Šedesát let od prvního mezinárodního strojírenského veletrhu slaví brněnské výstaviště. Kvůli akci tam na konci 50. let minulého století za rok postavili pavilony B, C a Z. Pro komunistickou zemi za železnou oponou to znamenalo jedno z mála možných propojení se Západem. Z obchodů za miliardy ale těžil i tehdejší režim. Na první ročník přišlo asi 2,5 milionu návštěvníků, ten loňský jich přitáhl 80 tisíc.
Skulinou na Západ nahlédlo dva a půl milionu lidí. První strojírenský veletrh se odehrál před 60 lety
První ročník veletrhu navštívily davy lidí (zdroj: ČT24)
Davy se tísnily za páskami, návštěvníci vrhali zaujaté pohledy. Nadšení dní prvního strojírenského veletrhu si vybavuje i Karel Svoboda. Brněnské výstaviště vedl třicet let. „Já jsem nastoupil na výstaviště před prvním veletrhem v červnu 1959. V té době už byl vydaný zákaz dovolených, a to se pracovalo 14, 16 až 20 hodin denně,“ vzpomínal bývalý ředitel Brněnských veletrhů a výstav.
Cesta k prvnímu ročníku v někdejším komunistickém Československu přitom nebyla vůbec snadná. Předcházely mu tři úspěšné ročníky Výstavy československého strojírenství. Tu se vláda rozhodla pořádat v roce 1955 po zjištění, že i státem řízená ekonomika se bez velkých prodejních či prezentačních akcí neobejde. Výsledky strojírenských výstav ukázaly, že bude nutné umožnit účast i zahraničním vystavovatelům, a tím vytvořit nabídku pro dovozy do Československa.
Podle pamětníků tak byl veletrh oknem na Západ zpoza železné opony. Prezentovaly se na něm zahraniční firmy a uzavíraly mezinárodní obchody. Památky od návštěv z ciziny má i pan Svoboda, třeba krokodýla z Kuby nebo kravský zvon ze Švýcarska.
Dodnes si vybavuje i večeři pořádanou v 80. letech pro tehdejšího šéfa britské konzervativní strany. „Ptal jsem se našeho obchodního rady, jaký mám pronést přípitek. On říkal, že musím připít na královnu a uvidím, jak pan velvyslanec vyskočí. Tak jsem připil na královnu. A on skutečně vyskočil,“ svěřil se Svoboda.
Za rok kvůli veletrhu vyrostly tři nové pavilony
Tři pavilony stavěné speciálně pro veletrh z roku 1959 vznikly ve velké rychlosti. Za krátkou dobu se tak výstaviště z roku 1928, které velmi utrpělo válkou, výrazně změnilo a rozšířilo. „Byly to pavilony B, C a Z. Každý z nich byl něčím zvláštní. Béčko byla tovární hala s těžkou únosnou podlahou, vedla tam železniční vlečka a mělo prosklení jako továrna,“ popsala architektka Veletrhů Brno Lenka Štěpánková.
Pavilon C měl být vzorovým obchodním domem se vzdušným vnitřním atriem. Třetím byl pavilon Z s kruhovým půdorysem o průměru 100 metrů v přízemí a kupolovitou střechou ve výšce 37 metrů. První brněnský veletrh byl velkým obchodním úspěchem. Československé podniky zahraničního obchodu, které měly v té době monopol na obchodování s cizinou, totiž během akce či při následných jednáních uzavřely obchody za více než pět miliard korun.
V následujících letech se veletrh stále rozrůstal, zvyšoval se zájem vystavovatelů, výstavní plocha byla pro každý ročník vyprodána. Rekordní počet vystavovatelů přijel v roce 1988. Z 2756 jich bylo 2438 ze zahraničí. I po změně režimu v roce 1989 zůstal veletrh stálou akcí, i když se v době ekonomické krize musel potýkat s poklesem zájmu vystavovatelů. Po nastartování ekonomiky však začal stejně jako vystavující firmy růst.
Mezinárodní strojírenský veletrh
Loni na něj obdobně jako v předchozích letech zavítalo přes osmdesát tisíc lidí, přičemž asi desetina z nich byla ze zahraničí. Představilo se 1651 firem z 32 zemí, které obsadily plochu 45 tisíc čtverečních metrů. Kvůli omezené kapacitě musí pořadatelé posledních ročníků některé vystavovatele odmítat.
Pod obří kupolí pavilonu Z se už pracuje na instalaci letošního strojírenského veletrhu. Dál se vyvíjí i celý areál. Aktuálně se projektuje nový pavilon. Nová hala se má stavět na prostranství u pavilonu A, podle současných plánů má být hotová v roce 2022.