Český národní komitét (ČNK) ICOMOS, tedy Mezinárodní rada pro památky a sídla, kritizuje rekonstrukci hradu Helfštýn na Přerovsku. Práce podle odborníků provázely četné zásahy do autentické hmoty stavby včetně bourání pozdně gotického zdiva. Ochranné zastřešení údajně stavbu nechrání a do konstrukcí zatéká, uvedl v tiskové zprávě mluvčí organizace Jan Štoll. Rekonstrukce přitom loni získala hlavní cenu jedné z největších tuzemských architektonických soutěží.
Odborníci kritizují opravu hradu Helfštýn. Ta přitom získala hlavní cenu v architektonické soutěži
Hrad Helfštýn je jedním z největších hradů v Česku a také jednou z nejnavštěvovanějších památek v Olomouckém kraji. Zchátralý renesanční palác začali stavbaři opravovat v září 2017 a práce trvaly do srpna 2020. Rekonstrukce stála přes 90 milionů korun.
Práce zahrnovaly statické zajištění objektu, opravu fasády, zastřešení pískovým sklem i vybudování nových průvodcovských tras. Na rekonstrukci hradu dohlížel Národní památkový ústav (NPÚ). Jeho vyjádření se ale ČTK ve čtvrtek získat nepodařilo. Už dříve se ale NPÚ výtkám ze strany ICOMOS bránil.
GALERIE
Opravený renesanční palác na hradě Helfštýn
Názory prezentované komitétem ICOMOS označuje NPÚ za subjektivní a především připomíná, že památka byla ve 20. letech poznamenaná mnoha z dnešního pohledu neodbornými zásahy, se kterými se rekonstrukce musela vypořádat.
Hrad spravuje Muzeum Komenského v Přerově. Mluvčí hradu Eva Lehnertová sdělila, že se ke kritice ICOMOS nebude správa hradu vyjadřovat právě proto, že je jen správcem.
ICOMOS: Dřívější necitlivé zásahy nejsou omluvou
Podle členů Vědeckého výboru pro hrady a zámky ICOMOS nebyly při rekonstrukci zastoupeny moderní a nadčasové aspekty péče o architektonické dědictví.
„Autentická materie zříceniny paláce byla v druhé polovině 20. století narušena řadou velmi necitlivých úprav. To však v žádném případě nemůže zdůvodňovat a omlouvat rezignaci na kvalifikované, památkově akceptovatelné ošetření památky. Nelze přejít, že místo toho byly provedeny četné zásahy do autentické hmoty, včetně bourání zdiva pozdně gotického původu,“ uvedl prezident organizace Václav Girsa.
Rekonstrukce paláce hradu Helfštýn přitom získala v listopadu Českou cenu za architekturu. Porota ceny tehdy uvedla, že autoři vytvořili koncepci respektující historický objekt. Do historické stavby podle ní vložili soudobé architektonické prvky a propojili přízemí s vyššími podlažími paláce, která byla dosud veřejnosti nedostupná. Autory návrhu byli Miroslav Pospíšil a Martin Karlík z olomoucké společnosti atelier-r.
Odborníci z ICOMOS tvrdí, že způsob vodorovného zastřešení paláce, skrytého za korunou zdiva, negarantuje spolehlivou ochranu. „Prohlídka prostorů paláce s masivními závějemi sněhu i partie silně promáčených konstrukcí to stvrzují. Je zjevné, že nesprávně zvolené technické řešení bude záhy namísto ochrany zhoršovat stav autentických konstrukcí a výhledově silně ohrožovat památku,“ stojí ve stanovisku.
„Skutečně moderní a zároveň nadčasové aspekty péče o architektonické dědictví, jako jsou vědecká preciznost materiálového průzkumu, řemeslná a výtvarná pečlivost restaurátorského ošetření nebo celková environmentální šetrnost zásahu, zde zastoupeny nejsou,“ dodal Girsa.
