Přeoraná a neosetá pole v předjarní sezoně lákají hledače s detektory kovů, včetně těch, kteří si nálezy nechávají pro sebe nebo je výhodně prodávají. Archeologové proto některé cenné lokality v zimě namátkově kontrolují, aby jejich vykrádání zabránili. Spolupráce s amatéry je přitom pro odborníky zásadní.
Zoraná pole lákají nepoctivé hledače pokladů. Na vzácných předmětech se snaží vydělat
Na kontroly do terénu čas od času vyráží Miroslav Popelka a jeho kolegové z kroměřížské pobočky Ústavu archeologické památkové péče. Vědí, že archeologická lokalita u Němčic Nad Hanou zloděje přitahuje. „Je pro to krásný anglický termín, jsou to takzvaní ‚nighthawkers‘. Ti, kteří se snaží být skrytí pod rouškou tmy,“ vysvětlil archeolog Miroslav Popelka.
Na jednu takovou skupinu se archeologům podařilo upozornit policisty koncem loňského roku. Muži přišli o detektory a hrozí jím pokuta až čtyři miliony korun. „Vzhledem k tomu, že se zde muži pochybovali potmě a měli u sebe detektory a nářadí na kopání, bylo zřejmé, že se jedná o nelegální hledače,“ uvedl mluvčí prostějovské policie František Kořínek.
Nepoctiví hledači doufají v objev vzácných mincí
I když to na první pohled nevypadá, pole u Němčic jsou jednou z nejcennějších archeologických lokalit v Česku. Před více než dvěma tisíci lety tam stálo keltské obchodní centrum. Pokaždé, když zemědělci pole přeorají, lze v místě najít korálky, ozdoby ze šatů i peníze.
Nepoctivé amatéry s detektory k Němčicím láká jediné – zlato. Podle odhadu archeologů tam zloději za dvacet let vysbírali na 10 tisíc keltských mincí za stovky milionů korun. „Například tržní hodnota unikátní mince s takzvaným jelenem se pohybuje od 150 tisíc korun nahoru,“ uvedl archeolog Ivan Čižmář.
Jedinou účinnou obranou proti vysbírání nálezů je ale podle archeologů osvěta a spolupráce. Díky tomu s experty na Mikulovsku spolupracuje už padesát amatérských detektorářů. „V momentě, kdy jsem držel v ruce první archeologický nález, tak jsem věděl, že to si nenechám na poličce a musím to prostě ukázat všem lidem,“ svěřil se amatérský archeolog Tomáš Merta.
Jejich pomoc je pro práci odborníků zásadní. „Ohromným způsobem nám obohacují počet artefaktů i kvalitu artefaktů získaných z těchto lokalit. Jsou typy nálezů, které česká a moravská archeologie nikde neevidovala,“ řekl archeolog Balász Komoróczy. Jedním z takových nálezů je i stříbrná spona, která může dokazovat dřív neznámou skutečnost, že se do okolí Mikulova před 1800 lety přestěhovali lidé ze severu Německa.