Vysočinu trápí řada problémů. Téměř polovina obcí v kraji se počítá mezi obce malé, které nejvíce trpí odchody mladých lidí z venkova do měst. Komplikovaná je v kraji také doprava – v zimě je do některých obcí takřka nemožné dojet autem či hromadnou dopravou. O možnostech nápravy v předvolební debatě diskutovali lídři krajských kandidátek.
Vysočinu trápí odliv mladých lidí i doprava. O řešení diskutovali krajští volební lídři
Odliv mladých lidí už některá sídla na Vysočině pociťují – postiženy jsou zejména malé obce, větší centra se s tímto problémem tolik nepotýkají, přibližuje krajská zpravodajtka ČT24 Blanka Poulová. Upozorňuje, že 47 procent obcí na Vysočině se řadí právě mezi obce malé.
Za poslední dva roky sice na Vysočině počet obyvatel postupně narůstá, ale nemůže za to vyšší porodnost ani to, že by region vyhledávali lidé z jiných krajů. Za přírůstek mohou cizinci přijíždějící za prací, kteří neřeší problém vylidňování menších obcí. Největší problém s vylidňováním má Třebíčsko a Žďársko.
Například v Křižánkách je trvale neobydlených dvě stě domů. Vysoká Lhota má už pět let stejný počet obyvatel – žije tu patnáct lidí. Věkový průměr je v obci 56 let. „Chtěli bychom, aby se to omladilo. Jedna zvláštnost je, že se nám sem vrací rodáci, kteří odejdou do důchodu,“ líčí starosta obce František Plášil (ODS).
S vylidňováním se pojí mnoho problémů. Pro obce je například čím dál těžší udržet prodejny potravin, protože provozní náklady rostou, ale zákazníci ubývají. Obce proto žádají o finanční podporu. V rámci Fondu Vysočiny na tento účel šly čtyři miliony korun, přesto se na čtvrtinu žadatelů nedostává.
Sociolog Daniel Hanzl z Vysoké školy polytechnické dodává, že odliv postihuje především východní část kraje, protože lidé mají blízko do Brna za prací i studii. „Mladí lidé tam naberou pracovní a osobní kontakty, takže je pro ně naprosto přirozené, že tam potom zůstávají,“ uvádí Hanzl.
117 minut
Záznam předvolební debaty – Kraj Vysočina
Města mají konkurenční výhodu
I když někteří se později chtějí vrátit a založit rodinu, opět narazí. Problém představuje výstavba domů: „Ob týden dostáváme žádosti o sdělení, jestli nenabízíme volné parcely k výstavbě rodinných domů. Obec pozemky určené k výstavbě nemá,“ konstatuje starosta Olešné Petr Šlak (SDRUŽENÍ KANDIDÁTŮ 2018).
Starosta Křižánek Jan Sedláček (Rozvoj obce) upozorňuje na obrovskou konkurenční nevýhodu, kterou venkov oproti městům má. „Motivace lidí, aby tam bydleli, je obrovsky malá a stále se snižuje. Jestliže nemáte kde pracovat a nemáte práci, která odpovídá vaší kvalifikaci, tak důvodů, proč zůstat na malé obci, je strašně málo,“ připouští.
Problémy s dopravou
Obec, kterou spravuje, zároveň pociťuje problémy s dopravou, zejména v zimních měsících. „Doprava je samozřejmě obrovským problémem naší oblasti. Pokud je zima, tak je skutečně obtížné se dostat do nějakého většího města za prací. Sníh na vozovce prodlužuje dopravní dostupnost, nejistotu, jestli se člověk vrátí zpátky,“ popisuje Sedláček.
Vysočinu trápí i tranzitní doprava. Některým městům se podařilo zakázat vjezd nákladních aut do svých center, kamiony ale posléze ruší životy v dalších obcích, kde navíc nemusí být dostatečně kvalitní komunikace. Sám zákaz navíc nemusí být efektivní: „Je velmi těžké hodnotit, jestli kamion dopravuje materiál do našeho města, nebo jenom projíždí,“ vysvětluje starosta Velkého Meziříčí Alexandros Kaminaras.
Modernizace D1
Město čelí náporu i kvůli nedaleké dálnici D1. Vysočinu protíná sto kilometrů této trasy, která v posledních letech prochází modernizací, jež bude pokračovat i v roce příštím – a s ní i komplikace, kolony a objížďky. V současnosti stojí údržba komunikací, které kraj spravuje, zhruba 1,5 miliardy korun ročně. Přetěžování silnic nákladní dopravou náklady zvyšuje až o stovky milionů ročně.
Témata pro volební lídry
O možnostech, jak pomoci venkovu a vyrovnat se s výzvami, kterým Kraj Vysočina čelí, a také o tom, jak se region vyrovnává s dopady koronavirové pandemie, v předvolební debatě diskutovat lídři a zástupci devíti kandidujících stran a hnutí.
Do debaty nominovali na základě výsledků výzkumu, který pro Českou televizi zpracovaly společnosti Kantar CZ a Data Collect se zaměřením na volební potenciál. Ten ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohly v současnosti hypoteticky získat ve volbách, pokud by se k nim přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb.
- Průzkum, který realizovala agentura KANTAR CZ ve spolupráci s agenturou Data Collect, nabízí odhad aktuálního volebního potenciálu, nejde tedy o predikci výsledků voleb.
- Hodnota aktuálního volebního potenciálu ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohly v současnosti hypoteticky získat ve volbách do krajského zastupitelstva, pokud by se k nim přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb. Suma volebních potenciálů pak není 100 procent. Člověk, který vážně zvažuje volbu například dvou stran, je potenciálním voličem obou z nich.
- Sběr dat probíhal mezi 10. srpnem a 3. zářím 2020 metodou dotazování po telefonu. Průzkum je reprezentativní s ohledem na voliče v daném kraji starší 18 let, v každém kraji odpovídalo 1200 respondentů, do potenciálu pak vstupovalo v každém kraji okolo devíti set osob, přesná čísla naleznete v dokumentu ke stažení.
Hlasování v krajských volbách proběhne na začátku října. Lídři, kteří se debaty nezúčastní, dostali od České televize možnost stručně představit své volební priority.
