V prozatímním Moravském židovském muzeu Malý Mehrin v Brně probíhá nová výstava Naše domy. Mapuje příběhy vybraných objektů, které v roce 1941 nacistický vystěhovalecký fond zabavil brněnským Židům. Takových staveb byly stovky, majitelé domů po jejich ztrátě často skončili v koncentračních táborech.
Nacisté v Brně za války zabavili Židům stovky domů. Jejich příběhy přibližuje nová výstava
Nájemní a obchodní dům na rohu Masarykovy ulice a Kapucínského náměstí v centru města řada Brňanů zná pod značkou konfekční módy Plaček. „Manželé Plačkovi otevřeli na Masarykově třídě několik domů s konfekčním zbožím, ale nebyli majitelé. Tou byla Emma Tellerová. Se synem Arnoštem byla na podzim roku 1941 předvolána na Vystěhovalecký fond (pro Čechy a Moravu) na Štefánikovu ulici do budovy bývalého židovského starobince, kde jim byl dům zabaven,“ vypráví průvodce a popularizátor historie Martin Koplík.
Původní majitelé domu skončili po zabavení majetku jako spousta dalších židovských obyvatel v koncentračních táborech. Adres, které „zmizely“ v roce 1941 v protektorátním vystěhovaleckém fondu, bylo celkem sedm set. Osm vybraných připomíná nová výstava v židovském muzeu Malý Mehrin.
„Chtěli jsme přiblížit co nejpestřejší osudy různých domů i jejich charakter. Takže jsou tady rodinné domy i škola jako zástupce nějaké instituce,“ vysvětluje historička a autorka výstavy Táňa Klementová.
Transport do Terezína i Osvětimi
Expozice mapuje i příběh Reisových z brněnských Židenic. Pamětnice rodinné historie chtěla zůstat v anonymitě, pro výstavu ale poskytla zvukovou nahrávku a unikátní archivní fotografie z nakládání zavazadel před transportem do Terezína.
„V roce 1941 byl nucen dědeček dům prodat, peníze obdržel na účet, ale s ním už nemohl disponovat. V roce 1942 byla rodina odtransportována do Terezína. Zbytek rodiny odešel po dvou letech do Osvětimi,“ popsala pamětnice.
Součástí výstavy je i návštěvnická kniha s adresami všech zabavených domů, ke kterým můžou návštěvníci připsat osobní vzpomínky. Možnost mají do 28. března.