Musíme se přizpůsobit realitě. Nový šéf Brněnských veletrhů sází na digitalizaci a virtualizaci

Veletrhy se musí přizpůsobit nové realitě, kterou přinesla pandemie covidu. Ze dne na den totiž mohou být výstavní akce zrušeny. Podle nového generálního ředitele Veletrhů Brno Tomáše Moravce je nutné, aby byli organizátoři mnohem flexibilnější a zkrátily se přípravné lhůty. Budoucnost veletrhů vidí v hybridním modelu –⁠ lidé se budou i nadále potkávat na výstavišti, ale i virtuálně.

Tomáš Moravec do funkce generálního ředitele Veletrhů Brno nastoupil od 1. prosince. Musí se potýkat s ještě horší krizí než jeho předchůdce Jiří Kuliš, který strávil v čele městské společnosti dvanáct let a nastupoval v době ekonomické krize. Veletrhy mají za sebou rok a půl, kdy se nemohly konat žádné akce. Ani letošní podzim neznamenal návrat k normálu, i když se některé výstavní akce konat mohly a uskutečnil se i Mezinárodní strojírenský veletrh, ovšem bez větší zahraniční účasti pouze v pěti pavilonech.

„Je potřeba se s tím vyrovnat a stavět ne na kvantitativních, ale na kvalitativních parametrech. Na podzim byla návštěvnost poloviční, což se těžko prodává jako úspěch. Ale když jsme se ptali vystavovatelů, tak byli spokojení. Říkali, že přišli ti správní návštěvníci, které současná omezení neodradila, a veletrh jim něco dal,“ popsal čerstvé zkušenosti Moravec, který už ve firmě působí od roku 1999 a naposledy byl obchodním ředitelem.

Firma se zvedá ze dna

Doufá, že už se firma ocitla na dně a teď se z něj pomalu zvedá. „Na podzim jsme zaznamenali příjemný náběh, atmosféra byla úžasná a lidé se chtěli potkávat. Pak přišla zas taková blbá nálada plná obav. Samozřejmě by bylo potřeba, aby se vnější podmínky stabilizovaly a naučili jsme se s covidem žít, veletrhy se mohly konat a aby se naše životy neřídily podle křivky nemoci,“ řekl Moravec. Každopádně po loňském a letošním ztrátovém roce, které přežila firma díky státním podporám a podpoře města jako majitele, už vedení plánuje pro příští rok ziskový rozpočet.

„Zisk asi nebude velký, ale ve ztrátě už být nechceme,“ řekl Moravec. Firma má za sebou i výrazné snížení počtu zaměstnanců. Z 300 před covidem jich zbylo současných 200. Počet nyní odpovídá velikosti jak uskutečněných, tak plánovaných veletrhů. Postavit například strojírenský veletrh v rozsahu roku 2019 by ani nebylo možné, protože řada firem, které stavěly expozice, se přeorientovala na jiné zakázky. „Některé už se nechtějí k výstavařině vůbec vracet a některé mají kapacity zatím plné,“ uvedl Moravec.

Hybridní model veletrhů

Budoucnost veletrhů vidí v hybridním modelu –⁠ lidé se budou i nadále potkávat na výstavišti, ale některé firmy či lidé nebudou moct přijet, přestože by chtěli nebo by organizátoři chtěli je. „Digitalizace a virtualizace by měla veletrhy obohatit. Už není problém, aby nějaký spíkr mluvil k reálnému publiku dvě hodiny z obrazovky. Veletrhy by souběžně mohly běžet jak v reálu, tak na digitální platformě, aby se mohli zúčastnit i ti, kteří nemohou přijet,“ nastínil budoucnost Moravec.

Veletrhy Brno už si během pandemie zkusily veletrh Urbis, který se uskutečnil celý ve virtuálním prostředí. „Generace Y a Z už něco takového očekávají, do digitálního světa se narodily a je pro ně přirozený,“ uvedl Moravec.

Je podle něj také zřejmé, že některé ze současných akcí jsou v sestupné fázi a mají hvězdné roky za sebou. „Potřebujeme nová témata, o to jsme se snažili vždy. Teď chystáme s výraznou podporou města veletrh zaměřený na mobilitu. V roce 2013 jsme pořádali všeobecný dopravní veletrh Eurotrans, úspěšný nebyl. Ale situace v dopravě a mobilitě se od té doby neskutečně změnila,“ zmínil Moravec obrovský rozmach elektromobility, kterou reprezentují elektroauta či elektroběžky, ale také řada aplikací a chytrých řešení pro zjednodušení cestování.

„Chystáme také projekt Truckshow a setkání lidí kolem trucků. Je potřeba si uvědomit, že u veletrhů už není tak silná byznysová rovina jako v 90. letech. Důležitější se stává společenská rovina a setkání lidí z oboru. Chtěl bych zaset semínka nových akcí, které budou za dva tři roky přinášet zisk,“ dodal Moravec.

Největší stavební zásahy za 20 let

Nový generální ředitel Veletrhů Brno přemýšlí nejen nad tím, jak budou v budoucnu vypadat veletržní akce, ale i nad tím, jak bude vypadat výstavní areál. Nyní se zcela mění podoba západní části areálu, v níž se chystá staveniště pro multifunkční sportovní halu. Podle současných předpokladů by měla stát v roce 2024. Vzniknou zde nová parkovací místa a nová lávka z této části přemostí Bauerovu ulici a chodci tak budou moct dojít k Riviéře. Halu staví město a lávku Ředitelství silnic a dálnic souběžně s přestavbou Bauerovy ulice.

Kvůli stavebním pracím zůstane jedinou možností vjezdu do areálu brána z Křížkovského ulice nevhodná pro současný vjezd kamionů a osobních aut. „Celý rok bude logisticky náročný, bude chybět parkování, takže nám očekávané zmenšení rozsahu veletrhů složitou dopravní situaci usnadní,“ řekl Moravec.

Veletrhy v minulých měsících také postupně zbouraly staré skladištní budovy a do budoucna plánují postavit nové centrální skladiště s poloautomatickým provozem. „Pomůže nám to uspořit náklady, nebudeme muset přejíždět tam a zpátky,“ řekl Moravec. Centralizací skladu se uvolní velké prostory u Bauerovy ulice, které Veletrhy plánují k prodeji. „Umím si zde představit kanceláře, prodejní vzorkovny i moderní sklady,“ řekl Moravec.

První volba pro akce města

V nejbližších letech je pravděpodobné, že se jen obtížně bude hledat akce, která by zaplnila celé výstaviště. Před covidem to dokázal jen strojírenský veletrh a jednou za dva roky veletrh zemědělské techniky Techagro. Letos byl strojírenský veletrh poloviční a vešel se do pěti pavilonů.

„Je naším cílem maximálně vyplnit časoprostor, který areál nabízí. Pokud se nám to nepodaří našimi akcemi či akcemi našich partnerů, je potřeba uvažovat o jiném využití než výstavním. Areál je krásný a unikátní, ale musí žít a něco produkovat. Od svého vzniku se vyvíjel potřebným směrem a tak to bude i do budoucna. Uvidíme, jaké budou možnosti využití areálu,“ řekl Moravec.

Jelikož Veletrhy Brno patří městu, usiluje společnost také o to, aby byl areál pro město první volbou, když hledá místo pro nějakou ze svých akcí. V minulosti už zde byl olympijský park či různé výstavy, také studentská slavnost Majáles.

Veletrhy také usilují o to, aby dlouhodobě pronajaly nevyužívané pavilony Brno a Morava, a kdyby se našel zájemce, je k prodeji i budova bývalého divadla u ulice Hlinky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Požárů elektrokol a elektrokoloběžek přibývá. Pozor na chyby spojené s nabíjením

Počet požárů elektrokol a elektrokoloběžek v Česku roste. Zatímco ještě v roce 2019 hasiči řešili jen tři případy, loni už jich bylo 125. Nejčastější příčinou bývá technická závada spojená s elektrickým zkratem, často při nabíjení.
před 1 hhodinou

Silničáři začali v Mikulově opravovat most na hlavním tahu do Rakouska

Řidiči musejí v Mikulově na Břeclavsku počítat s dopravním omezením na hlavním tahu do Rakouska. Silničáři opravují most přes železniční trať. Provoz zůstává zachován v obou směrech, doprava je ale svedena do zúžených jízdních pruhů a místem je možné projíždět pouze padesátikilometrovou rychlostí. Hotovo má být do konce května. Náklady jsou vyčísleny na 9,5 milionu korun bez DPH.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Na trati Plzeň–Klatovy začala výluka. Aplikace hlásí chyby při nákupu jízdenek

Na železniční trati mezi Plzní a Klatovy začala téměř čtyřměsíční výluka související se stavbou obchvatu Přeštic. Řadu spojů v celé délce nahradily autobusy. Cestující se však musí připravit na drobné komplikace. Dopravce například přemístil některé zastávky, což způsobilo chyby v mobilní aplikaci pro nákup jízdenek.
před 13 hhodinami

Převrácený kamion zablokoval dálnici D1 u Domašova

Převrácený nákladní vůz v pondělí dopoledne na necelou hodinu zablokoval dálnici D1 na 171. kilometru u Domašova na Brněnsku ve směru na Prahu. Následně se začalo jezdit odstavným pruhem, po 13:00 policie dálnici znovu plně zprůjezdnila. Po havárii se utvořila několikakilometrová kolona. Při nehodě nebyl nikdo zraněn.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoSrážek chodců s tramvajemi v Praze ubývá

Nejméně srážek tramvají s chodci za deset let hlásí pražský dopravní podnik. Ve srovnání s lety před pandemií covidu jde o třetinový pokles. Z více než sedmdesáti loňských nehod skončila většina lehkým zraněním, dvě ale smrtí. Dopravní podnik se jim snaží předcházet školením řidičů i osvětou. Právě proto zveřejnil videa střetů. Nejrizikovější úsek v Praze začíná na I. P. Pavlova. Podle koordinátora BESIP pro Středočeský kraj Ondřeje Žabenského může za většinu nehod spěch a nepozornost. „Dneska vidíme sluchátka v uších, zraky upřené do mobilu,“ pronesl.
včera v 06:30

Přenášela zbraně i motáky. Dana Milatová se do odboje zapojila už jako školačka

Rodina Gajdošíkových se za druhé světové války aktivně účastnila odboje na Zlínsku. Do ilegální činnosti se zapojily i děti – Dana Milatová jako školačka přenášela partyzánům zbraně, které měl otec v úkrytech na hřbitově, a z věznice gestapa pašovala motáky. Věděla, že jí jde o život, přesto se do nebezpečných akcí s odvahou pouštěla. Ani dnes by prý neváhala a bojovala by za svobodu.
1. 3. 2026

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
1. 3. 2026

Obce raději kupují zchátralé nemovitosti, obávají se vzniku problémových ubytoven

Města a obce vykupují nemovitosti, aby zabránily jejich přeměně na soukromé sociální ubytovny. Za pořízení a následné rekonstrukce tak vydávají desítky milionů korun. Často jde o hotely, ale odkupují také budovy pošty nebo bývalé obchodní domy.
28. 2. 2026
Načítání...