Dopravní stavby v okolí Brna přinesou podle ministra Kupky omezení i v příštích letech

Lidé se musí podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) připravit na to, že se v okolí Brna bude stavět i v příštích letech a doprava bude omezená. S ohledem na nedostatečnou dopravní kapacitu to vnímá jako nezbytné. Okolí Brna označil za úzké hrdlo dálniční sítě pro celé Česko. Od srpna představují komplikace práce na rozšíření D1 mezi 194. a 196. kilometrem.

Dělníci pracují na rozšíření dálnice D1 mezi mimoúrovňovými křižovatkami Brno-centrum, kde se sjíždí na silnici I/52 na Vídeň, a Brno-jih u D2 na Bratislavu, auta místem projíždí dvěma pruhy v každém směru v omezené rychlosti a vznikají komplikace.

„Tato stavba dělá všem vrásky a způsobuje dopravní problémy. Na druhou stranu díky intenzivní spolupráci s policií děláme dopravní opatření, která mají situaci zlepšit. Prodloužili jsme úseky, kde je zákaz předjíždění nákladních vozidel, od 168. do 178. kilometru. Odtamtud dál na Brno platí zákaz dlouhodobě,“ přiblížil Kupka.

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) také instalovalo na D1 a D2 systém liniového řízení dopravy, který pomocí detektorů vyhodnocuje data o hustotě a rychlosti provozu. Řidičům se pak na tabulích zobrazuje, jakou rychlostí mají jet, aby bylo riziko vzniku kolon co nejmenší.

Je potřeba ukázněnost řidičů

V úseku denně projede téměř osmdesát tisíc aut. Opatření podle policie mají pozitivní dopad a stav provozu tam není horší než před zahájením stavby.

„Připravujeme také vyznačení žlutých křížů na vybraných exitech. Osobní auta jezdí prioritně v levém pruhu, cílem je, aby mohla lépe opustit dálnici, nebo po najetí naopak snáze najet do levého pruhu,“ sdělil zástupce vedoucího odboru služby dopravní policie Lubomír Sedlák.

Zároveň je ale podle něj potřeba větší ukázněnost řidičů. Musí se věnovat řízení, dodržovat bezpečnou vzdálenost, vytvářet záchranářskou uličku a respektovat omezení rychlosti nebo zákaz předjíždění, uvedl.

Dělníci pracují ve dne v noci

Rozšíření D1 podél Brna začalo v srpnu. Dělníci pracují i v noci, kdy především naváží zeminu. „Nyní pracujeme na provizorním rozšíření pravého jízdního pásu, kde máme na silniční části dosypané štěrkové vrstvy a připravujeme pokládku asfaltu. Pracujeme také na provizorním rozšíření na mostních objektech, kde jsme již zbourali stávající římsy,“ řekl Zdeněk Ludvík, předseda správní rady MI Roads, která je zhotovitelem více než miliardové stavby.

Práce postupují podle stavbařů dle harmonogramu. V zimních měsících má být doprava převedena na pravý jízdní pás a začne demolice levé poloviny estakády. Příští rok dělníci vybudují finální rozšíření levého pásu včetně mostu. Pak bude demolice pravé poloviny estakády a v roce 2025 dokončení rozšíření pravé poloviny ve směru na Ostravu.

Dopravní komplikace vznikají i na silnicích nižších tříd v okolí, které řidiči využívají, aby se opravovanému úseku vyhnuli. Na většině souběžných silnic platí zákaz průjezdu kamionů nad dvanáct tun. Podle Sedláka ale řidiči zákaz často porušují a ozývají se i starostové dotčených obcí. Policie se tak více věnuje i kontrole v okolí D1. ŘSD také podle generálního ředitele organizace Radka Mátla jedná se zástupci obcí i krajem o tom, že by se využívané cesty v budoucnu opravily.

Propojování D1 a D2

ŘSD pak připravuje zahájení tendru na přestavbu mimoúrovňové křižovatky Brno-jih, tedy propojení D1 a D2, což opět přinese omezení. „Pro dálnici D1 v úseku Kývalka–Holubice bude ale nejkomplikovanější rekonstrukce mostních objektů, které budeme stavět nové. Musíme se do nich kvůli jejich stavu pustit dřív, než se nám podaří získat povolení na veškeré úseky šestipruhu. Koncem příštího roku bychom chtěli zahájit práce asi na sedmi mostech,“ sdělil Mátl. Lidé se musí podle ministra Kupky připravit na to, že se v okolí Brna bude stavět i v příštích letech a doprava bude omezená.

Rozšíření celého třicetikilometrového úseku má být hotové v roce 2030. Průjezd brněnskou aglomerací mají zlepšit i stavby na velkém městském okruhu. Úlevu mohou přinést D35 a D55. První z nich může odvést tranzit mezi západem a východem, tedy auta, která jedou mezi Prahou a Olomoucí. ŘSD pracuje na přípravách i stavbě dalších úseků a v roce 2030 už by měla být podstatná část tahu hotová. D55 zase může odvést auta mířící z Moravskoslezského kraje na jih na Slovensko, do Maďarska a dále na Balkán či do Rakouska. Termín dokončení D55 však zatím není zřejmý. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.
před 18 hhodinami

Oholili mi hlavu, ale integritu mi vzít nemohli, říká přeživší holocaustu

Významná psycholožka a psychoterapeutka Lydia Tischlerová prožila dětství poznamenané holocaustem, deportacemi i pobytem v Osvětimi. Hrůzy války podle ní formovaly její celoživotní směřování k psychoterapii. Po válce našla nový domov v Anglii, později pomáhala rozvíjet psychoterapeutické vzdělávání i v tuzemsku.
11. 4. 2026

Židovská obec v Praze hledá příběhy tisíce neoznačených hrobů

Na Novém židovském hřbitově v Praze zůstává přes tisíc neoznačených hrobových míst, ukazují data Židovské obce. Statistiku se snaží napravit projekt, jehož cílem je vrátit lidem důstojnost a připomenout jejich životní příběhy. Podle Jáchyma Pešaty ze společnosti Matana už takto přibylo přes 120 náhrobků se jmény. Projekt ale naráží na nedostatek financí.
11. 4. 2026

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Jihlava otevře unikátní šachtu. Připomene těžbu stříbra

Už letos v létě by se první návštěvníci mohli podívat na unikátní technickou památku Jihlavy, která připomene historii dobývání stříbra. Veřejnosti se otevře Šachta svatého Jiří. Momentálně v ní probíhají práce, díky nimž bude přístup do prostoru šachty bezpečný.
10. 4. 2026

Sníh komplikoval dopravu na Karlovarsku, k nehodám došlo i v Plzeňském kraji

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
10. 4. 2026

VideoPřemnožení komárů monitorují vědci na jihu Moravy

Líhniště komárů hledají vědci v lužních lesích jižní Moravy. Pomocí letadla a dronů chtějí zmapovat tůně, kde se hmyz líhne. Na pozoru se mají i před nenápadnými sníženinami. Stačí trocha vody a půda ožije. „Na jeden metr čtvereční tam může být až několik tisíc vajíček. Ona samozřejmě laickým okem nejsou vidět,“ sdělil geoinformatik Jan Brus z Univerzity Palackého v Olomouci. V CHKO Soutok jsou komáří kalamity obvyklé v létě, při hrozícím přemnožení pak vědci zakročí postřikem. „Nechceme ty komáry zničit, ale limitovat je na únosnou mez,“ dodal Brus.
10. 4. 2026
Načítání...