Dopravní stavby v okolí Brna přinesou podle ministra Kupky omezení i v příštích letech

Lidé se musí podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) připravit na to, že se v okolí Brna bude stavět i v příštích letech a doprava bude omezená. S ohledem na nedostatečnou dopravní kapacitu to vnímá jako nezbytné. Okolí Brna označil za úzké hrdlo dálniční sítě pro celé Česko. Od srpna představují komplikace práce na rozšíření D1 mezi 194. a 196. kilometrem.

Dělníci pracují na rozšíření dálnice D1 mezi mimoúrovňovými křižovatkami Brno-centrum, kde se sjíždí na silnici I/52 na Vídeň, a Brno-jih u D2 na Bratislavu, auta místem projíždí dvěma pruhy v každém směru v omezené rychlosti a vznikají komplikace.

„Tato stavba dělá všem vrásky a způsobuje dopravní problémy. Na druhou stranu díky intenzivní spolupráci s policií děláme dopravní opatření, která mají situaci zlepšit. Prodloužili jsme úseky, kde je zákaz předjíždění nákladních vozidel, od 168. do 178. kilometru. Odtamtud dál na Brno platí zákaz dlouhodobě,“ přiblížil Kupka.

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) také instalovalo na D1 a D2 systém liniového řízení dopravy, který pomocí detektorů vyhodnocuje data o hustotě a rychlosti provozu. Řidičům se pak na tabulích zobrazuje, jakou rychlostí mají jet, aby bylo riziko vzniku kolon co nejmenší.

Je potřeba ukázněnost řidičů

V úseku denně projede téměř osmdesát tisíc aut. Opatření podle policie mají pozitivní dopad a stav provozu tam není horší než před zahájením stavby.

„Připravujeme také vyznačení žlutých křížů na vybraných exitech. Osobní auta jezdí prioritně v levém pruhu, cílem je, aby mohla lépe opustit dálnici, nebo po najetí naopak snáze najet do levého pruhu,“ sdělil zástupce vedoucího odboru služby dopravní policie Lubomír Sedlák.

Zároveň je ale podle něj potřeba větší ukázněnost řidičů. Musí se věnovat řízení, dodržovat bezpečnou vzdálenost, vytvářet záchranářskou uličku a respektovat omezení rychlosti nebo zákaz předjíždění, uvedl.

Dělníci pracují ve dne v noci

Rozšíření D1 podél Brna začalo v srpnu. Dělníci pracují i v noci, kdy především naváží zeminu. „Nyní pracujeme na provizorním rozšíření pravého jízdního pásu, kde máme na silniční části dosypané štěrkové vrstvy a připravujeme pokládku asfaltu. Pracujeme také na provizorním rozšíření na mostních objektech, kde jsme již zbourali stávající římsy,“ řekl Zdeněk Ludvík, předseda správní rady MI Roads, která je zhotovitelem více než miliardové stavby.

Práce postupují podle stavbařů dle harmonogramu. V zimních měsících má být doprava převedena na pravý jízdní pás a začne demolice levé poloviny estakády. Příští rok dělníci vybudují finální rozšíření levého pásu včetně mostu. Pak bude demolice pravé poloviny estakády a v roce 2025 dokončení rozšíření pravé poloviny ve směru na Ostravu.

Dopravní komplikace vznikají i na silnicích nižších tříd v okolí, které řidiči využívají, aby se opravovanému úseku vyhnuli. Na většině souběžných silnic platí zákaz průjezdu kamionů nad dvanáct tun. Podle Sedláka ale řidiči zákaz často porušují a ozývají se i starostové dotčených obcí. Policie se tak více věnuje i kontrole v okolí D1. ŘSD také podle generálního ředitele organizace Radka Mátla jedná se zástupci obcí i krajem o tom, že by se využívané cesty v budoucnu opravily.

Propojování D1 a D2

ŘSD pak připravuje zahájení tendru na přestavbu mimoúrovňové křižovatky Brno-jih, tedy propojení D1 a D2, což opět přinese omezení. „Pro dálnici D1 v úseku Kývalka–Holubice bude ale nejkomplikovanější rekonstrukce mostních objektů, které budeme stavět nové. Musíme se do nich kvůli jejich stavu pustit dřív, než se nám podaří získat povolení na veškeré úseky šestipruhu. Koncem příštího roku bychom chtěli zahájit práce asi na sedmi mostech,“ sdělil Mátl. Lidé se musí podle ministra Kupky připravit na to, že se v okolí Brna bude stavět i v příštích letech a doprava bude omezená.

Rozšíření celého třicetikilometrového úseku má být hotové v roce 2030. Průjezd brněnskou aglomerací mají zlepšit i stavby na velkém městském okruhu. Úlevu mohou přinést D35 a D55. První z nich může odvést tranzit mezi západem a východem, tedy auta, která jedou mezi Prahou a Olomoucí. ŘSD pracuje na přípravách i stavbě dalších úseků a v roce 2030 už by měla být podstatná část tahu hotová. D55 zase může odvést auta mířící z Moravskoslezského kraje na jih na Slovensko, do Maďarska a dále na Balkán či do Rakouska. Termín dokončení D55 však zatím není zřejmý. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 3 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 6 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 7 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 7 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 11 hhodinami

Kvůli suchu platí výstraha před požáry ve středních a severozápadních Čechách

Kvůli déletrvajícímu suchému a teplému počasí hrozí ve středních a severozápadních Čechách zvýšené riziko požárů. Výstrahu v neděli vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), platí do odvolání. V dalších dnech bude výstrahu upřesňovat, dodal.
před 12 hhodinami

VideoSucho oslabuje lesy, ty pak podléhají škůdcům. Požáry budou v budoucnu častější

Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby jsou největšími hrozbami pro lesy v Česku. Stav porostů se zlepšuje například v tom, že klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem. Při letošním suchém a teplém jaru se však lesníci škůdců znovu obávají. Kvůli suchu teď hasiči Národního parku Šumava, kde je vysoké riziko požáru, posilují hlídky. Situaci zhoršují turisté, kteří i přes zákaz rozdělávají oheň v přírodě. Vědci v souvislosti se změnou klimatu upozorňují, že je potřeba se na častější požáry v přírodě připravit, ale také se jim snažit předcházet pestřejší skladbou porostů nebo prací s návštěvníky lesů.
před 17 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 17 hhodinami
Načítání...