Moravskoslezské krajské město si letos sérií akcí připomene sto let od vzniku takzvané Velké Ostravy. Oslavy výročí vyvrcholí v červnu u příležitosti Muzejní noci. V plánu je kromě výstav a komentovaných prohlídek také dobový kabaret či výtvarné dílny. Náklady na připomínku jubilea budou kolem dvou milionů korun, oznámil ve čtvrtek primátor Jan Dohnal (SPOLU).
Takzvaná Velká Ostrava vznikla sloučením sedmi moravských obcí v jeden celek. K 1. lednu 1924 se spojily Moravská Ostrava, Vítkovice, Přívoz, Mariánské Hory, Zábřeh nad Odrou, Hrabůvka a Nová Ves v jednu obec pod oficiálním názvem Moravská Ostrava. Nové město bylo s takřka 114 tisíci obyvatel po Praze a Brnu třetím nejlidnatějším v Československu. A zůstává jím i nyní v Česku.
„Přes veškeré nedostatky, které projekt Velké Ostravy měl, šlo v té chvíli o obrovský úspěch, cesta k modernímu velkoměstu byla konečně otevřena. Proměny Ostravy, které byly zahájeny po sloučení původně samostatných obcí, byly už v průběhu 20. let razantní. Jejich symbolem budiž naše unikátní Nová radnice, dosud nejrozsáhlejší radniční budova s nejvyšší věží v České republice. Vznikem Velké Ostravy se začal psát příběh třetího největšího města naší země,“ uvedl Dohnal.
Připomněl, že Nová radnice otevřená v roce 1930 už v době svého vzniku reflektovala význam rozrůstajícího se centra města. „Je postavena tak velkoryse, že i skoro po sto letech stále dokáže plnohodnotně plnit svou roli a naplňuje potřeby, které to město má i v dnešní době,“ míní primátor.
„Oslava nás všech“
S myšlenkou připomenutí výročí vzniku Velké Ostravy přišel místostarosta Moravské Ostravy a Přívozu David Witosz (Piráti). Oslavy stého výročí pak iniciovalo pět městských obvodů, nástupců sloučených obcí. „Zrovna z Moravské Ostravy tehdy před sto lety tyto iniciativy přicházely, takže jsme se toho ujali. Jsem rád, že je to akce od nejmenších po největší, jak co se týče městských obvodů, tak toho, jak celé to připomenutí bude koncipováno. Šlo nám o to, aby v tom byly dějiny, kultura, zapojily se děti, školy a byla to opravdu oslava nás všech,“ vyjmenoval Witosz.
Obyvatelé města se mohou těšit na řadu aktivit, které se uskuteční v pěti obvodech, ale fakticky na sedmi místech, která Velkou Ostravu utvořila. „První akcí, kterou zahájíme oslavy výročí, je výstava ve foyer Nové radnice, která odstartuje široké spektrum akcí vrcholících 15. června v rámci Muzejní noci. Kromě výstav a přednášek se lidé mohou kupříkladu těšit na komentované prohlídky atraktivních míst, výtvarné dílny, tančírnu, obecní slavnosti nebo dobový kabaret," popsala náměstkyně primátora pro kulturu Lucie Baránková Vilamová (ANO).
Dodala, že specialitami projektu budou dvě hry s motivy z ostravské historie. „Svým příběhem a provedením zajímavě propojí jednotlivé městské lokality,“ zmínila náměstkyně. Detailnější informace o akcích najdou zájemci na webu www.velkaostrava.cz.
Pozitivně vnímá vznik Velké Ostravy i ředitelka Archivu města Ostravy Hana Šústková. „Pro město to byl impuls zejména v tom, že se zvýšila jeho prestiž v rámci nového státu. Bylo to třetí největší město, takže vyjednávací pozice starosty byly úplně jiné, než kdyby zodpovídal pouze za Moravskou Ostravu, Vítkovice a Mariánské Hory. To bylo zejména důležité proto, že průmyslová aglomerace, která tady vznikla už v 19. století, byla řízená velmi živelně, bez nějakého velkého zájmu státu, a to samozřejmě přinášelo celou řadu negativních jevů,“ je přesvědčená.
Po sloučení dříve samostatných obcí začaly podle Šústkové v Ostravě vznikat i nové bankovní paláce a firemní sídla podniků, které v regionu fungovaly řadu let a bohatly z něj, ale neměly v něm sídla. „Ta byla ve Vídni, posléze pak v Praze nebo Brně," dodala. Podle ní město z tohoto meziválečného rozvoje těží dodnes.
