Opuštěný tyfový hřbitov upomíná na osud haličských židů

Havlíčkův Brod – Při dobrodružné vycházce po polích u Havlíčkova Brodu se může výletník náhle ocitnout mezi hroby. Přestože je hřbitov odlehlý a na první pohled zapomenutý, jde o památné místo. Je to jediný tyfový hřbitov v Česku, který navíc upomíná na – dnes takřka zapomenutý – odsun židů z Haliče a Bukoviny do sběrných táborů během první světové války.

Rozorané brázdy, lány kukuřice a řepky – a potom hroby. Tak vypadá cesta k jedné zastrčené vysočinské památce, která tiše upomíná na utrpení válečných uprchlíků, ale i naději, která se později ukázala jako marná. Leží zde na 400 lidí, na hřbitově je podle historičky Aleny Jindrové 60 celých náhrobků a 30 dalších, poničených. Původně zde stály stromy vytvářené ve tvaru kříže. Později ale na hřbitově vyrostly náletové dřeviny, které podobu hřbitova změnily – a ještě ztížily jeho hledání. Od druhé světové války chyběla hřbitovu dlouho jakákoli údržba, v posledních deseti letech se dělalo alespoň to nejnutnější.

Havlíčkobrodský hřbitov je židovský a také jediný tyfový v Česku. Především ale upomíná na téměř zapomenutý odsun židů z Haliče a Bukoviny do tzv. barákové kolonie pro válečné uprchlíky v Havlíčkově (tehdy Německém) Brodě za první světové války. Byli odváženi, když se k jejich domovům v roce 1915 blížila fronta. Mohli si vzít jen to nejnutnější, a potom nastupovali do vlaků směr Vysočina. Deset tisíc lidí pak tři roky žilo v dřevěných stavbách na místě, kde je dnes havlíčkobrodská psychiatrická léčebna. Nešlo o obdobu nacistických koncentračních táborů, byl to zkrátka uprchlický tábor, ačkoli ho obývali především židé. Obyvatelé měli k dispozici základní občanské vybavení – nemocnici, školu, školku, pekárnu. Platil však přísný režim, který se v prvé řadě týkal hygieny. Přesto v táboře nakonec vypukla epidemie skvrnitého tyfu, spalniček a spály. Havlíčkobrodský publicista Jan Schneider tak charakterizoval podmínky v táboře jako značně tvrdé. Nemoci si vyžádaly stovky obětí, ostatní se ale po skončení války vrátili domů.

Alenu Jindrovou s Janem Schneiderem zaujala paralela německobrodské internace židů za první světové války s deportacemi do nacistických koncentračních táborů. Předpokládají, že šťastný osud většiny lidí odvezených po roce 1915 na Vysočinu přispěl k tomu, že byl nástup židů do transportů za druhé světové války pozoruhodně pokojný. Vzhledem k tomu, co je nebo jejich rodiče potkalo o čtvrt století dříve, domnívali se, že je může potkat nanejvýš zákaz nošení jídla do pokoje – a v nejhorším případě epidemie tyfu. Místo německobrodské barákové kolonie však končili v Terezíně, Osvětimi či Majdanku.

Baráková kolonie
Zdroj: ČT24

Přestože hřbitov u Havlíčkova Brodu upomíná na pozoruhodnou, a přitom jen sotva známou historii, většina lidí, kteří s ním mají co do činění, chce, aby zůstal tak, jak je. Tvrdí, že je zachování hrobů uprostřed polí lepší – bezpečnější a klidnější – než kdyby k němu vedly směrové cedule a poutače. Kdo totiž chce, unikátní tyfový hřbitov najde i tak.

Opuštěná místa kamerou ČT:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 3 hhodinami

VideoByty pro mladé nebudou, Hradec chce bývalou ubytovnu zdravotníků prodat

Zastupitelé Hradce Králové se rozhodli prodat bývalou ubytovnu zdravotníků. Od plánu přebudovat objekt na byty pro mladé ustoupili. Kritici však upozorňují, že bydlení pro mladé rodiny je ve městě zvláště nedostupné. Část veřejnosti proto požaduje, aby město svůj postoj přehodnotilo. Proti prodeji jsou také koaliční Změna pro Hradec a Zelení. Náměstek primátorky Pavel Vrbický (Piráti) naopak počítá s tím, že radnice v červnu vypíše soutěž na prodej domu a do září vybere kupce.
před 13 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 18 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 19 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
včera v 09:00

Video„Šlo o kotníky.“ Svatojánské proudy částečně zasypalo kamení, trasa je uzavřená

Vůbec první turistická trasa v Česku, kterou vyznačil Klub českých turistů, je zavřená. Povodí Vltavy stezku Svatojánské proudy uzavřelo kvůli havarijnímu stavu. Její část zasypalo kamení. „Teď jsme odhalili jedno sesypání hned po zimě přímo na stezku. Dalo se to projít, ale šlo o kotníky. V tu chvíli jsme objednali geotechnický posudek,“ řekl vedoucí provozního střediska Povodí Vltavy Jan Kareis. V okolí ale momentálně žádná upozornění na pád kamení ani zátarasy nejsou. Místní obyvatele už vedení obcí informovalo. Zdejší živnostníci se nyní obávají možného odlivu turistů. Povodí Vltavy čeká na důkladný průzkum celé lokality, který rozhodne o nezbytných opatřeních. Kdy se stezka otevře, se v tuto chvíli neví.
29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026
Načítání...