěn nebyl, epidemiologické šetření pokračuje, řekla v pondělí mluvčí olomoucké krajské hygienické stanice Markéta Koutná. Lázně přijaly hygienická opatření, nadále jsou v běžném provozu, řekl ředitel lázní Roman Provazník.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Do bateriových úložišť míří miliardy. Jejich rozvoj brzdí kapacita sítí

V Česku rychle přibývají bateriová úložiště, do nichž investoři vkládají miliardy korun. Za první pololetí se jich k síti připojilo téměř dvakrát více než loni za stejné období. Přibývá i velkokapacitních úložišť, která mohou pomáhat stabilizovat energetickou soustavu i vyrovnávat ceny elektřiny. Další rozvoj ale naráží na omezenou kapacitu sítí a množství rezervovaných, dosud nerealizovaných projektů.
před 4 hhodinami

Českem prošly silné bouřky. Hasiči napříč zemí evidovali stovky výjezdů

Českem v pondělí prošly silné bouře. Meteorologové před nimi už dopoledne zpřísnili pro jihovýchod země výstrahu. Bouřky doprovázel přívalový déšť, kroupy i silné nárazy větru. Ve Skutči na Pardubicku byl zaznamenán náraz větru přes sto kilometrů za hodinu, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Hasičům v některých oblastech v důsledku bouřek výrazně přibylo výjezdů. Celkem od dvanácté do osmnácté hodiny evidovali více než 550 případů technických pomocí. Ve východních Čechách a na Vysočině bouře způsobily výpadky elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

V týdnu přijdou přeháňky i bouřky, extrémní teploty nedorazí

Česko v tomto týdnu čekají přeháňky i bouřky, ojediněle mohou být doprovázené přívalovým deštěm či krupobitím. Proti předchozímu období se také ochladí, na rozdíl od předchozího období tentokrát meteorologové nečekají teploty výrazně překračující 30 stupňů Celsia. Nejchladnější bude úterý. Od středy by ale maxima neměla být od třicítky daleko, na Moravě se mohou dostat i na tuto hranici, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Plameny se ve Zlíně atypicky šířily i dolů, říká znalec

Rozsáhlý požár budovy číslo 34 v bývalém baťovském areálu ve Zlíně se podle znalce požární ochrany Václava Kratochvíla v některých ohledech choval netypicky. Oheň se totiž z vyšších pater šířil také směrem dolů. Proč se tak stalo a kde přesně požár vznikl, musí podle něj ukázat až podrobné vyšetřování.
před 10 hhodinami

Celníci na Teplicku objevili skoro deset kilo heroinu, kokainu a pervitinu

Na Teplicku zajistili celníci téměř deset kilogramů drog – heroinu, kokainu a metamfetaminu neboli pervitinu. Společně s ústeckými kriminalisty zadrželi dva muže, informovala v pondělí Martina Kaňková z Celní správy ČR. Oba muži skončili ve vazbě. Pokud se jim u soudu prokáže vina, hrozí jim pět až 12 let vězení, doplnila na webu policie. Celníci a policisté také při zásahu zajistili výnos z trestné činnosti v řádu statisíců.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Větší dům v pravěku neznamenal větší bohatství, zjistili brněnští archeologové

Čím větší dům, tím bohatší člověk – tohle pravidlo je dnes akceptované prakticky automaticky. Jenže v minulosti to neplatilo, ukázal výzkum brněnských archeologů. V době neolitu rozměrnější dům neznamenal ani větší bohatství, ani vyšší společenské postavení. Archeologové v nové studii popsali, že velikost domů neodrážela sociální nerovnost, ale spíše různé praktické role nebo odlišnou organizaci práce.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.