Kraj na chod nemocnice v Sušici přispěje, nebo ji bude provozovat sám. V novém režimu má být od ledna

Plzeňský kraj v úterý navrhnul městu Sušice dvě varianty spolupráce při chodu tamní nemocnice, která patří městu. Zařízení se potýká s dlouhodobými problémy a s nedostatkem personálu, Sušice na provoz doplácí ročně desítky milionů. Kraj nabídl, že nemocnici by mohla buď dál provozovat Sušice a kraj by přispíval na provoz konkrétních činností, nebo by nemocnici prostřednictvím své Klatovské nemocnice provozoval sám. V novém režimu by mohlo být zařízení od 1. ledna 2022, řekl náměstek hejtmanky Pavel Karpíšek (ODS).

Hejtmanka Ilona Mauritzová (ODS) ustavila pracovní skupinu, která má zmapovat situaci a navrhnout vhodný model. „K absolutnímu závěru a absolutnímu rozhodnutí není možné dnes dojít. Domluvili jsme se, že následným krokem bude navštívit nemocnici, kde bychom chtěli jednat se zaměstnanci a diskutovat s nimi varianty řešení,“ řekla v úterý hejtmanka. Potvrdila, že nemocnici chybí personál, řada zdravotníků pracuje jen na dohody o činnosti, nikoliv hlavní pracovní poměry.

Kdyby kraj nemocnici provozoval, nesměla by její špatná personální situace negativně ovlivnit krajskou Klatovskou nemocnici, řekla Mauritzová. Věří, že když zaměstnanci při jednání s krajem zjistí, že považuje Sušickou nemocnici za stabilní součást zdravotnické sítě a že nemocnice má perspektivu, budou ochotnější vstoupit do trvalého pracovního poměru.

Město by bylo pro to, aby nemocnici provozoval kraj

Starosta Sušice Petr Mottl (ODS) preferuje kraj jako provozovatele zdravotnického zařízení. „Za mě je systémovější i férovější varianta provozování nemocnice Plzeňským krajem formou klasického pronájmu za symbolickou cenu. Dokážu si představit i závazek města jako vlastníka areálu na budoucí rozvoj, údržbu a vybavení nemocnice,“ řekl.

Loni stál město s jedenácti tisíci obyvateli provoz nemocnice přes šedesát milionů korun, letos je v rozpočtu zhruba polovina. Zatím se vyčerpala menší část, převážně na pokrytí závazků z minulosti, řekl starosta.

Kraj i město ještě čekají jednání se zaměstnanci i zdravotními pojišťovnami o ochotě proplácet úkony. V nemocnici opět nefunguje kvůli nedostatku personálu lůžková chirurgie. Podle Mauritzové nemá ani jednoho stálého lékaře.

Rozšíření odbornosti

Karpíšek uvedl, že kraj je schopen městu nabídnout rozsah péče, kterou by zabezpečil. Podle něj je cílem kraje zachovat to, co v nemocnici funguje nyní, to znamená LDN, internu, pohotovost nebo ambulantní sféru. O některé odbornosti by se nemocnice dokonce mohla rozšířit. 

„Na rovinu říkám, že nejsme v tuto chvíli schopni kvalitně personálně obsadit, aby tam byla lůžková chirurgická péče, byť je nutné, aby tam byla chirurgická ambulance a pohotovost,“ řekl Karpíšek. Kdyby kraj přispíval na provoz vybraných činností nemocnice, jako to dělá v jiných zařízeních, určitě by to nebyly desítky milionů ročně, zdůraznil.

Petice požaduje, aby nemocnice zůstala městu

Jenže právě fungující lůžková chirurgie je jedním ze základních požadavků občanských iniciativ a organizátorů připravovaného městského referenda o nemocnici.

„Jako veřejnost bychom preferovali spíše provozování městem s příspěvkem kraje, aby rozhodovací procesy zůstaly stále městu, i třeba za participace obcí, které by se mohly podílet na provozu nemocnice. Lůžková chirurgie je pro mě zcela zásadní,“ řekla Zuzana Hrabá, která v Sušici organizovala petice za udržení rozsahu péče.

I Jan Pelech z petičního výboru referenda chce udržení lůžkové chirurgie. „Jakkoliv víme, že je to finančně a personálně náročné, loňský rok ukázal, že je možné rozsah péče udržet,“ řekl. Během týdne se iniciátorům referenda podařilo sehnat asi 2500 podpisů, potřeba bylo 2300, později přišly další archy s podpisy, řekl Pelech. Tak jako starosta Mottl předpokládá, že při splnění všech náležitostí by mělo být referendum společně s parlamentními volbami na podzim.