Musíme se přizpůsobit realitě. Nový šéf Brněnských veletrhů sází na digitalizaci a virtualizaci

Veletrhy se musí přizpůsobit nové realitě, kterou přinesla pandemie covidu. Ze dne na den totiž mohou být výstavní akce zrušeny. Podle nového generálního ředitele Veletrhů Brno Tomáše Moravce je nutné, aby byli organizátoři mnohem flexibilnější a zkrátily se přípravné lhůty. Budoucnost veletrhů vidí v hybridním modelu –⁠ lidé se budou i nadále potkávat na výstavišti, ale i virtuálně.

Tomáš Moravec do funkce generálního ředitele Veletrhů Brno nastoupil od 1. prosince. Musí se potýkat s ještě horší krizí než jeho předchůdce Jiří Kuliš, který strávil v čele městské společnosti dvanáct let a nastupoval v době ekonomické krize. Veletrhy mají za sebou rok a půl, kdy se nemohly konat žádné akce. Ani letošní podzim neznamenal návrat k normálu, i když se některé výstavní akce konat mohly a uskutečnil se i Mezinárodní strojírenský veletrh, ovšem bez větší zahraniční účasti pouze v pěti pavilonech.

„Je potřeba se s tím vyrovnat a stavět ne na kvantitativních, ale na kvalitativních parametrech. Na podzim byla návštěvnost poloviční, což se těžko prodává jako úspěch. Ale když jsme se ptali vystavovatelů, tak byli spokojení. Říkali, že přišli ti správní návštěvníci, které současná omezení neodradila, a veletrh jim něco dal,“ popsal čerstvé zkušenosti Moravec, který už ve firmě působí od roku 1999 a naposledy byl obchodním ředitelem.

Firma se zvedá ze dna

Doufá, že už se firma ocitla na dně a teď se z něj pomalu zvedá. „Na podzim jsme zaznamenali příjemný náběh, atmosféra byla úžasná a lidé se chtěli potkávat. Pak přišla zas taková blbá nálada plná obav. Samozřejmě by bylo potřeba, aby se vnější podmínky stabilizovaly a naučili jsme se s covidem žít, veletrhy se mohly konat a aby se naše životy neřídily podle křivky nemoci,“ řekl Moravec. Každopádně po loňském a letošním ztrátovém roce, které přežila firma díky státním podporám a podpoře města jako majitele, už vedení plánuje pro příští rok ziskový rozpočet.

„Zisk asi nebude velký, ale ve ztrátě už být nechceme,“ řekl Moravec. Firma má za sebou i výrazné snížení počtu zaměstnanců. Z 300 před covidem jich zbylo současných 200. Počet nyní odpovídá velikosti jak uskutečněných, tak plánovaných veletrhů. Postavit například strojírenský veletrh v rozsahu roku 2019 by ani nebylo možné, protože řada firem, které stavěly expozice, se přeorientovala na jiné zakázky. „Některé už se nechtějí k výstavařině vůbec vracet a některé mají kapacity zatím plné,“ uvedl Moravec.

Hybridní model veletrhů

Budoucnost veletrhů vidí v hybridním modelu –⁠ lidé se budou i nadále potkávat na výstavišti, ale některé firmy či lidé nebudou moct přijet, přestože by chtěli nebo by organizátoři chtěli je. „Digitalizace a virtualizace by měla veletrhy obohatit. Už není problém, aby nějaký spíkr mluvil k reálnému publiku dvě hodiny z obrazovky. Veletrhy by souběžně mohly běžet jak v reálu, tak na digitální platformě, aby se mohli zúčastnit i ti, kteří nemohou přijet,“ nastínil budoucnost Moravec.

Veletrhy Brno už si během pandemie zkusily veletrh Urbis, který se uskutečnil celý ve virtuálním prostředí. „Generace Y a Z už něco takového očekávají, do digitálního světa se narodily a je pro ně přirozený,“ uvedl Moravec.

Je podle něj také zřejmé, že některé ze současných akcí jsou v sestupné fázi a mají hvězdné roky za sebou. „Potřebujeme nová témata, o to jsme se snažili vždy. Teď chystáme s výraznou podporou města veletrh zaměřený na mobilitu. V roce 2013 jsme pořádali všeobecný dopravní veletrh Eurotrans, úspěšný nebyl. Ale situace v dopravě a mobilitě se od té doby neskutečně změnila,“ zmínil Moravec obrovský rozmach elektromobility, kterou reprezentují elektroauta či elektroběžky, ale také řada aplikací a chytrých řešení pro zjednodušení cestování.

„Chystáme také projekt Truckshow a setkání lidí kolem trucků. Je potřeba si uvědomit, že u veletrhů už není tak silná byznysová rovina jako v 90. letech. Důležitější se stává společenská rovina a setkání lidí z oboru. Chtěl bych zaset semínka nových akcí, které budou za dva tři roky přinášet zisk,“ dodal Moravec.

Největší stavební zásahy za 20 let

Nový generální ředitel Veletrhů Brno přemýšlí nejen nad tím, jak budou v budoucnu vypadat veletržní akce, ale i nad tím, jak bude vypadat výstavní areál. Nyní se zcela mění podoba západní části areálu, v níž se chystá staveniště pro multifunkční sportovní halu. Podle současných předpokladů by měla stát v roce 2024. Vzniknou zde nová parkovací místa a nová lávka z této části přemostí Bauerovu ulici a chodci tak budou moct dojít k Riviéře. Halu staví město a lávku Ředitelství silnic a dálnic souběžně s přestavbou Bauerovy ulice.

Kvůli stavebním pracím zůstane jedinou možností vjezdu do areálu brána z Křížkovského ulice nevhodná pro současný vjezd kamionů a osobních aut. „Celý rok bude logisticky náročný, bude chybět parkování, takže nám očekávané zmenšení rozsahu veletrhů složitou dopravní situaci usnadní,“ řekl Moravec.

Veletrhy v minulých měsících také postupně zbouraly staré skladištní budovy a do budoucna plánují postavit nové centrální skladiště s poloautomatickým provozem. „Pomůže nám to uspořit náklady, nebudeme muset přejíždět tam a zpátky,“ řekl Moravec. Centralizací skladu se uvolní velké prostory u Bauerovy ulice, které Veletrhy plánují k prodeji. „Umím si zde představit kanceláře, prodejní vzorkovny i moderní sklady,“ řekl Moravec.

První volba pro akce města

V nejbližších letech je pravděpodobné, že se jen obtížně bude hledat akce, která by zaplnila celé výstaviště. Před covidem to dokázal jen strojírenský veletrh a jednou za dva roky veletrh zemědělské techniky Techagro. Letos byl strojírenský veletrh poloviční a vešel se do pěti pavilonů.

„Je naším cílem maximálně vyplnit časoprostor, který areál nabízí. Pokud se nám to nepodaří našimi akcemi či akcemi našich partnerů, je potřeba uvažovat o jiném využití než výstavním. Areál je krásný a unikátní, ale musí žít a něco produkovat. Od svého vzniku se vyvíjel potřebným směrem a tak to bude i do budoucna. Uvidíme, jaké budou možnosti využití areálu,“ řekl Moravec.

Jelikož Veletrhy Brno patří městu, usiluje společnost také o to, aby byl areál pro město první volbou, když hledá místo pro nějakou ze svých akcí. V minulosti už zde byl olympijský park či různé výstavy, také studentská slavnost Majáles.

Veletrhy také usilují o to, aby dlouhodobě pronajaly nevyužívané pavilony Brno a Morava, a kdyby se našel zájemce, je k prodeji i budova bývalého divadla u ulice Hlinky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Na přelomu roku bude sněžit, na horách má připadnout až 15 centimetrů sněhu

Během Silvestra a prvního dne nového roku má napadnout na severozápadě a severu Čech a v části Českomoravské vrchoviny kolem osmi centimetrů sněhu, na horách až patnáct centimetrů. Od středečního večera se mají zejména od vyšších poloh tvořit sněhové jazyky. Od čtvrtečního dopoledne do pátečního odpoledne bude ve středních a západních Čechách, na severu Moravy a ve Slezsku foukat vítr s nárazy kolem sedmdesáti kilometrů v hodině, uvedl ve výstraze Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
před 5 hhodinami

Oprava českobudějovické Slavie se prodraží. Město viní projektanty a zvažuje žalobu

Po víc než dvou letech se v centru Českých Budějovic znovu otevřel veřejnosti kulturní dům Slavie. Nově má pět pater – kromě společenského sálu a restaurace tam vznikl i divadelní sál. Rekonstrukce vyjde nejméně na 900 milionů korun, což je oproti původním odhadům zhruba o 200 milionů více. Podle vedení města za zdražení mohou chyby v projektu a radnice zvažuje soudní spor s projektanty.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Liberecká a českolipská nemocnice se sloučí

Akcionáři Krajské nemocnice Liberec (KNL) schválili sloučení s Nemocnicí s poliklinikou Česká Lípa. K 1. lednu 2026 tak vznikne zdravotnické zařízení s více než 1600 lůžky a 4700 zaměstnanci. Bude patřit k desítce největších nemocnic v Česku. Českolipská nemocnice spojením zanikne a její majetek přejde na KNL. Informoval o tom hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj), který na valné hromadě zastupoval Liberecký kraj jako majoritního akcionáře.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Němci odvezou všechen nelegální odpad z Brna. Datum bude známo začátkem roku

Termín odvozu dalších asi 280 tun nelegálního odpadu z Brna-Horních Heršpic bude znám začátkem příštího roku, oznámilo na síti X ministerstvo životního prostředí. Německo si tak z místa nakonec odveze veškerý uložený odpad. Celkem jde o 317 tun plastů, laminátů a dalšího materiálu z demontáží letadel či větrných turbín. Z nelegální skládky odvezla najatá firma prvních 35 tun před Vánoci, o větší části odpadu ale nebylo jasno.
včeraAktualizovánovčera v 17:20

Státní zástupce obžaloval tři muže z útoků na bezdomovce v obchodním centru

Státní zástupce obžaloval tři muže, kteří podle kriminalistů bezdůvodně napadli a týrali bezdomovce v obchodním domě v Praze 1. Dva z nich pracovali jako ostraha obchodního centra. Žalobce trojici viní z ublížení na zdraví, vydírání, loupeže a nebezpečného vyhrožování, jeden z mužů je navíc stíhaný i kvůli projevu sympatií k nacistickému hnutí. Všem hrozí až deset let vězení.
včera v 13:25

Domovy pro seniory mohou od ledna zdražit, už teď musí klienty odmítat

Celodenní strava o třicet korun dráž a za ubytování o dvacet korun více – takové navýšení si za každý den budou moci od ledna účtovat domovy pro seniory. Vzrostou i částky za pobyt v odlehčovacích službách, týdenních stacionářích nebo domovech pro lidi se zdravotním postižením. Důvodem je růst nákladů na provoz, energie či například nákup potravin.
včera v 06:30

Kompenzace regionům za dostavbu Dukovan mají vyjít na patnáct miliard

Patnáct miliard korun mají stát kompenzační opatření v regionech dotčených dostavbou Jaderné elektrárny Dukovany. Většinu sumy uhradí stát, část ale i kraje a obce. Ty už připravují projekty na bydlení a infrastrukturu. S výstavbou nových bloků má totiž přijít až deset tisíc lidí.
28. 12. 2025

Potrubí rozvádějící v Karlových Varech minerální vodu čekají rozsáhlé opravy

Páteřní rozvod minerální vody v Karlových Varech je podle odborníků v havarijním stavu. V příštím roce se tak musí opravit. Město na to vyčlení přes 50 milionů. Potrubí vodu rozvádí do dvou desítek lázeňských hotelů. Pod lázněmi a korytem řeky Teplé ho vedou více než čtyři kilometry. Voda trubkami proudila 35 let, nutné opravy se už ale několikrát odložily. Experti při opravách budou muset zřídit dočasné potrubí, protože ani jeden hotel nesmí zůstat od dodávek vřídelní vody odříznutý.
28. 12. 2025
Načítání...