Skulinou na Západ nahlédlo dva a půl milionu lidí. První strojírenský veletrh se odehrál před 60 lety

3 minuty
První ročník veletrhu navštívily davy lidí
Zdroj: ČT24

Šedesát let od prvního mezinárodního strojírenského veletrhu slaví brněnské výstaviště. Kvůli akci tam na konci 50. let minulého století za rok postavili pavilony B, C a Z. Pro komunistickou zemi za železnou oponou to znamenalo jedno z mála možných propojení se Západem. Z obchodů za miliardy ale těžil i tehdejší režim. Na první ročník přišlo asi 2,5 milionu návštěvníků, ten loňský jich přitáhl 80 tisíc.

Davy se tísnily za páskami, návštěvníci vrhali zaujaté pohledy. Nadšení dní prvního strojírenského veletrhu si vybavuje i Karel Svoboda. Brněnské výstaviště vedl třicet let. „Já jsem nastoupil na výstaviště před prvním veletrhem v červnu 1959. V té době už byl vydaný zákaz dovolených, a to se pracovalo 14, 16 až 20 hodin denně,“ vzpomínal bývalý ředitel Brněnských veletrhů a výstav.

Cesta k prvnímu ročníku v někdejším komunistickém Československu přitom nebyla vůbec snadná. Předcházely mu tři úspěšné ročníky Výstavy československého strojírenství. Tu se vláda rozhodla pořádat v roce 1955 po zjištění, že i státem řízená ekonomika se bez velkých prodejních či prezentačních akcí neobejde. Výsledky strojírenských výstav ukázaly, že bude nutné umožnit účast i zahraničním vystavovatelům, a tím vytvořit nabídku pro dovozy do Československa.

Podle pamětníků tak byl veletrh oknem na Západ zpoza železné opony. Prezentovaly se na něm zahraniční firmy a uzavíraly mezinárodní obchody. Památky od návštěv z ciziny má i pan Svoboda, třeba krokodýla z Kuby nebo kravský zvon ze Švýcarska.

Dodnes si vybavuje i večeři pořádanou v 80. letech pro tehdejšího šéfa britské konzervativní strany. „Ptal jsem se našeho obchodního rady, jaký mám pronést přípitek. On říkal, že musím připít na královnu a uvidím, jak pan velvyslanec vyskočí. Tak jsem připil na královnu. A on skutečně vyskočil,“ svěřil se Svoboda.

Za rok kvůli veletrhu vyrostly tři nové pavilony

Tři pavilony stavěné speciálně pro veletrh z roku 1959 vznikly ve velké rychlosti. Za krátkou dobu se tak výstaviště z roku 1928, které velmi utrpělo válkou, výrazně změnilo a rozšířilo. „Byly to pavilony B, C a Z. Každý z nich byl něčím zvláštní. Béčko byla tovární hala s těžkou únosnou podlahou, vedla tam železniční vlečka a mělo prosklení jako továrna,“ popsala architektka Veletrhů Brno Lenka Štěpánková.

Pavilon C měl být vzorovým obchodním domem se vzdušným vnitřním atriem. Třetím byl pavilon Z s kruhovým půdorysem o průměru 100 metrů v přízemí a kupolovitou střechou ve výšce 37 metrů. První brněnský veletrh byl velkým obchodním úspěchem. Československé podniky zahraničního obchodu, které měly v té době monopol na obchodování s cizinou, totiž během akce či při následných jednáních uzavřely obchody za více než pět miliard korun.

V následujících letech se veletrh stále rozrůstal, zvyšoval se zájem vystavovatelů, výstavní plocha byla pro každý ročník vyprodána. Rekordní počet vystavovatelů přijel v roce 1988. Z 2756 jich bylo 2438 ze zahraničí. I po změně režimu v roce 1989 zůstal veletrh stálou akcí, i když se v době ekonomické krize musel potýkat s poklesem zájmu vystavovatelů. Po nastartování ekonomiky však začal stejně jako vystavující firmy růst.

Mezinárodní strojírenský veletrh
Zdroj: ČT24

Loni na něj obdobně jako v předchozích letech zavítalo přes osmdesát tisíc lidí, přičemž asi desetina z nich byla ze zahraničí. Představilo se 1651 firem z 32 zemí, které obsadily plochu 45 tisíc čtverečních metrů. Kvůli omezené kapacitě musí pořadatelé posledních ročníků některé vystavovatele odmítat.

Pod obří kupolí pavilonu Z se už pracuje na instalaci letošního strojírenského veletrhu. Dál se vyvíjí i celý areál. Aktuálně se projektuje nový pavilon. Nová hala se má stavět na prostranství u pavilonu A, podle současných plánů má být hotová v roce 2022.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Seniory v bzeneckém domově může ohrozit špatné zacházení, míní kancelář ombudsmana

Pracovníci kanceláře ombudsmana při loňské návštěvě v Domově u sv. Marušky v Bzenci na Hodonínsku, který zajišťuje domácí péči nesoběstačným a nemohoucím lidem, zjistili řadu pochybení. Například to, že odborné úkony, jako je podávání léků, dělal nekvalifikovaný personál. Klienti mohou být ohroženi špatným zacházením, upozornil zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm. Člen výboru spolku U sv. Marušky Lukáš Polánek nařčení vyvrací.
16. 5. 2025Aktualizováno16. 5. 2025

Hotel Strindberg je kulisou pro komplikovanost vztahů

Postavy z nejvýznamnějších her švédského klasika Augusta Strindberga svedl dohromady současný australský dramatik Simon Stone. Potkávají se v jeho hře Hotel Strindberg v české premiéře na jevišti Národního divadla Brno.
16. 5. 2025

Soud v kauze Stoka II potrestal dalšího podnikatele a jeho firmu

Městský soud v Brně ve čtvrtek v korupční kauze Stoka II uložil podnikateli Karlu Weiglovi a jeho firmě KWM PLUS peněžité tresty. Za zjednání výhody při zadání veřejné zakázky a účastenství ve formě pomoci soud podnikateli uložil trest 410 tisíc korun, firmě 300 tisíc. Při zakázkách brněnské Správy železnic dělali takzvaně křoví. Podnikatel i zmocněnec firmy přiznali vinu. Rozhodnutí zatím není pravomocné. Tresty ve věci soud ukládal už i dříve.
15. 5. 2025

Rozházený textil a poškozené kontejnery řeší řada měst a obcí

Od letoška platí pro obce nová povinnost zajistit oddělený sběr textilu jako odpadu, aby nekončil v popelnicích s tím směsným a nešel dále využít. Města a obce ale řeší řadu problémů s tím spojených, třeba rozházený textil nebo poničené kontejnery. Někde nemohou sehnat společnost, která by se o textil postarala. Firmám zase chybí kapacity.
14. 5. 2025

Narození i životy prasat bude v novém vepříně na Znojemsku řídit počítač

Zatím jsou zdejší kóje prázdné, ale brzy by v nich mělo být 1350 prasnic. Společnost Rhea Holding postavila na Znojemsku za 220 milionů korun vepřín, údajně nejmodernější v Česku. Narození i životy prasat v něm bude řídit počítač, využívat se bude například i krmný robot. Roční produkce má dosáhnout až padesáti tisíc selat. Provoz má mít na starosti pouze jedenáct zaměstnanců. Nový provoz alespoň nepatrně zvýší českou soběstačnost v produkci vepřového masa. Ta je aktuálně na 46 procentech, v devadesátých letech přitom byla víc než stoprocentní.
14. 5. 2025

Bomby zničily babičce v Brně firmu i byt, vzpomíná Feld na druhou světovou válku

Při spojeneckém bombardování Brna v listopadu 1944 zničily bomby velkou část středu Brna. Šest tisíc lidí přišlo o přístřeší, téměř šest set obyvatel zahynulo. Všichni členové rodiny Feldových, kteří se schovali do krytu, přežili, ale babičce Josefa Felda zničily bomby firmu i byt. Jedna z nich byla dokonce časovaná, škodu dokončila o tři dny později. V domě už naštěstí nikdo nebyl.
10. 5. 2025

Papež Lev XIV. v minulosti pobýval i v Brně

Nový papež Lev XIV. (vlastním jménem Robert F. Prevost) navštívil Českou republiku v minulosti nejméně desetkrát. K brněnské diecézi má podle tamního biskupa Pavla Konzbula blízko. Konkrétně k augustiniánskému klášteru na Starém Brně, protože je členem řádu. Při výkonu funkce generálního převora řádu v Brně pobýval Prevost jako host někdejšího opata. Provinciál řádu Juan Provecho potvrdil, že se měl původně příští neděli v Praze účastnit biřmování.
10. 5. 2025

Vulgarity i kopanec do krku. Policisté se zabývají šikanou na jihu Moravy

Policie se zabývá případy šikany a napadení na Znojemsku. Videa ze dvou incidentů, ke kterým došlo v Miroslavi, kolují na sociálních sítích. Jedná se o konflikty mezi dětmi a mladistvými. Strážci zákona už totožnost účastníků potyček znají.
9. 5. 2025
Načítání...