Pokud se Praha dohodne se státem na odkupu karlínských kasáren, mohla by se tam přesunout zhruba tisícovka úředníků, která nyní pracuje ve Škodově paláci v Jungmannově ulici. V návaznosti na středeční schůzku s premiérem Andrejem Babišem (ANO) to uvedl pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Upozornil ale, že k žádné dohodě zatím nedošlo. Podle něj se v případě Letňan už debatuje o „hezké čtvrti“, ne o úřednickém ghettu jako na počátku, a proto je ochoten jednat.
„Usilujeme o převod karlínských kasáren na město tak, aby do nich bylo možné po rekonstrukci přesunout úředníky z nákladného pronájmu ve Škodově paláci,“ uvedl primátor Hřib.
Městu skončí nájem ve Škodově paláci v roce 2028 a do té doby musí vyřešit, kam svoje lidi přesune. Magistrát zaměstnává zhruba 2300 úředníků. Karlínské kasárny nyní vlastní ministerstvo spravedlnosti, Praha o ně projevila zájem při jednání o možném stěhování 10 tisíc státních úředníků do nové čtvrti v Letňanech.
Od plánu na justiční palác resort ustoupil
Kasárny původně patřily ministerstvu obrany, které se je v minulosti snažilo opakovaně prodat, naposledy za zhruba 620 milionů korun. V roce 2016 budovu převzalo ministerstvo spravedlnosti, tehdejší ministr Robert Pelikán plánoval ji zrekonstruovat a zřídit v ní justiční palác.
Plány se od té doby neposunuly. Do roku 2020 má nádvoří a menší objekt původního zázemí kasáren pronajaté sdružení Pražské centrum, které tam provozuje kulturně-společenské aktivity.
Mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka nyní uvedl, že resort jedná o převodu nemovitosti na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Od původního plánu tak ministerstvo ustoupilo.
„Budova kasáren není vzhledem k vnitřnímu dispozičnímu uspořádání vhodná pro umístění justičních organizačních složek. Navíc její kapacita svým rozsahem významně překračuje dislokační potřeby pražských justičních složek,“ uvedl mluvčí.
Historický objekt karlínských kasáren pochází z 19. století, pro vojenské účely byl využíván v době Československa i České republiky. Hlavní budova vznikla v letech 1844 až 1845 a dostala jméno Ferdinandova kasárna. V roce 1920 byl objekt přejmenován na kasárna Jana Žižky z Trocnova. Ve druhé polovině 20. století v budově sídlily různé útvary a zařízení pražské vojenské posádky jako posádková hudba, vojenská policie, velitelství nebo ošetřovna.
Město chce kasárny vyměnit za pozemky v Letňanech
Získání kasáren je jedním z požadavků, které město po státu chce výměnou za poskytnutí pozemků v Letňanech, kde by měl podle Babišových představ vzniknout areál pro státní úředníky. Magistrát zároveň chce na parcelách vybudovat velkou nemocnici a 1300 bytů. Prodej pozemků také podmiňuje tím, že stát bude financovat dokončení Městského, tedy vnitřního okruhu. Jeho cena se odhaduje na 60 miliard korun.
Jednání jsou podle primátora ale teprve na začátku. „Nebylo dosud dosaženo žádné konkrétní dohody mezi Prahou a státem, jednání stále pokračují. Čekáme nyní konkrétní nabídku ze strany státu,“ upozornil Hřib.
Připomněl, že Praha od počátku odmítá čistě úřednickou čtvrť a chce pestřejší využití lokality. „Důvod je v tom, že se už nebavíme o úřednickém ghettu, jak to bylo původně. Nyní se bavíme o hezké čtvrti, jejíž podoba by měla vzniknout v mezinárodní architektonické soutěži. Jejím základem bude nemocnice, ta by měla zabírat 15 ze zhruba 35 hektarů. Pak by tam měl být vysoký podíl bydlení, škola, park a potom administrativní budovy podél dopravních tahů,“ popsal Hřib.
Lídr Prahy sobě Jan Čižinský upozornil, že je důležité zabývat se i využitím budov, které by měli státní úředníci opustit. „Je pro nás stěžejní, aby nedošlo k vylidňování centra a aby nedošlo k vyprazdňování domů, jejichž funkci potom bude velmi těžké najít. A Praha s tím má zkušenosti,“ uvedl.
