Plzeňský kraj schválil kvůli gigafactory aktualizaci zásad územního rozvoje, obce to vítají

Zastupitelé Plzeňského kraje v pondělí schválili zpracování aktualizace zásad územního rozvoje. Umožní vznik strategického průmyslového parku na záložním armádním letišti Líně u Plzně, kde koncern Volkswagen (VW) zvažuje stavbu továrny na výrobu baterií do elektromobilů, kterou vláda podporuje. Maximální plocha zóny pro průmysl bude 280 hektarů, ne 700 hektarů, jak je v dosud platných zásadách, které jsou územním plánem kraje. Zmenšení požadovaly také okolní obce, jejich požadavky nebude možné obejít, řekl náměstek hejtmana Petr Vanka (ANO a nezávislí). Obce úpravu zásad vítají.

„Aktualizaci zahajujeme na požadavek vlády prostřednictvím MPO (ministerstva průmyslu a obchodu). A reagujeme také na požadavek obcí, aby se zóna zmenšila,“ řekl hejtman Rudolf Špoták (Piráti). Fakt, že se objevil možný strategický investor VW, přiměl podle něj kraj i obce diskutovat o změnách zásad, které definují, co by mělo na letišti být.

Podle Vanky je šance vybudovat v Líních něco hodnotného a zároveň výrazně zlepšit za státní peníze silniční i železniční infrastrukturu oblasti. Nechceme tam něco ničit nebo vytvářet nějakou chemičku, zmínil.

Aktualizaci bude financovat MPO. Šéf odboru regionálního rozvoje Miroslav Michalec řekl, že aktualizace zásad trvá běžně jeden a čtvrt roku a v Česku je umí zpracovat asi pět firem. Náklady odhadl na jeden a půl milionu korun.

Piloti nemají připomínky

„K projednávání zásad nemáme zatím jako piloti připomínky, zmenšení zóny podporujeme. Chceme získat ujištění, že pokud VW nebude mít zájem o toto území, tak letiště zůstane, jako je v současnosti,“ vysvětlil Štefan Koprda, šéf spolku EAGA, Evropské asociace pro rozvoj všeobecného letectví z Líní. V případě, že VW řekne „ano“, tak musí být podle něj v zásadách jasné umístění nového letiště.

Kraj podle Vanky bojuje za to, aby se aeroklubům z Líní postavila moderní plocha jako odpovídající náhrada za Líně. „Jednáme o tom s MPO. Bude to v zásadách rozvoje i v memorandu o porozumění,“ avizoval. Návrh memoranda od MPO zastupitelé v pondělí také schválili.

O továrnu VW za 120 miliard korun vláda velmi stojí. Možnou investici považuje za klíčovou pro transformaci autoprůmyslu v Česku. VW se má do konce března vyjádřit, zda zvolí Líně, Polsko, Slovensko, či Maďarsko. Stavět by koncern chtěl začít koncem roku 2024 a vyrábět články do baterií od roku 2027.

Pro obce je zásadní, že panuje shoda, že zelené plochy na letišti zůstanou zachovány. „Pro nás je důležité, že je teď politická vůle pro to, že se zóna zmenší. Od roku 2009 obce odmítají zastavět zemědělskou půdu v jejich blízkosti,“ zdůraznil starosta Dobřan Martin Sobotka (Aktivní Dobřany). Podle něj se také vrátila do zásad idea vybudovat kvalitní komunikace kolem letiště.

Žádné nové letiště?

„Při 200 hektarech maximálně pro průmysl tam nemůže přijít ledasjaký investor, protože náklady na vybudování infrastruktury by byly vysoké,“ upozornil. Pokud tedy VW Líně odmítne, odkládá se podle Sobotky průmyslová zóna v Líních nadlouho.

„Nejedná se jen o zúžení lokality, ale cílem aktualizace zásad je zrušení stávajícího letiště jako stavby,“ řekl opoziční zastupitel a senátor Vladislav Vilímec (ODS). Nelíbilo se mu, že v době, kdy se VW ještě nerozhodl, zda gigafactory postaví v Líních, už kraj jedná o rušení letiště. Podle Vilímce je jasné, že se žádné nové letiště nevybuduje. Hejtman uvedl, že kraj i obce mají slib ministra dopravy Martina Kupky (ODS).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Plzeňský kraj

Statek komunisté zbořili. Byla tam proluka, pak parkoviště, vypráví pamětnice

Marie Šustrová, rozená Kůsová, vyrůstala na statku ve Starém Plzenci, kde její rodina hospodařila po generace. Pamatuje si německou okupaci, skrývání obilí před povinným odevzdáním i příjezd amerických vojáků na konci druhé světové války. Později zažila také tlak komunistického režimu, kvůli kterému její rodina přišla o dům a hospodářství.
včera v 12:55

Národní parky chtějí „rozbít“ davy turistů. Pomoci mají technologie i osvěta

Tuzemské národní parky hledají způsoby, jak ochránit nejcennější části svého území před rostoucím náporem návštěvníků. V rámci projektu Zodpovědně do přírody chtějí lépe rozložit turistický ruch, využívat data o návštěvnosti a více vzdělávat veřejnost v oblasti ochrany přírody.
včera v 07:00

VideoPlzní hýbe spor o žulovou dlažbu na náměstí Republiky

V Plzni pokračuje spor o žulovou dlažbu na náměstí Republiky. Město nechalo některé původní kameny opracovat, což část obyvatel a odborné veřejnosti vidí jako znehodnocení historického materiálu. Třeba podle architekta Jana Tomana ztrácí dlažba kompletním přeformátováním historickou hodnotu. Spolku Pěstuj prostor zase scházela před zahájením projektu hlubší veřejná diskuze. Radnice naopak argumentuje mimo jiné větším pohodlím pro handicapované. „V dnešní době, kdy se tam musí pohybovat vozíčkáři či nevidomí, tak dlažba musí splňovat parametry,“ zdůraznil technický náměstek primátora Pavel Bosák (Piráti). Podle radnice si navíc patinu dlažba zachová. Zpátky na náměstí, kde jsou nyní místo žulové dlažby bagry a další stavební technika, by se dlažba mohla vrátit do konce léta.
9. 6. 2026

Armádní techniku i výcvik si na Bahna přišly prohlédnout tisíce lidí

Tisíce lidí od sobotního rána proudily na letošní Den pozemních vojsk Bahna u Strašic na Rokycansku. Největší akce pozemních sil v Česku pro veřejnost představila dynamické ukázky vojenské techniky, z novinek například bojové vozidlo pěchoty CV90 a tank Leopard 2A4. Diváci mohli zhlédnout i historické scény. Podle náčelníka Generálního štábu Armády ČR Karla Řehky je zájem i podpora veřejnosti pro armádu velmi důležitá.
6. 6. 2026Aktualizováno6. 6. 2026

Řidiče čeká v létě řada uzavírek. Podívejte se na ty nejvýznamnější

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) i krajští správci komunikací zahájí během léta desítky oprav a stavebních akcí. Řidiče čekají omezení na dálnicích D1, D5 a D11, komplikace přinesou také opravy významných silnic v Praze, Ostravě nebo Liberci. Přinášíme přehled nejdůležitějších rekonstrukcí silnic a dálnic, staveb a s nimi spojených dopravních omezení ve všech krajích.
5. 6. 2026

Policie zadržela muže za poškození stožárů. Hrozil výpadek elektřiny v Plzni

Plzeňští kriminalisté stíhají muže za poškození šesti stožárů velmi vysokého napětí. Je podezřelý, že v polovině dubna je poškodil v okolí silničního průtahu mezi čtvrtí Radčice a obchodním centrem Globus. Hrozil výpadek proudu v Plzni. Policisté ho obvinili z obecného ohrožení a z pokusu o poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení. Soud ho poslal do vazby. Způsobená škoda není přesně vyčíslená, řekla v pondělí policejní mluvčí Pavla Burešová.
1. 6. 2026

Přes Česko přešly silné bouřky, bez proudu skončily tisíce lidí

Hasiči především v Jihočeském kraji řešili na mnoha místech následky odpoledních bouřek. Šlo o úklid spadaných větví a čerpání vody ze sklepů. Tisíce lidí v regionu skončily bez elektřiny. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v neděli odpoledne napršelo na jihu Čech místy i přes 40 milimetrů. Foukal i silný vítr a padaly kroupy. Výstraha meteorologů před bouřkami platí do nedělní půlnoci na většině území Čech vyjma Královéhradeckého kraje a východu Libereckého a Pardubického kraje, ale také pro jihozápadní část Jihomoravského kraje a téměř celou Vysočinu.
31. 5. 2026Aktualizováno31. 5. 2026

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
30. 5. 2026Aktualizováno30. 5. 2026
Načítání...