Musíme se přizpůsobit realitě. Nový šéf Brněnských veletrhů sází na digitalizaci a virtualizaci

Veletrhy se musí přizpůsobit nové realitě, kterou přinesla pandemie covidu. Ze dne na den totiž mohou být výstavní akce zrušeny. Podle nového generálního ředitele Veletrhů Brno Tomáše Moravce je nutné, aby byli organizátoři mnohem flexibilnější a zkrátily se přípravné lhůty. Budoucnost veletrhů vidí v hybridním modelu –⁠ lidé se budou i nadále potkávat na výstavišti, ale i virtuálně.

Tomáš Moravec do funkce generálního ředitele Veletrhů Brno nastoupil od 1. prosince. Musí se potýkat s ještě horší krizí než jeho předchůdce Jiří Kuliš, který strávil v čele městské společnosti dvanáct let a nastupoval v době ekonomické krize. Veletrhy mají za sebou rok a půl, kdy se nemohly konat žádné akce. Ani letošní podzim neznamenal návrat k normálu, i když se některé výstavní akce konat mohly a uskutečnil se i Mezinárodní strojírenský veletrh, ovšem bez větší zahraniční účasti pouze v pěti pavilonech.

„Je potřeba se s tím vyrovnat a stavět ne na kvantitativních, ale na kvalitativních parametrech. Na podzim byla návštěvnost poloviční, což se těžko prodává jako úspěch. Ale když jsme se ptali vystavovatelů, tak byli spokojení. Říkali, že přišli ti správní návštěvníci, které současná omezení neodradila, a veletrh jim něco dal,“ popsal čerstvé zkušenosti Moravec, který už ve firmě působí od roku 1999 a naposledy byl obchodním ředitelem.

Firma se zvedá ze dna

Doufá, že už se firma ocitla na dně a teď se z něj pomalu zvedá. „Na podzim jsme zaznamenali příjemný náběh, atmosféra byla úžasná a lidé se chtěli potkávat. Pak přišla zas taková blbá nálada plná obav. Samozřejmě by bylo potřeba, aby se vnější podmínky stabilizovaly a naučili jsme se s covidem žít, veletrhy se mohly konat a aby se naše životy neřídily podle křivky nemoci,“ řekl Moravec. Každopádně po loňském a letošním ztrátovém roce, které přežila firma díky státním podporám a podpoře města jako majitele, už vedení plánuje pro příští rok ziskový rozpočet.

„Zisk asi nebude velký, ale ve ztrátě už být nechceme,“ řekl Moravec. Firma má za sebou i výrazné snížení počtu zaměstnanců. Z 300 před covidem jich zbylo současných 200. Počet nyní odpovídá velikosti jak uskutečněných, tak plánovaných veletrhů. Postavit například strojírenský veletrh v rozsahu roku 2019 by ani nebylo možné, protože řada firem, které stavěly expozice, se přeorientovala na jiné zakázky. „Některé už se nechtějí k výstavařině vůbec vracet a některé mají kapacity zatím plné,“ uvedl Moravec.

Hybridní model veletrhů

Budoucnost veletrhů vidí v hybridním modelu –⁠ lidé se budou i nadále potkávat na výstavišti, ale některé firmy či lidé nebudou moct přijet, přestože by chtěli nebo by organizátoři chtěli je. „Digitalizace a virtualizace by měla veletrhy obohatit. Už není problém, aby nějaký spíkr mluvil k reálnému publiku dvě hodiny z obrazovky. Veletrhy by souběžně mohly běžet jak v reálu, tak na digitální platformě, aby se mohli zúčastnit i ti, kteří nemohou přijet,“ nastínil budoucnost Moravec.

Veletrhy Brno už si během pandemie zkusily veletrh Urbis, který se uskutečnil celý ve virtuálním prostředí. „Generace Y a Z už něco takového očekávají, do digitálního světa se narodily a je pro ně přirozený,“ uvedl Moravec.

Je podle něj také zřejmé, že některé ze současných akcí jsou v sestupné fázi a mají hvězdné roky za sebou. „Potřebujeme nová témata, o to jsme se snažili vždy. Teď chystáme s výraznou podporou města veletrh zaměřený na mobilitu. V roce 2013 jsme pořádali všeobecný dopravní veletrh Eurotrans, úspěšný nebyl. Ale situace v dopravě a mobilitě se od té doby neskutečně změnila,“ zmínil Moravec obrovský rozmach elektromobility, kterou reprezentují elektroauta či elektroběžky, ale také řada aplikací a chytrých řešení pro zjednodušení cestování.

„Chystáme také projekt Truckshow a setkání lidí kolem trucků. Je potřeba si uvědomit, že u veletrhů už není tak silná byznysová rovina jako v 90. letech. Důležitější se stává společenská rovina a setkání lidí z oboru. Chtěl bych zaset semínka nových akcí, které budou za dva tři roky přinášet zisk,“ dodal Moravec.

Největší stavební zásahy za 20 let

Nový generální ředitel Veletrhů Brno přemýšlí nejen nad tím, jak budou v budoucnu vypadat veletržní akce, ale i nad tím, jak bude vypadat výstavní areál. Nyní se zcela mění podoba západní části areálu, v níž se chystá staveniště pro multifunkční sportovní halu. Podle současných předpokladů by měla stát v roce 2024. Vzniknou zde nová parkovací místa a nová lávka z této části přemostí Bauerovu ulici a chodci tak budou moct dojít k Riviéře. Halu staví město a lávku Ředitelství silnic a dálnic souběžně s přestavbou Bauerovy ulice.

Kvůli stavebním pracím zůstane jedinou možností vjezdu do areálu brána z Křížkovského ulice nevhodná pro současný vjezd kamionů a osobních aut. „Celý rok bude logisticky náročný, bude chybět parkování, takže nám očekávané zmenšení rozsahu veletrhů složitou dopravní situaci usnadní,“ řekl Moravec.

Veletrhy v minulých měsících také postupně zbouraly staré skladištní budovy a do budoucna plánují postavit nové centrální skladiště s poloautomatickým provozem. „Pomůže nám to uspořit náklady, nebudeme muset přejíždět tam a zpátky,“ řekl Moravec. Centralizací skladu se uvolní velké prostory u Bauerovy ulice, které Veletrhy plánují k prodeji. „Umím si zde představit kanceláře, prodejní vzorkovny i moderní sklady,“ řekl Moravec.

První volba pro akce města

V nejbližších letech je pravděpodobné, že se jen obtížně bude hledat akce, která by zaplnila celé výstaviště. Před covidem to dokázal jen strojírenský veletrh a jednou za dva roky veletrh zemědělské techniky Techagro. Letos byl strojírenský veletrh poloviční a vešel se do pěti pavilonů.

„Je naším cílem maximálně vyplnit časoprostor, který areál nabízí. Pokud se nám to nepodaří našimi akcemi či akcemi našich partnerů, je potřeba uvažovat o jiném využití než výstavním. Areál je krásný a unikátní, ale musí žít a něco produkovat. Od svého vzniku se vyvíjel potřebným směrem a tak to bude i do budoucna. Uvidíme, jaké budou možnosti využití areálu,“ řekl Moravec.

Jelikož Veletrhy Brno patří městu, usiluje společnost také o to, aby byl areál pro město první volbou, když hledá místo pro nějakou ze svých akcí. V minulosti už zde byl olympijský park či různé výstavy, také studentská slavnost Majáles.

Veletrhy také usilují o to, aby dlouhodobě pronajaly nevyužívané pavilony Brno a Morava, a kdyby se našel zájemce, je k prodeji i budova bývalého divadla u ulice Hlinky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Lidé na náhradu kloubu čekají až tři roky. Změnit to mají i roboti

Na výměnu kyčelního či kolenního kloubu čekají pacienti v tuzemsku i několik let. Některé nemocnice se proto snaží zrychlit operace pomocí robotických systémů, nových typů endoprotéz nebo multidisciplinárních postupů ERAS. Přestože moderní technologie mohou zlepšit přesnost výkonu a urychlit rekonvalescenci, jejich širší využití brzdí vysoké pořizovací náklady i kapacitní limity jednotlivých pracovišť.
před 1 hhodinou

Soud uložil v kauze Stoka další tresty

Krajský soud v Brně uložil v korupční kauze Stoka Petru Liškutinovi, Michalu Unzeitigovi a Jiřímu Hosovi podmíněné a peněžité tresty. Soud jim schválil dohody o vině a trestu, které uzavřeli se státním zástupcem. Jedná se o další schválené dohody v kauze údajného ovlivňování zakázek v městské části Brno-střed. Všechny již schválené dohody jsou pravomocné.
před 2 hhodinami

Vodárny chystají od nového roku zdražení, v průměru o inflaci

Vodárny v těchto dnech zveřejňují ceníky na příští rok. Ve většině regionů vodné a stočné zvýší, v průměru o inflaci. Domácnosti to vyjde řádově na stokoruny ročně navíc.
před 4 hhodinami

Komora kvůli ubývajícím venkovským lékárnám žádá systémovou změnu

Z menších měst a obcí dál mizí lékárny, jejichž provoz je kvůli nastaveným podmínkám stále obtížnější. Ve velkých městech naopak přibývají především pobočky velkých řetězců. Hluk na Uherskohradišťsku je jednou z mála výjimek – po roce tam lékárnu znovu otevřeli. Česká lékárnická komora proto žádá systémové změny, díky kterým by se provoz lékáren vyplatil i v menších obcích. Podle ministerstva zdravotnictví se od příštího roku změní způsob bonifikací tak, aby lékárenská péče nebyla hrazena pouze podle ceny vydaných léků.
před 18 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 21 hhodinami

Podmínka za znásilnění pro muže ze Siřemi byla porušením zákona, rozhodl Nejvyšší soud

Krajský soud v Ústí nad Labem porušil zákon, když muži z Lounska uložil za znásilnění a omezování osobní svobody jen podmínku. Nejvyšší soud (NS) dal za pravdu stížnosti bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blažka (dříve za ODS). Muž později trestnou činnost opakoval, údajně v Siřemi věznil a znásilňoval další ženu. Výrok NS se však týká předešlého odsouzení a nemá bezprostřední důsledky. Za dané procesní situace totiž NS nemůže verdikt zrušit.
před 21 hhodinami

ODS ukončila členství odcházejícím zastupitelům z jihu Čech. Podle Kuby je to nešťastné

Vedení ODS fakticky ukončilo členství jihočeským a českobudějovickým zastupitelům, kteří již dříve oznámili, že stranu opustí. Končí na základě veřejné deklarace odchodu, řekl místopředseda občanských demokratů Martin Kupka. Ve straně tak skončili mimo jiné jihočeský hejtman Martin Kuba nebo českobudějovická primátorka Dagmar Škodová Parmová. Celkem jde o třicet krajských a čtrnáct českobudějovických zastupitelů zvolených za ODS. Všichni chtějí vstoupit do nového hnutí, které právě Kuba připravuje.
před 23 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24
Načítání...