Kraj na chod nemocnice v Sušici přispěje, nebo ji bude provozovat sám. V novém režimu má být od ledna

Plzeňský kraj v úterý navrhnul městu Sušice dvě varianty spolupráce při chodu tamní nemocnice, která patří městu. Zařízení se potýká s dlouhodobými problémy a s nedostatkem personálu, Sušice na provoz doplácí ročně desítky milionů. Kraj nabídl, že nemocnici by mohla buď dál provozovat Sušice a kraj by přispíval na provoz konkrétních činností, nebo by nemocnici prostřednictvím své Klatovské nemocnice provozoval sám. V novém režimu by mohlo být zařízení od 1. ledna 2022, řekl náměstek hejtmanky Pavel Karpíšek (ODS).

Hejtmanka Ilona Mauritzová (ODS) ustavila pracovní skupinu, která má zmapovat situaci a navrhnout vhodný model. „K absolutnímu závěru a absolutnímu rozhodnutí není možné dnes dojít. Domluvili jsme se, že následným krokem bude navštívit nemocnici, kde bychom chtěli jednat se zaměstnanci a diskutovat s nimi varianty řešení,“ řekla v úterý hejtmanka. Potvrdila, že nemocnici chybí personál, řada zdravotníků pracuje jen na dohody o činnosti, nikoliv hlavní pracovní poměry.

Kdyby kraj nemocnici provozoval, nesměla by její špatná personální situace negativně ovlivnit krajskou Klatovskou nemocnici, řekla Mauritzová. Věří, že když zaměstnanci při jednání s krajem zjistí, že považuje Sušickou nemocnici za stabilní součást zdravotnické sítě a že nemocnice má perspektivu, budou ochotnější vstoupit do trvalého pracovního poměru.

Město by bylo pro to, aby nemocnici provozoval kraj

Starosta Sušice Petr Mottl (ODS) preferuje kraj jako provozovatele zdravotnického zařízení. „Za mě je systémovější i férovější varianta provozování nemocnice Plzeňským krajem formou klasického pronájmu za symbolickou cenu. Dokážu si představit i závazek města jako vlastníka areálu na budoucí rozvoj, údržbu a vybavení nemocnice,“ řekl.

Loni stál město s jedenácti tisíci obyvateli provoz nemocnice přes šedesát milionů korun, letos je v rozpočtu zhruba polovina. Zatím se vyčerpala menší část, převážně na pokrytí závazků z minulosti, řekl starosta.

Kraj i město ještě čekají jednání se zaměstnanci i zdravotními pojišťovnami o ochotě proplácet úkony. V nemocnici opět nefunguje kvůli nedostatku personálu lůžková chirurgie. Podle Mauritzové nemá ani jednoho stálého lékaře.

Rozšíření odbornosti

Karpíšek uvedl, že kraj je schopen městu nabídnout rozsah péče, kterou by zabezpečil. Podle něj je cílem kraje zachovat to, co v nemocnici funguje nyní, to znamená LDN, internu, pohotovost nebo ambulantní sféru. O některé odbornosti by se nemocnice dokonce mohla rozšířit. 

„Na rovinu říkám, že nejsme v tuto chvíli schopni kvalitně personálně obsadit, aby tam byla lůžková chirurgická péče, byť je nutné, aby tam byla chirurgická ambulance a pohotovost,“ řekl Karpíšek. Kdyby kraj přispíval na provoz vybraných činností nemocnice, jako to dělá v jiných zařízeních, určitě by to nebyly desítky milionů ročně, zdůraznil.

Petice požaduje, aby nemocnice zůstala městu

Jenže právě fungující lůžková chirurgie je jedním ze základních požadavků občanských iniciativ a organizátorů připravovaného městského referenda o nemocnici.

„Jako veřejnost bychom preferovali spíše provozování městem s příspěvkem kraje, aby rozhodovací procesy zůstaly stále městu, i třeba za participace obcí, které by se mohly podílet na provozu nemocnice. Lůžková chirurgie je pro mě zcela zásadní,“ řekla Zuzana Hrabá, která v Sušici organizovala petice za udržení rozsahu péče.

I Jan Pelech z petičního výboru referenda chce udržení lůžkové chirurgie. „Jakkoliv víme, že je to finančně a personálně náročné, loňský rok ukázal, že je možné rozsah péče udržet,“ řekl. Během týdne se iniciátorům referenda podařilo sehnat asi 2500 podpisů, potřeba bylo 2300, později přišly další archy s podpisy, řekl Pelech. Tak jako starosta Mottl předpokládá, že při splnění všech náležitostí by mělo být referendum společně s parlamentními volbami na podzim.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Silničáři začali v Mikulově opravovat most na hlavním tahu do Rakouska

Řidiči musejí v Mikulově na Břeclavsku počítat s dopravním omezením na hlavním tahu do Rakouska. Silničáři opravují most přes železniční trať. Provoz zůstává zachován v obou směrech, doprava je ale svedena do zúžených jízdních pruhů a místem je možné projíždět pouze padesátikilometrovou rychlostí. Hotovo má být do konce května. Náklady jsou vyčísleny na 9,5 milionu korun bez DPH.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Na trati Plzeň–Klatovy začala výluka. Aplikace hlásí chyby při nákupu jízdenek

Na železniční trati mezi Plzní a Klatovy začala téměř čtyřměsíční výluka související se stavbou obchvatu Přeštic. Řadu spojů v celé délce nahradily autobusy. Cestující se však musí připravit na drobné komplikace. Dopravce například přemístil některé zastávky, což způsobilo chyby v mobilní aplikaci pro nákup jízdenek.
před 10 hhodinami

Převrácený kamion zablokoval dálnici D1 u Domašova

Převrácený nákladní vůz v pondělí dopoledne na necelou hodinu zablokoval dálnici D1 na 171. kilometru u Domašova na Brněnsku ve směru na Prahu. Následně se začalo jezdit odstavným pruhem, po 13:00 policie dálnici znovu plně zprůjezdnila. Po havárii se utvořila několikakilometrová kolona. Při nehodě nebyl nikdo zraněn.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoSrážek chodců s tramvajemi v Praze ubývá

Nejméně srážek tramvají s chodci za deset let hlásí pražský dopravní podnik. Ve srovnání s lety před pandemií covidu jde o třetinový pokles. Z více než sedmdesáti loňských nehod skončila většina lehkým zraněním, dvě ale smrtí. Dopravní podnik se jim snaží předcházet školením řidičů i osvětou. Právě proto zveřejnil videa střetů. Nejrizikovější úsek v Praze začíná na I. P. Pavlova. Podle koordinátora BESIP pro Středočeský kraj Ondřeje Žabenského může za většinu nehod spěch a nepozornost. „Dneska vidíme sluchátka v uších, zraky upřené do mobilu,“ pronesl.
před 23 hhodinami

Přenášela zbraně i motáky. Dana Milatová se do odboje zapojila už jako školačka

Rodina Gajdošíkových se za druhé světové války aktivně účastnila odboje na Zlínsku. Do ilegální činnosti se zapojily i děti – Dana Milatová jako školačka přenášela partyzánům zbraně, které měl otec v úkrytech na hřbitově, a z věznice gestapa pašovala motáky. Věděla, že jí jde o život, přesto se do nebezpečných akcí s odvahou pouštěla. Ani dnes by prý neváhala a bojovala by za svobodu.
1. 3. 2026

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
1. 3. 2026

Obce raději kupují zchátralé nemovitosti, obávají se vzniku problémových ubytoven

Města a obce vykupují nemovitosti, aby zabránily jejich přeměně na soukromé sociální ubytovny. Za pořízení a následné rekonstrukce tak vydávají desítky milionů korun. Často jde o hotely, ale odkupují také budovy pošty nebo bývalé obchodní domy.
28. 2. 2026

Video„Lidé mají stále obavy“. Před rokem vykolejil u Hustopečí vlak s benzenem

Přesně před rokem došlo k jedné z nejhorších ekologických katastrof v historii Česka – u Hustopečí nad Bečvou vykolejil vlak s benzenem. Z tisíce tun této toxické a hořlavé látky do krajiny unikla asi čtvrtina. Sto padesát tun benzenu již bylo odstraněno, zbývá odklidit ještě sto tun. „Není to úplně u konce, lidé mají obavy, co může nastat, kdyby například přišel velký déšť. Nevíme, co může nebezpečná látka v zemi do budoucna udělat,“ uvedla starostka obce Júlia Vozáková (nestr. za KDU-ČSL). V den havárie se na místě sešlo na 180 hasičů ze čtyř krajů i ze Slovenska, škoda činí cekem 428 milionů korun.
28. 2. 2026
Načítání...