Objekty ve Vejprtech, kde v roce 2020 kvůli požáru v domově pro lidi s mentálním postižením zemřelo devět lidí, byly zanedbané a technicky degradované. U soudu v Chomutově to jako svědek řekl bezpečnostní technik Jiří Falář. Chyběla projektová dokumentace budov, revize elektrospotřebičů, problémy byly také v hygieně, zdravotní dokumentace klientů nebyla v pořádku, uvedl. Kritizoval také, že uběhlo 40 minut, než se zjistilo, že v domově hoří. Řediteli Městské správy sociálních služeb Viktoru Koláčkovi hrozí za obecné ohrožení z nedbalosti trest od tří do deseti let vězení. Vinu odmítl. Soud pokračuje výslechy dalších svědků ve středu, další jednání budou na konci srpna.
Objekty ve Vejprtech, kde zemřelo devět lidí, byly ve špatném stavu, řekl u soudu technik
Problémů, které musel Koláček řešit, bylo podle Faláře mnoho a peněz na jejich odstranění málo. Pod organizaci patří celkem šestnáct objektů. „Progres v provozních věcech byl poměrně velký (za dobu řízení společnosti Koláčkem),“ uvedl Falář.
V roce 2014 chyběly revize elektrospotřebičů, byly závady na elektroinstalaci. Podle bezpečnostního technika se věci postupně napravovaly. Městská správa sociálních služeb obsluhuje 336 klientů a má 220 zaměstnanců. „Příjmy byly malé, žilo se z ruky do úst,“ řekl Koláček k období před požárem. „V té době bylo mým hlavním zájmem, abychom fungovali, aby splachovaly záchody a nezatékalo,“ popsal a dodal, že jeho zájmem bylo postupně zkolaudovat všechny budovy.
Požár v roce 2020 podle policie založil jeden z klientů domova. Protože byl označen za nepříčetného, policie v jeho případě věc odložila. Řediteli obžaloba vyčítá fungování pobytové sociální služby před požárem. Státní zástupce Vladimír Mužík viní Koláčka z toho, že neplnil řádně své povinnosti ředitele, který má dodržovat právní a jiné předpisy mimo jiné v požární ochraně, a neoznámil dva požáry v domově Kavkaz založené neznámým pachatelem v květnu a říjnu 2019.
Chybějící projektová dokumentace
Objekty Falář kontroloval z pohledu bezpečnosti a požární ochrany každého půl roku. „Nejpalčivějším problémem byla chybějící projektová dokumentace,“ upozornil. Rozsah tragédie podle něj ovlivnilo stavební rozdělení domova Kavkaz. Zaměstnanci byli školeni v požární bezpečnosti. Falář uvedl, že o drobných požárech nevěděl. Koláček řekl, že po nich byly nainstalovány požární hlásiče. K tomu se bezpečnostní technik nevyjádřil.
Nejefektivnější ochranou je podle technika systém elektrické požární signalizace, kdy jsou okamžitě o požáru informováni hasiči. Povinnost systém instalovat platí dnes pro budovy, kde je více než padesát klientů. Bezpečnostní technik řekl, že ústně doporučil umístit do budovy požární hlásiče. „Pokud ale někdo ukradne čidlo detekce požáru, tak stejně nefungují,“ řekl.
40minutová prodleva
Domov Kavkaz má tři nadzemní podlaží, nemusí mít podle platné legislativy ani evakuační výtah, uvedl Falář. U soudu zaznělo, že 40 minut trvalo, než se někdo dozvěděl o tom, že začalo hořet. „To je dlouho,“ podotkl.
Hořet začalo brzy ráno ve společenské místnosti. Při požáru bylo ohroženo 34 klientů domova a jeden vychovatel, který přivolal pomoc. Příčinou byla podle policie manipulace s otevřeným ohněm. Podle Koláčka by se doba oznámení požáru zkrátila na nejvýše patnáct minut od jeho vypuknutí, pokud by příslušný zaměstnanec byl tam, kde měl být. Kouř by podle něj musel vidět z chodby.
Požár podle státního zástupce způsobil škodu čtrnáct milionů korun, stejnou částku žádají jako odškodné rodiny obětí. Řada z nich podle Koláčka nebyla s klienty vůbec v kontaktu.
