Ministerstvo odmítá dotovat opravu Masarykova okruhu. Za rok Moto GP asi nebude, míní Vaňková

Motocyklová Grand Prix v Brně se příští rok s velkou pravděpodobností nepojede, ačkoliv rozhodnutí ještě není definitivní, řekla primátorka Brna Markéta Vaňková (ODS). Podle ní se ministerstvo pro místní rozvoj nechce podílet na opravě dráhy odhadem za 100 milionů korun, kterou požaduje promotérská společnost Dorna.

Město ani kraj nemají na rekonstrukci peníze kvůli propadům v důsledku pandemie. Podle Vaňkové také hrozí, že pořadatelský spolek nedostane od ministerstva 85 milionů, které byly slíbené na letošní a příští ročník.

Dorna stanovila rekonstrukci dráhy jako podmínku pro pořádání závodů v příštím roce. Zatím Velkou cenu České republiky nezařadila do kalendáře, nechala pro ni ale volné místo, které však může zaplnit jiný zájemce.

Spolek města a kraje, který posledních pět let akci pořádal, požádal ministerstvo o peníze na opravu dráhy, kterou vlastní soukromý subjekt Automotodrom Brno. „Přišel nám dopis, že se ministerstvo na opravě dráhy finančně podílet nebude. Nyní budeme činit další kroky. Definitivní rozhodnutí ještě nepadlo, nicméně s velkou pravděpodobností se ročník 2021 v Brně nepojede,“ uvedla Vaňková. Zápornou odpověď ministerstva potvrdil i hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL).

Vaňková: Dorna teoreticky může žádat peníze i za závody, které se nebudou konat

Spolek měl smlouvu s Dornou na pořádání pěti ročníků, letos se uskutečnil pátý. Kvůli koronaviru se ale jel bez diváků za snížený poplatek. Z původních více než čtyř milionů eur (kolem 110 milionů korun) klesl na jeden milion eur (asi 27 milionů korun) s tím, že se příští rok pojede i s diváky za šest milionů eur (asi 162 milionů korun). Dorna ale jako podmínku požaduje právě opravu dráhy Masarykova okruhu. Na její kvalitu si letos stěžovali jezdci.

Od roku 2022 chce navíc Dorna zvýšit poplatek na zisk licence na devět milionů eur (asi 243 milionů korun). Na letošní a příští ročník Velké ceny kraj i město schválily shodně po 60 milionech korun, stát měl přispět částkou 85 milionů. Podle Vaňkové ministerstvo uvedlo, že byla přislíbena spoluúčast státu pouze pro případ, že se pojede letos i příští rok, a pokud se nebude příští ročník konat, spolek nedostane žádné peníze.

obrázek
Zdroj: ČT24

Podle primátorky zatím není jasné, zda by spolek musel zalistovací poplatek šest milionů eur platit i v případě, že by se akce neuskutečnila. „Záleží na Dorně. Podle mého právního názoru jsou oba výklady možné. Není ale logické platit poplatek za akci, která nebude realizovaná,“ řekla Vaňková.

Pokud se závody neuskuteční, primátorka by si přála, aby se akce jednou do Brna vrátila. „Za těch podmínek, které jsou nám ale nabízené, to nevidím jako reálné, pokud bychom neměli velké sponzory,“ uvedla Vaňková k zamýšlenému poplatku devět milionů eur.

Dostálová kritizuje snahu spolku zapojit ministerstvo do řešení problémů

Ministryně Klára Dostálová (za ANO) vytýká v dopise spolku, že se mu nepodařilo najít žádný soukromý subjekt jako partnera akce. Kritizuje také snahu zapojit ministerstvo do řešení problémů spolku včetně soukromoprávních vztahů, které spolek uzavřel. Spolek se totiž už v minulosti smluvně zavázal k opravě dráhy.

Dostálová také uvedla, že jí přijde nelogické požadovat 100 milionů na rekonstrukci v okamžiku, kdy se jednání s Dornou neubírají dobrým směrem a spolek se s promotérem nedohodl na ničem, takže by se rekonstrukce uskutečnila pouze kvůli poslednímu ročníku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Soud zrušil část brněnského územního plánu

Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil část brněnského územního plánu, která upravovala využití území za Lužánkami. Město se při pořizování územního plánu nevypořádalo s podrobnými námitkami muže ze sousedství. Územní plán před aktuálním soudním zásahem umožňoval smíšenou obytnou zástavbu s maximální přípustnou výškou dvaadvacet metrů. Magistrát považuje rozsudek za překvapivý, chystá jeho právní analýzu, poté zváží další kroky.
včeraAktualizovánovčera v 16:46

Brno k výročí návštěvy Alžběty II. smekne klobouk

Na brněnskou Novou radnici přibude nové umělecké dílo od Radka Talaše. Motiv červeného klobouku odkazuje k návštěvě britské královny Alžběty II., která moravskou metropoli navštívila 28. března před třiceti lety. Pamětní desku odhalí Brňané v den výročí, nyní klobouk odlili pracovníci slévárny v Popovicích na Uherskohradišťsku.
26. 2. 2026

V Brně vznikne nový bulvár. Propojí budoucí nádraží s centrem

V Brně začala výstavba nové městské třídy nazvané Bulvár, která propojí nové hlavní nádraží s historickým centrem. Severní část má být hotová příští rok v létě, jižní se bude stavět později. Projekt je klíčový pro rozvoj nové čtvrti Trnitá, kde má vzniknout bydlení pro 15 tisíc obyvatel a až 20 tisíc pracovních míst.
26. 2. 2026Aktualizováno26. 2. 2026

Zametací vůz se v Brně propadl chodníkem do sklepa zbouraného domu

Zametací vůz v Grmelově ulici v Brně se ve středu dopoledne propadl chodníkem, vyproštovali jej hasiči, informovali na sociální síti Threads. Vůz se propadl zřejmě do sklepní části zbouraného domu, který stál vedle chodníku, a to asi do dvoumetrové hloubky. Ulice byla po dobu vyprošťování neprůjezdná. Řidič vozu je zraněný.
25. 2. 2026

Dálnici D2 u Břeclavi blokoval havarovaný kamion

Dálnici D2 u Břeclavi od noci na úterý asi devět hodin blokovala ve směru na Brno nehoda kamionu. Nákladní vůz se převrátil na bok a ležel přes všechny pruhy ve směru od slovenských hranic na Brno. Objízdná trasa vedla přes Slovensko. Informovaly o tom Národní dopravní informační centrum a policie.
24. 2. 2026Aktualizováno24. 2. 2026

Z jihomoravských nemocnic se má stát holding. Zaměstnanci nesouhlasí

Jihomoravští zastupitelé rozhodli o transformaci devíti krajských nemocnic z příspěvkových organizací do vertikálního holdingu. Každá nemocnice si ponechá vlastní vedení i odpovědnost. Rozvoj a investice bude řídit mateřská akciová společnost Jihomoravská zdravotní. Odboráři s transformací nesouhlasí, obávají se zejména dopadů na odměňování pracovníků a jejich jistoty. Protestovat přišli i na jednání zastupitelstva.
23. 2. 2026Aktualizováno23. 2. 2026

Zákaz mobilů ve školách dle výzkumu přímo nezlepšuje známky ani duševní pohodu

Zákaz mobilních telefonů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci sice nejsou tak rozptylováni, ale na druhou stranu roste neklid a nekázeň ve třídách. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně Česka, která analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle tohoto výzkumu plošné zákazy nefungují a nejsou tedy ani univerzálním řešením. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.
23. 2. 2026

Útoků na zdravotníky přibývá. Nemocnice posilují ochranu personálu

Slovních i fyzických útoků na personál v nemocnicích přibývá. Zdravotníci to přičítají bolesti a strachu, které lidé v danou chvíli prožívají, ale také vlivu návykových látek. Například ve Fakultní nemocnici Plzeň se počet případů za posledních pět let ztrojnásobil. K incidentům dochází nejčastěji na akutních ambulancích, například na urgentním příjmu. Nemocnice proto zavádí opatření na ochranu personálu a zaměstnance dlouhodobě školí ve spolupráci s policií i s využitím virtuální reality.
23. 2. 2026
Načítání...