Ministerstvo odmítá dotovat opravu Masarykova okruhu. Za rok Moto GP asi nebude, míní Vaňková

Motocyklová Grand Prix v Brně se příští rok s velkou pravděpodobností nepojede, ačkoliv rozhodnutí ještě není definitivní, řekla primátorka Brna Markéta Vaňková (ODS). Podle ní se ministerstvo pro místní rozvoj nechce podílet na opravě dráhy odhadem za 100 milionů korun, kterou požaduje promotérská společnost Dorna.

Město ani kraj nemají na rekonstrukci peníze kvůli propadům v důsledku pandemie. Podle Vaňkové také hrozí, že pořadatelský spolek nedostane od ministerstva 85 milionů, které byly slíbené na letošní a příští ročník.

Dorna stanovila rekonstrukci dráhy jako podmínku pro pořádání závodů v příštím roce. Zatím Velkou cenu České republiky nezařadila do kalendáře, nechala pro ni ale volné místo, které však může zaplnit jiný zájemce.

Spolek města a kraje, který posledních pět let akci pořádal, požádal ministerstvo o peníze na opravu dráhy, kterou vlastní soukromý subjekt Automotodrom Brno. „Přišel nám dopis, že se ministerstvo na opravě dráhy finančně podílet nebude. Nyní budeme činit další kroky. Definitivní rozhodnutí ještě nepadlo, nicméně s velkou pravděpodobností se ročník 2021 v Brně nepojede,“ uvedla Vaňková. Zápornou odpověď ministerstva potvrdil i hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL).

Vaňková: Dorna teoreticky může žádat peníze i za závody, které se nebudou konat

Spolek měl smlouvu s Dornou na pořádání pěti ročníků, letos se uskutečnil pátý. Kvůli koronaviru se ale jel bez diváků za snížený poplatek. Z původních více než čtyř milionů eur (kolem 110 milionů korun) klesl na jeden milion eur (asi 27 milionů korun) s tím, že se příští rok pojede i s diváky za šest milionů eur (asi 162 milionů korun). Dorna ale jako podmínku požaduje právě opravu dráhy Masarykova okruhu. Na její kvalitu si letos stěžovali jezdci.

Od roku 2022 chce navíc Dorna zvýšit poplatek na zisk licence na devět milionů eur (asi 243 milionů korun). Na letošní a příští ročník Velké ceny kraj i město schválily shodně po 60 milionech korun, stát měl přispět částkou 85 milionů. Podle Vaňkové ministerstvo uvedlo, že byla přislíbena spoluúčast státu pouze pro případ, že se pojede letos i příští rok, a pokud se nebude příští ročník konat, spolek nedostane žádné peníze.

obrázek
Zdroj: ČT24

Podle primátorky zatím není jasné, zda by spolek musel zalistovací poplatek šest milionů eur platit i v případě, že by se akce neuskutečnila. „Záleží na Dorně. Podle mého právního názoru jsou oba výklady možné. Není ale logické platit poplatek za akci, která nebude realizovaná,“ řekla Vaňková.

Pokud se závody neuskuteční, primátorka by si přála, aby se akce jednou do Brna vrátila. „Za těch podmínek, které jsou nám ale nabízené, to nevidím jako reálné, pokud bychom neměli velké sponzory,“ uvedla Vaňková k zamýšlenému poplatku devět milionů eur.

Dostálová kritizuje snahu spolku zapojit ministerstvo do řešení problémů

Ministryně Klára Dostálová (za ANO) vytýká v dopise spolku, že se mu nepodařilo najít žádný soukromý subjekt jako partnera akce. Kritizuje také snahu zapojit ministerstvo do řešení problémů spolku včetně soukromoprávních vztahů, které spolek uzavřel. Spolek se totiž už v minulosti smluvně zavázal k opravě dráhy.

Dostálová také uvedla, že jí přijde nelogické požadovat 100 milionů na rekonstrukci v okamžiku, kdy se jednání s Dornou neubírají dobrým směrem a spolek se s promotérem nedohodl na ničem, takže by se rekonstrukce uskutečnila pouze kvůli poslednímu ročníku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

VideoJaro je pro plazy kritické. Hady v Podyjí ohrožují cyklisté

Plazi jsou na vrcholu jarní aktivity. V Národním parku Podyjí se teď turisté mohou potkat s ještěrkou zelenou nebo užovkou stromovou. Právě nejdelší tuzemský had na turistický ruch doplácí. Desítky těchto chráněných živočichů přejedou cyklisté za jediný rok. Nejvíce na jaře a v září, kdy je v terénu nejvíce mláďat. Pro hady jsou nejrizikovější tiché asfaltové cesty. V ohrožení nejsou jen teplomilní plazi, ale například v Jizerských horách i mloci.
28. 4. 2026

V Brně na akci SPD se protestovalo proti konání sjezdu sudetských Němců

V Brně se protestovalo proti nadcházejícímu sjezdu sudetských Němců. Akci pořádalo vládní hnutí SPD, jejíž šéf a předseda sněmovny Tomio Okamura řekl, že sjezd je „nebetyčná ostuda“. Sjezd sudetských Němců se v Brně má uskutečnit od 22. do 25. května, v rámci festivalu Meeting Brno. V polovině dubna vzali brněnští zastupitelé na vědomí informaci o květnovém konání sjezdu a usnesli se, že vítají snahy o usmíření.
28. 4. 2026

V kauze pokusu o zapálení synagogy v Brně dostal mladík celkem devět let vězení

V kauze pokusu o zapálení brněnské synagogy z ledna 2024 uložil tamní krajský soud obžalovanému mladíkovi dohromady devět let vězení. Potrestal ho za pokus o teroristický útok, pokus o vraždu a další skutky. Další dva roky vězení soud muži následně uložil za podporu propagace terorismu. Maximální možný trest v hlavní věci byl deset let. Obžalovaný se totiž některých činů dopustil jako mladistvý. Mladík se k větší části skutků doznal. Rozhodnutí není pravomocné, obhajoba i státní zástupkyně si ponechaly lhůtu pro možné odvolání.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Lidé zaplatili za mobilní domy, nedostali nic. Firmy dluží skoro tři sta milionů

Klienti brněnských firem Lavaro House a Corrida si objednali mobilní domy (neboli mobilheimy), kterých se ale nikdy nedočkali. Zaplacené zálohy jim firmy nevrátily, případně jen jejich malou část. Celkem věřitelům dluží až 285 milionů korun.
28. 4. 2026

Nadšenci z mnoha zemí přijeli na Vyškovsko fotit parní vlak

Do prvních slunečních paprsků se v sobotu v Nemoticích na Vyškovsku nesl ostrý hvizd parní píšťaly. Jindy ospalé nádraží a jeho okolí obsadilo šedesát nadšenců s fotoaparáty a kamerami. Jakmile vjela lokomotiva zvaná Rosnička do záběru, začaly cvakat závěrky. Za nevšedním snímkem dávno ukončeného parního provozu přijeli nejen Češi, Rakušané či Němci, ale také Američan, Japonec, Francouz a tři Španělé, sdělili spoluorganizátoři fotovlaků Petr Holub a Jiří Rubín.
25. 4. 2026

O prvním setkání se sovětským vojákem mohl Vladimír Leman vyprávět jen známým

Přestože celý svůj profesní život prožil Vladimír Leman v pelhřimovské nemocnici, kde působil nejdříve jako lékař a poté dlouhá léta jako primář interního oddělení, pochází z Brna, kde se v roce 1932 narodil na Obilním trhu. V Brně prožil i druhou světovou válku. Popisuje změny během okupace, zabíjení v Kounicových kolejích i dramatické okamžiky při příchodu Rudé armády.
25. 4. 2026

V Ústí přibývá opuštěných psů, někteří majitelé obcházejí poplatek za útulek

V Ústí nad Labem přibývá případů nejen odchycených psů bez čipu, ale i nemocných zvířat. Strážníci se domnívají, že lidé tímto způsobem mimo jiné zneužívají městský útulek, když nemají peníze na veterinární péči. Po ošetření si pak psa vyzvednou sousedé nebo příbuzní, aby se majitel vyhnul placení za léčbu i pokutě.
23. 4. 2026

Studenti demonstrovali na podporu ČT a ČRo, Klempíř za nimi nepřišel

Studenti v centru Prahy protestovali proti zákonu, který počítá se změnou financování Českého rozhlasu (ČRo) a České televize (ČT) a který podle nich může zásadně ovlivnit jejich fungování. Protestní akce zorganizovaná studenty sdruženými v iniciativě Média nedáme! začala v poledne na náměstí Jana Palacha, odkud se účastníci vydali na pochod k ministerstvu kultury. Šéf resortu Oto Klempíř (za Motoristy) i přes výzvy ale za studenty nepřišel. Protesty se konaly i v dalších městech.
22. 4. 2026
Načítání...